V anketě Demostatu podpořilo sedmačtyřicetiletého Vučiče 56,2 procenta z 1200 dotázaných osob, které jsou oprávněny k účasti ve volbě hlavy státu. Její první kolo se uskuteční 2. dubna, případné druhé kolo o 14 dní později. S velkým odstupem za premiérem následují další čtyři z celkového počtu deseti Vučičových protikandidátů.

I v tomto průzkumu se přitom na druhé místo vyšvihl Luka Maksimović, pro něhož se vyslovilo 9,5 procenta respondentů. Tento mladý nepolitik, který se narodil v roce 1991 na začátku válek provázejících rozpad bývalé Jugoslávie, se do "volebního boje" přihlásil víceméně z recese. Se skupinou kamarádů totiž "jenom jako" nečekaně uspěl loni v lokálních volbách ve městě Mladenovaci, které leží v centrálním Srbsku jižně od Bělehradu.

Přečtěte si: Tajani: Britové musí až do brexitu plně respektovat pravidla EU

O tom, že jeho kandidatura je myšlena hlavně jako posměšná karikatura seriózních adeptů, svědčí řada jeho prohlášení v "předvolební kampani" včetně pseudonymu, s nímž se do voleb hlásí - Ljubiša Preletavić Beli (Přelétavec Bílý). "Mohu občanům slíbit, že pokud se stanu prezidentem, budu si určitě žít lépe než doposud. A co se týče občanů, asi pro ně taky něco udělám," řekl mimo jiné.

Dalšími kandidáty s podporou jen o málo menší, než má podle Demostatu Maksimović, jsou bývalý ministr zahraničí Vuk Jeremić (41) a bývalý ombudsman Saša Janković (46 let). A také vůdce srbských radikálů a známý ultranacionalista Vojislav Šešelj (62), který se od návratu z Haagu v roce 2014, kdy byl kvůli nevyléčitelné nemoci dočasně propuštěn z vazby Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), opět plně věnuje politice. Loni byl v prvoinstančním řízení shledán nevinným a vrátit se do Haagu k odvolacímu řízení nemá v úmyslu.

Čtěte také: Ruský parlament se zabývá masovými protesty a obviněním Medveděva

Vučić těží především ze značné rozdrobenosti demokratické opozice, která se není schopna dohodnout na společném protikandidátovi, jenž by tak měl větší šance na úspěch. Premiérovi, který vede nejsilnější politickou formaci v zemi, Srbskou pokrokovou stranu (SNS), hraje do karet i velký prostor, který mu dopřávají hlavní veřejnoprávní i komerční televizní stanice, což jeho odpůrci hlasitě kritizují.

V Srbsku je podle statistického úřadu 6,7 milionu oprávněných voličů a podle odhadů se jich hodlá prezidentských voleb zúčastnit asi 53 procent. Zhruba 18 procent z těch, kteří volit chtějí, ještě není rozhodnuto, komu dá hlas. Volební místnosti budou v neděli otevřené od 07:00 do 20:00. Hlasovat bude umožněno i srbským občanům v zahraničí včetně Srbů v Kosovu.

Centrum pro svobodné volby a demokracii (CeSID) slibuje, že první průběžné výsledky hlasování začne přinášet po ukončení voleb v reálném čase, jak budou přicházet z volebních středisek.