VYBERTE SI REGION

Volby v USA: Fakta a zajímavosti

Washington - Zajímají vás volby v USA? Přinášíme přehled faktů a zajímavostí ohledně kampaně kandidátů do prezidentského úřadu a současných voleb.

28.10.2012 1
SDÍLEJ:

Budova Kapitolu ve Washingtonu. Ilustrační foto.Foto: REUTERS

Obama míří za obhajobou, bude to mít těžší než při debutu

Vizitka amerického prezidenta Baracka Obamy (51), který bude 6. listopadu usilovat o znovuzvolení:

- Letos v červnu zaznamenal klíčový úspěch, když nejvyšší soud podpořil jeho zdravotní reformu včetně v USA sporného povinného zdravotního pojištění. Prosazení zákona trvalo 18 měsíců a přineslo mnoho kompromisů a boj s konzervativci.
- Obamova popularita vzrostla po loňském zabití Usámy bin Ládina, vůdce teroristické sítě Al-Káida. K jeho splněným slibům patří ukončení války v Iráku, podepsání smlouvy START s Ruskem o odzbrojení či reforma regulace finančního sektoru.
- Z uzavření věznice Guantánamo pro podezřelé z terorismu naopak sešlo, Američané nyní plánují její rekonstrukci za miliony dolarů.
- Šéfem Bílého domu byl Obama inaugurován 20. ledna 2009; stal se prvním americkým prezidentem tmavé pleti a 44. v pořadí.
- Ještě koncem téhož roku získal Nobelovu cenu za mír. Její udělení vzbudilo smíšené reakce. Kromě pochvalných hlasů se ozvalo i mnoho kritiků, podle nichž Obama během krátkého působení ve funkci nedosáhl konkrétních výsledků.
- V dubnu 2009 navštívil Prahu, kde se konal summit EU-USA. Pronesl zde projev, v němž vyzval k vytvoření světa bez jaderných zbraní. O rok později se do ČR vrátil, aby na americko-ruském summitu podepsal smlouvu o omezení jaderných arzenálů.
- Obama je absolventem politických věd na Columbijské univerzitě (1983) a práva na Harvardu (1991). Svou profesní dráhu začal jako právník nezaměstnaných v Chicagu. Na právnické fakultě tamní univerzity také přednášel (1993 až 2004).
- Jako senátor ve státě Illinois působil v období 1997 až 2005, v listopadu 2004 byl pak zvolen do amerického Senátu. Poprvé zaujal na konferenci demokratů v roce 2004, projev skvělého řečníka delegáty uchvátil a strana měla novou hvězdu.
- Barack Hussein Obama se narodil 4. srpna 1961 v havajském Honolulu. Jeho otec byl ekonom a pocházel z Keni (zemřel při dopravní nehodě v roce 1982), matka pak bílou Američankou z Kansasu (zemřela na rakovinu v roce 1995).
- Rodina se rozpadla, když byly Obamovi dva roky. Otec se odstěhoval zpátky do Keni, kde má nyní prezident rozvětvenou část příbuzenstva. Matka se po rozvodu znovu provdala do Indonésie, kde její syn v mládí strávil čtyři roky a chodil do školy.
- Od roku 1992 je ženatý; s manželkou Michelle mají dvě dcery - Maliu Ann (1999) a Sashu (2001). První dáma, rovněž právnička, se mimo jiné věnuje charitě a kampani proti dětské obezitě.
- Prezident, jemuž se prý podařilo skoncovat s cigaretami, je sportovním fanatikem, což je na jeho vizáži "běžce dlouhých tratí" znát. Kromě basketbalu relaxuje i poslechem hudby.
- Je prvním prezidentem USA, který výrazně využívá možností sociálních sítí (Twitteru či Facebooku). Vsadil na ně již v předvolební kampani v roce 2008 a pokračuje v tom i v úřadu.
- Obama napsal autobiografii Dreams from My Father (česky vyšla jako Cesta za sny mého otce) a politické analýzy The Audacity of Hope (Smělost naděje). Obě knihy se staly bestsellery.


Joe Biden - ostřílený harcovník, jemuž občas "ujedou" slova

Vizitka současného amerického viceprezidenta, demokrata Joea Bidena (69):

Datum a místo narození: 20. listopadu 1942 v pensylvánském Scrantonu; pochází ze skromných poměrů
Vzdělání: historie a politologie na Delawarské univerzitě (1965) a práva na Syrakuské univerzitě (1968)
Profese: právník a politik; od 20. ledna 2009 viceprezident USA, funkci "druhého muže" mu prezident Barack Obama nabídl hlavně pro jeho letité zkušenosti v zahraniční politice. "Vztahy máme doopravdy dobré. Především panuje absolutní důvěra. Ví, že mu kryju záda, a já vím, že on je kryje mně," prohlásil loni Biden.
Působení v Senátu: poprvé v něm zasedl v lednu 1973, kdy se ve 30 letech stal šestým nejmladším senátorem v historii USA. Své místo v horní komoře Kongresu dokázal pak ve všech následujících volbách s přehledem uhájit (ve funkci byl do ledna 2009). Pracoval také jako předseda zahraničního výboru a právního výboru.
Prezidentská kandidatura: pokoušel se o ni již v roce 1988, z kampaně však odstoupil kvůli podezření, že opsal projev. Nevyšlo mu to ani v roce 2008, kdy v primárkách skončil velmi záhy. Ohledně kandidatury v roce 2016 se Biden vyjádřil, že "nic nevylučuje".
Působení ve funkci viceprezidenta:
- Stal se hlavním představitelem USA pro záležitosti spjaté s Irákem. Již v roce 2006 byl spoluautorem plánu, podle něhož měla být země rozdělena na sunnitské, šíitské a kurdské oblasti. Od záměru ale USA upustily. Dnes již skončenou, téměř devítiletou válku v roce 2002 podpořil, později to ale označil za chybu a začal ji kritizovat.
- Krátce po nástupu do funkce v roce 2009 nabídl Rusku olivovou ratolest a "reset" vzájemných vztahů s tím, že USA chtějí opustit konfrontační tón předchozí administrativy George Bushe. Vláda USA v září 2009 také odstoupila od Bushova plánu na rozmístění protiraketového systému v Evropě, vůči němuž se Biden nikdy netajil skepsí. Obama jej poté vyslal, aby v Evropě "vyžehlil" situaci.
- Jeho vyjednávacích schopností prezident využívá nejen v "horkých" oblastech Afghánistánu či Pákistánu, ale i na domácí půdě. Biden mu pomohl v Senátu protlačit ratifikaci americko-ruské smlouvy o omezení jaderných zbraní START, kontroverzní zdravotní reformu či dohodu o navýšení státního dluhu, která odvrátila bankrot země.
Rodina: podruhé ženatý (od roku 1977); s Jill Tracy Jacobsovou mají dceru Ashley Blazer. První manželka Neilia Hunterová v roce 1972 spolu s malou dcerou zahynula při nehodě, jejich dva synové (nyní právníci Joseph a Robert) těžká zranění přežili.
Zájmy: sport, fotbal
Ostatní:
- V 90. letech se Biden na Balkáně aktivně zasazoval za rázný postup proti Slobodanu Miloševičovi a Srbsku.
- Během studené války se podílel na odzbrojovacích jednáních se SSSR. V 90. letech prosazoval větší pomoc USA postkomunistickým zemím a jejich rychlejší zapojení do NATO.
- Biden je známý svou přímostí a řečnickými schopnostmi. Občas však nepříliš šťastné poznámky způsobí faux pas. O Obamovi v roce 2007 například řekl, že je to první černoch, který "dokáže mluvit srozumitelně, je bystrý, čistý a dobře vypadá". Posléze se mu omluvil.
- Naposledy pak letos v srpnu na shromáždění demokratů, mezi nimiž převažovali černoši, řekl, že plány republikánského kandidáta Mitta Romneyho na "osvobození" Wall Street od tvrdé regulace zavedené Obamou "vás všechny uvrhnou zpět do řetězů".

Zkušeností manažera by Romney rád využil i při řízení USA

Vizitka republikánského kandidáta na prezidenta Mitta Romneyho (65):

Datum a místo narození: 12. března 1947 v Detroitu; vyrůstal jako syn šéfa tamní automobilky a pozdějšího michiganského guvernéra George Romneyho (v roce 1968 se rovněž pokoušel o kandidaturu na prezidenta, byl i ministrem v administrativě Richarda Nixona).
Vzdělání: práva a management na Harvardově univerzitě
Politická kariéra: neúspěšný uchazeč o křeslo senátora za stát Massachusetts (1994); guvernér Massachusetts (2003 až 2007); účastník prezidentských primárek v roce 2008 (kampaň ukončil už po volebním "superúterý", kdy silnou převahu získal John McCain).
Zaměstnání: obchodník v konzultačních firmách; spoluzaložil a vedl investiční společnost Bain Capital (1984 až 1999); šéf organizačního výboru zimních olympijských her v Salt Lake City (2002)
Rodina: ženatý od roku 1969; s manželkou Ann mají pět synů
Ostatní:
- V rámci kampaně podnikl Romney v létě cestu Evropou, která se neobešla bez přehmatů. V Británii zpochybnil připravenost Londýna na olympiádu, Palestinci zase označili za nepřijatelné jeho tvrzení, že Jeruzalém je hlavním městem Izraele. Média rozmázla také incident z Polska, kde Romneyho mluvčí sprostě nadával novinářům.
- Nepomohla mu ani tajně pořízená nahrávka, na níž Romney říká zámožným sponzorům, že se nebude starat o 47 procent Američanů, kteří žijí na dávkách a budou vždy volit současného prezidenta Baracka Obamu. "Jsem tím, čím jsem," řekl k tomu Romney. Posléze se ale od svého kontroverzního výroku distancoval.
- Vyslovuje se pro agresivnější diplomacii, protože podle něj "Bůh stvořil USA, aby vládly světu". Obama prý v tomto směru zemi oslabil. Hlavní zahraničněpolitické výzvy, na něž by USA měly být schopny odpovědět, spočívají podle Romneyho v "protiamerických vizích Íránu, KLDR, Venezuely a Kuby".
- Jako krizový manažer chce oživit americkou ekonomiku; mimo jiné snížením daní podnikům z 35 na 25 procent či zvýšením počtu imigračních víz pro kvalifikované lidi (zejména v matematice a přírodních vědách). Hodlá také prosadit ústavní dodatek o vyrovnaném rozpočtu. Je však zásadně proti škrtům v obraně.
- Romney podle kritiků často účelově mění své názory podle toho, jak se mu to hodí (Obama to uštěpačně nazval "romnézií"), například na potraty. Podpořil ale legalizaci registrovaných partnerství, která jsou podle něj menším zlem než homosexuální sňatky.
- Je jedním z nejbohatších Američanů, kteří se kdy ucházeli o Bílý dům. Hodnota Romneyho majetku se odhaduje na 190 až 250 milionů dolarů (3,8 až pět miliard korun). U voličů mu ale škodí neochota zveřejnit daňová přiznání z minulosti, což nahrává spekulacím, zda například kvůli právním kličkám vůbec platil daně.
- Jmění vydělal ve společnosti Bain Capital, která skupovala krachující firmy a po restrukturalizaci (včetně rušení pracovních míst) je prodávala. Romneyho kritici z řad demokratů jej na základě toho líčí jako bezohledného byznysmena, který prý usiloval "o rychlý zisk na úkor zaměstnanců". Prezidentský kandidát to odmítá.
- Do funkce massachusettského guvernéra mu pomohla popularita, kterou získal při organizaci zimních olympijských her. Jejich příprava totiž vázla a Romneymu se akci podařilo zachránit.
- Jako guvernér dokázal konsolidovat krachující finance státu Massachusetts a zavedl systém všeobecné zdravotní péče. Tuto reformu mu odpůrci nyní vyčítají, neboť se podle nich až příliš podobá zdravotní reformě Obamy, kterou republikáni odmítají jako příliš socialistickou. Romney ji v případě svého zvolení hodlá zrušit.
- Uhlazený politik patřil do roku 1993 k nezávislým voličům. Až pro svou kampaň na senátora se přihlásil k republikánům. Přitom ještě v roce 1992 volil v primárkách demokrata Paula Tsongase.
- Romney je členem Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, známé jako mormoni. V 60. letech 20. století působil necelé tři roky jako mormonský misionář ve Francii; hovoří francouzsky.

Ryan je tvůrcem republikánského rozpočtu a oblíbencem Tea Party

Vizitka kongresmana z Wisconsinu a možného republikánského viceprezidenta Paula Ryana (42):

Datum a místo narození: 29. ledna 1970 v Janesville ve Wisconsinu; rodina má irsko-německé kořeny
Vzdělání: ekonomie a politické vědy na Miamské univerzitě v Ohiu (1992)
Současná funkce: člen Sněmovny reprezentantů (od ledna 1999) a předseda jejího rozpočtového výboru (od ledna 2011)
Kariéra: marketingový konzultant; v 90. letech byl asistentem několika senátorů; psal projevy pro někdejšího kongresmana a republikánského kandidáta na viceprezidenta z roku 1996 Jacka Kempa; v roce 1998 byl poprvé zvolen do Kongresu.
Rodina: ženatý, manželka Janna je daňovou právničkou; dcera a dva synové
Zájmy: je fanouškem amerického fotbalu a fitness (dříve si přivydělával jako instruktor v posilovně)
Ostatní:
- Pokud jde o ekonomickou politiku, je Ryan jedním z nejvlivnějších republikánů. Je autorem stranického návrhu rozpočtu na příští rok, který usiluje o hluboké škrty ve výdajích americké vlády. Demokraté ho vykreslují jako rozpočtového jestřába a obhájce bohatých.
- Svoji vizi úspor Ryan představil loni na jaře pod názvem Cesta k prosperitě. Deficit hodlá snižovat i redukcí mandatorních výdajů ve zdravotnictví (například v programu Medicare) a sociální oblasti. Výdaje Pentagonu však podle něj "musí zůstat netknuty".
- Ryan je odpůrcem reforem demokratického prezidenta Baracka Obamy. Kritizuje například jeho záměr takzvané milionářské daně, kterou chce zalepit díry v rozpočtu (republikáni ji ale v Kongresu blokují). Návrh na zdanění bohatých Ryan komentoval slovy: "Třídní boj je možná dobrá politika, ale ekonomika kvůli němu shnije".
- Loni v lednu jej republikáni vybrali, aby přednesl jejich alternativu k Obamově výroční zprávě o stavu unie.
- Strana vsadila na Ryanovu neokoukanou tvář. Tento katolík je oblíbencem hnutí Tea Party, konzervativního jádra republikánů. To naopak umírněného a názorově ohebného prezidentského kandidáta Mitta Romneyho v lepším případě toleruje.

Otázky a odpovědi k prezidentským volbám v USA

Kdo může kandidovat na úřad amerického prezidenta?
Prezidentský kandidát musí být rodilý Američan. Tento požadavek se běžně vykládá způsobem, že se může narodit kromě USA i na americkém tichomořském území Guahanu, v Portoriku či na Panenských ostrovech, nebo americkým občanům v zahraničí, a žít zde alespoň 14 let. Další podmínkou je věk nejméně 35 let.

Kdo může volit?
Aktivní volební právo mají zaručeno ústavou všichni občané USA starší 18 let (až do roku 1971 byla podmínkou hranice 21 let). Volební právo nesmí být podle 15. ústavního dodatku z roku 1870 nikomu odebráno z rasových důvodů.

Stává se občan USA po dovršení 18 let automaticky voličem?
Ne. Chce-li se Američan voleb zúčastnit, musí se nejdřív zaregistrovat. Stačí včas vyplnit formulář (na úřadech, ale i jiných místech, po internetu). V některých státech tak lze učinit přímo v den voleb ve volební místnosti. Výjimkou je Severní Dakota, v níž není registrace třeba.

Kdy o registraci k volbám americký občan přijde?
V případě přestěhování, uvěznění, nebo když je občan prohlášen soudem za nesvéprávného. Ke ztrátě registrace vedou i dvě po sobě následující neúčasti ve federálních volbách.

Jak se vybírají dva hlavní kandidáti na prezidenta?
Politický maratón, z něhož vykrystalizují kandidáti z řad republikánů a demokratů, začíná v lednu. Pokud není kandidát dopředu jasný, vzejde nejvhodnější adept ze stranických primárních voleb a volebních shromáždění. Vítěz je poté v létě na sjezdu (konventu) své strany delegáty potvrzen a oficiálně nominován. Svého viceprezidenta si kandidát volí sám. Vlastní kampaň, včetně televizních debat, se koná v září a říjnu.

Koho občané ve skutečnosti volí?
Občané nevolí přímo kandidáty na prezidenta, ale takzvané volitele, kteří volbu prezidenta po celonárodním hlasování obstarají za ně. Po formální stránce tedy prezidentské volby v USA nesou znaky nepřímých dvoustupňových voleb.

Co je sbor volitelů?
Je jím instituce vytvořená na základě ústavy, která po volbách oficiálně volí prezidenta. Sbor má celkem 538 členů; počet volitelů za jednotlivé státy odpovídá zastoupení poslanců ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu. Teoreticky může volitel hlasovat pro kteréhokoli kandidáta, názor voličů je ale v naprosté většině případů pro volitele určující. Většina i jen jednoho hlasu znamená pro vítěze zisk všech volitelů státu.

Není sbor volitelů přežitkem?
Existence sboru volitelů má historické kořeny. Zakladatelé USA nevěřili ve schopnost "prostého lidu" zvolit si prezidenta přímo a dali státům právo vybrat si své delegáty. Systém ale také zároveň zajišťuje podstatnější hlas státům unie s nízkým počtem obyvatel. V případě přímé volby (v sedmi nejlidnatějších státech žije 45 procent obyvatel USA) by totiž důležitost méně lidnatých států výrazně poklesla.

Volí se viceprezident odděleně?
Ne. Prezident s viceprezidentem tvoří společný "volební balíček". Nelze je míchat nebo párovat s jinými kandidáty.

Co následuje po faktické volbě prezidenta 6. listopadu (respektive volbě volitelů)?
Sbor volitelů zvolí prezidenta 17. prosince, oficiální výsledky pak budou vyhlášeny 6. ledna 2013. Nový prezident bude inaugurován 21. ledna 2013, kdy se ujme funkce (tradiční datum 20. ledna připadá na neděli). Do té doby je u moci předchozí administrativa.

Jsou 6. listopadu na programu i jiné volby?
Ano. Kromě prezidenta se budou volit i všichni poslanci, třetina senátorů Kongresu USA, členové parlamentů jednotlivých států či guvernéři. Uskuteční se také různé lokální volby.

Soukolí amerických prezidentských voleb je poměrně složité

- O novém prezidentovi se již tradičně rozhoduje vždy v úterý po prvním pondělí v listopadu (stanovil tak Kongres v roce 1845). Letos toto datum připadá na 6. listopadu.

- Prezident je spolu s viceprezidentem volen na čtyřleté období. Podle 22. ústavního dodatku z roku 1951 nesmí nejvyšší úřad žádná osoba zastávat více než dvě funkční období.
- Pozice prvního muže USA je silná. Stojí v čele vlády, se souhlasem Senátu jmenuje a odvolává ministry a vysoké státní úředníky. Je vrchním velitelem armády, řídí zahraniční politiku. Může vetovat zákony přijaté Kongresem, jsou-li však schváleny dvoutřetinovou většinou v obou komorách, vstupují v platnost bez jeho souhlasu.
- Prezidentem USA může být zvolen rodilý Američan. Tento požadavek se běžně vykládá způsobem, že kandidát musí být narozen v USA (nebo americkým občanům v zahraničí) a žít zde alespoň 14 let. Dále musí být starší 35 let.
- Prezidentské volby nesou po formální stránce znaky nepřímých dvoustupňových voleb; prakticky se ale rovnají volbám přímým. Občané v každém státě přímo volí takzvané volitele (nesmějí být členy Kongresu, ani nesmí zastávat významnou funkci ve federálních úřadech), jejichž počet odpovídá počtu poslanců ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu.
- Volitelé tvoří sbor volitelů (každý má jeden hlas) v celkovém počtu 538 (včetně tří hlasů za federální distrikt - District of Columbia, který má v Kongresu jen poradní hlas). K vítězství je potřeba získat nadpoloviční většinu - 270 hlasů.
- Zvolením sboru volitelů je obvykle po volbách zřejmé, kdo bude prezidentem. Ústavněprávně však prezident získává mandát k výkonu své funkce až volbou prostřednictvím volitelů.
- Ta následuje v pondělí po druhé středě v prosinci (letos 17. prosince) a kopíruje výsledky voleb, i když volitelé nejsou ze zákona povinni hlasovat pro vítězného kandidáta nebo podle stranických preferencí. Tohoto práva ovšem využívají výjimečně.
- Oficiální výsledky voleb se vyhlašují na schůzi Kongresu, což v případě současných voleb bude 6. ledna 2013.
- Nezíská-li žádný z kandidátů většinu hlasů volitelů, volí prezidenta Sněmovna reprezentantů ze tří nejúspěšnějších kandidátů absolutní většinou (stalo se tak v roce 1800 a 1824), přičemž každý stát zastoupený ve sněmovně má jeden hlas.
- Funkční období nového prezidenta a viceprezidenta začne po slavnostní inauguraci - v případě současných voleb 21. ledna 2013. V případě úmrtí prezidenta v době mezi volbou a inaugurací se pak prvním mužem v zemi stává zvolený viceprezident.
- Čím je stát lidnatější, tím více má zástupců ve Sněmovně reprezentantů (v Senátu má každý stát dva) a také volitelů. Vítěz "bere všechno", stačí tedy získat i jen většinu jednoho hlasu a kandidát získá všechny volitele za daný stát (výjimku tvoří Maine a Nebraska, které udělují ještě přídavné hlasy podle vítězů ve volebních obvodech).
- Prezidentem tak může být zvolen i kandidát, který dostane více hlasů volitelů, přestože se pro něj v celostátním měřítku vyslovilo méně voličů. Historie USA zažila tuto situaci v letech 1824, 1876, 1888 a naposledy v roce 2000.
- Volební kampaň rozjíždějí uchazeči o křeslo v Bílém domě často již dva roky před vlastní volbou. Prvním krokem ve výběru stranického kandidáta na prezidenta jsou primární volby, které se odehrávají od počátku volebního roku do června.
- Maratón voleb poté v letních měsících pokračuje národními sjezdy - konventy demokratů a republikánů, které určí své kandidáty na prezidenta a viceprezidenta. Na sjezdu musí uchazeč získat nadpoloviční většinu z celkového počtu hlasů delegátů. Prezidentský adept si pak svoji "dvojku" již vybírá podle vlastního uvážení.
- Po národních sjezdech začíná v USA první zářijové pondělí, na Den práce, vlastní kampaň před volbou nové hlavy státu.

Výběr čísel spojených s prezidentskou kampaní v USA

- 47:46 procentům by podle posledního průzkumu agentur Ipsos/Reuters získal současný prezident Barack Obama. V anketě listu The Washington Post a televize ABC by ale stejným rozdílem vyhrál republikánský kandidát Mitt Romney. Obama si udržuje těsný náskok ve většině rozhodujících států, takže je v mírné výhodě.
- Téměř dvě miliardy dolarů vydají podle amerických politologů na kampaň oba politické tábory. Bude tak nejdražší v historii voleb.
- Miliardu dolarů vybral internetového deníku Politico do 17. října na svou kampaň Obama. Podařilo se mu to jako prvnímu kandidátovi na nejvyšší úřad země v dějinách Spojených států.
- Na 950 milionů dolarů získal jeho konkurent Romney.
- 190 až 250 milionů dolarů činí výše Romneyho majetku. Je jedním z nejbohatších Američanů, kteří se kdy ucházeli o zvolení prezidentem.
- 70 milionů dolarů věnoval republikánům miliardář a majitel kasin Sheldon Adelson. Stanovil tak v USA v tomto směru nový rekord ve snaze přispět k porážce Obamy "ať to stojí, co to stojí".
- 28,4 milionu uživatelů Facebooku označilo v září za svého oblíbence Obamu. Romney měl sympatie jen 6,4 milionu z nich.
- 15 milionů dolarů na Obamovu kampaň vynesl večírek, který v květnu uspořádal ve svém domě herec George Clooney.
- Milion dolarů nabídl vlastník amerického pornografického impéria a vydavatel časopisu Hustler Larry Flynt za jakékoli informace o finanční situaci Romneyho. Podnikatel se takto zaměřuje zejména na republikány, kteří jeho erotickému byznysu nepřejí.
- 200 dolarů je částka, kterou je možné celkem poslat jednomu kandidátovi přes SMS. Novinka ve financování má zvýraznit úlohu malých přispěvatelů na kampaň.

Volby zřejmě rozhodnou státy jako Florida, Ohio či Virginie

- Vedle států, jež dlouhodobě preferují demokratické či republikánské kandidáty, existují takzvané "bitevní" státy, v nichž je situace relativně otevřená. Díky nevyhraněnosti voličů právě na ně zaměří svoji pozornost jak americký prezident Barack Obama, tak i jeho republikánský vyzyvatel Mitt Romney.
- Kandidát, který v daném státě vyhraje, získává všechny jeho volitele, jejichž počet v zásadě odpovídá počtu obyvatel. Pro vítězství ve volbách je pak potřeba získat alespoň 270 volitelů.
- Zásadní bude hlasování v lidnatých státech jako je Florida (29 volitelů), Ohio (18) či Virginie (13). Před čtyřmi lety v nich slavil úspěch Obama, když vyhrál nad republikánem Johnem McCainem (ve Virginii přitom jako vůbec první demokrat od roku 1964). Podle posledních průzkumů je zde letos situace velmi vyrovnaná.
- V letech 2004 a 2000 ale na Floridě, která bývá již tradičním jazýčkem na vahách, slavili republikáni, konkrétně George W. Bush. Stejná situace nastala i v Ohiu; bez úspěchu v tomto státě se navíc žádný republikán do Bílého domu ještě nedostal. V posledních 12 letech se vítěz z Ohia stal také celkovým vítězem voleb.
- Situace bývá napínavá i v Severní Karolíně (15 volitelů), Coloradu (devět) či Iowě (šest). Ve všech těchto státech před čtyřmi lety vyhráli demokraté (Colorado bylo například jednou z nejcennějších Obamových trofejí), v roce 2004 zde přitom slavili republikáni.
- Zajímavé bude také hlasování v Nevadě (šest volitelů), která má nejvyšší nezaměstnanost v USA. Souboj v roce 2008 dopadl lépe pro Obamu, republikáni zde ale mají silnou pozici (naposledy vyhráli v letech 2004 či 2000). Romney může těžit z početné mormonské komunity, Obamovi zase nahrává velký podíl Hispánců.
- Ve Wisconsinu (deset volitelů) v roce 2008 Obama také vyhrál, bylo to již páté tamní vítězství demokratů v řadě. Letos ale může Romneyho šance poněkud zvýšit fakt, že jeho kandidát na viceprezidenta - Paul Ryan - je zdejším kongresmanem.
- K typickým "demokratickým" státům (strana v nich slavila vítězství například v letech 2008, 2004 či 2000), patří lidnatá Kalifornie (55 volitelů), Illinois (20), Massachusetts (11), Michigan (16), New Jersey (14), New York (29), Pensylvánie (20) nebo Washington (12).
- Baštou republikánů je naopak tradičně Texas (38 volitelů) či státy jako Arizona (11), Georgia (16), Louisiana (osm), Missouri (deset), Jižní Karolína (devět) nebo Utah (šest volitelů).

Autor: ČTK

28.10.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies