VYBERTE SI REGION

Vondra odhalil na Ukrajině nový památník padlým u Zborova

Lvov - Nový památník československým legionářům padlým před 95 lety v bitvě u Zborova odhalil dnes český ministr obrany Alexandr Vondra v západoukrajinské vsi Ozerná, kde se za první světové války nacházel legionářský lazaret. Ještě dříve ministr uctil památku padlých u stávající mohyly v Kalinivce, rovněž na zborovském bojišti. Výročí zborovské bitvy se za první republiky slavilo 2. července jako nejvýznamnější vojenský svátek.

2.7.2012 5
SDÍLEJ:

Exministr obrany Alexandr Vondra.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

„Bez vítězství u Zborova by nebylo slávy legií a bez slávy legií by asi nebylo samostatného Československa," řekl Vondra novinářům. „Toto vítězství sice nepředstavovalo žádný zlom v první světové válce, fakticky to byla epizoda, ale pro mobilizaci naší národní hrdosti a legionářské slávy to byl zcela zásadní moment, který přesvědčil spojenecké státy, že nasazení našich zahraničních vojenských sil má cenu, je významné a naši vojáci jsou s to hodně dokázat," dodal ministr, který je sám z legionářské rodiny; jeho prastrýc u Zborova málem přišel o nohu.

Na hřbitovy v Kalinivce a Ozerné si přišli uctít památku českých a slovenských dobrovolníků nejen špičky českého ministerstva obrany a zástupci legionářské obce, ale i mnoho místních obyvatel. U památníků vedl bohoslužbu arcibiskup ukrajinské řeckokatolické církve, metropolita Karnopolsko zborovský. „Čechy a Slováky tu máme rádi, chodíme sem na hřbitov i s dětmi a vnuky sázet květiny jako svým příbuzným, abychom si připomněli jejich památku," řekla penzistka Valentina Navodičová ze vsi Kalinivka.

„Zde v mohyle je shodou okolností pohřben jeden z mých příbuzných, ale chtěli jsme položením kytice a návštěvou bojiště uctít památku i dalších padlých. Zborov byla jedna z hlavních bitev naší historie, bez ní by naše republika nevznikla," usoudil Petr Adamus, který se na místo vydal spolu s kamarády z Ostravy vlastní cestou, o ministrově návštěvě se dozvěděl až na hřbitově.

Odkaz legionářů

Jakkoli lze podle Vondry současnost hodnotit i kriticky, měli bychom být rádi za hlavní odkaz legionářů. „Buďme vděčni těm, kteří za svobodu, nezávislost a demokracii nasazovali své životy a často, jako tito vojáci, padli," řekl.

U Zborova padlo přibližně 180 vojáků československé brigády, která zde byla poprvé nasazena jako jeden celek v tzv. Kornilovově ofenzivě, posledním pokusu ruské armády zvrátit nepříznivý stav na bojišti s německými a rakousko-uherskými vojsky. Podle legendy se v zákopech utkali i pozdější českoslovenští prezidenti Klement Gottwald v rakouské a Ludvík Svoboda v legionářské uniformě. „Teoreticky je to možné, ale exaktně to potvrdit nemohu," poznamenal vojenský historik Aleš Knížek.

Každopádně po zhroucení ofenzivy legionáři spolu s kozáky kryli ústup demoralizované ruské armády před následnou protiofenzivou nepřítele. V těchto bojích zahynulo dalších 320 legionářů. Úspěšné vystoupení u Zborova pak umožnili rozšíření československých legií v Rusku a posílilo pozice exilových politiků při vyjednávání o samostatnosti Československa.

Odstranění zádrhelu

Na dotaz objasnil Vondra i důvod, proč se návštěva původně plánovaná na dva dny, včetně cesty do Moskvy a Samary, zkrátila jen na Ukrajinu a na dnešní den. „V Samaře jsme chtěli odhalovat velký pomník legionářům, ale k dohodě s místními úřady se nepodařilo dospět," konstatoval. Ocenil přístup federálních ruských úřadů pomáhající české straně v souladu s příslušnou dohodou, ale „do Samary tento duch spolupráce zřejmě ještě nepronikl a musíme chvilku počkat". Věří, že zádrhel se brzy podaří odstranit, protože dohoda o péči o válečné hroby ukládá neklást překážky.

V Rusku se zatím podařilo obnovit šest památníků československým legionářům, kteří sehráli významnou roli v dějinách po bolševickém převratu obsazením transsibiřské magistrály.

Autor: ČTK

2.7.2012 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies