VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vrah Arména dostal milost a doma ho přivítali jako hrdinu

Baku/Jerevan/Bu­dapešť – Ázerbájdžánského vraha Ramila Safarova, odsouzeného v Maďarsku a po vydání do vlasti propuštěného na svobodu, vítaly v rodném městě tisícové davy lidí, byl povýšen a dostal peníze. Doma ho přivítali jako hrdinu, i když jeho omilostnění kritizuje celý svět, napsala agentura Reuters.

5.9.2012
SDÍLEJ:

Ramil SafarovFoto: čtk

Safarov zabil v roce 2004 arménského kolegu na jazykovém školení NATO v Budapešti. V Maďarsku ho odsoudili k doživotí, ale nedávno ho vydali do Ázerbájdžánu, kde dostal ihned po návratu milost. Arménie po vydání zločince přerušila s Maďarskem diplomatické styky.

Vraha po příjezdu do jeho rodného města Sumgaitu oslavovali jako hrdinu, stovky lidí ho přišly uvítat na náměstí. Byl povýšen do hodnosti majora a armáda mu zaplatila výplatu na osm let dopředu.

Milost v případu vraždy Arména Ázerbájdžáncem je citlivé téma kvůli konfliktním vztahům obou zemí. Válku o Náhorní Karabach, arménskou enklávu na území Ázerbájdžánu, země svedly na přelomu 80. a 90. let minulého století, vyžádala si na 30.000 obětí.

Omilostnění narušilo mírový proces

O řešení problému Náhorního Karabachu od roku 1992 usiluje Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, podle níž omilostnění Safarova narušilo mírový proces v regionu.

Republika Náhorní Karabach v roce 1991 vyhlásila nezávislost, je ale stále mezinárodně uznávanou součástí Ázerbájdžánu. Její nezávislost neuznává ani Arménie. Po vypuknutí skandálu kolem Safarova předložila skupina jerevanských poslanců parlamentu návrh zákona, který by znamenal oficiální uznání Karabachu. Mohl by vstoupit v platnost deset dní po případném schválení parlamentem.

Udělení milosti Safarovovi kritizoval i americký prezident Barack Obama. „Je to krok, který jde proti úsilí zmírnit regionální rozepře a pracovat na urovnání vztahů," uvedl Bílý dům. Nad vydáním Safarova a jeho propuštěním na svobodu vyjádřila znepokojení i Moskva.

Důsledek okupace

Ázerbájdžánský ministr zahraničí Elmar Mammadyarov na kritiku reagoval prohlášením, že Spojeným státům nerozumí – byli to prý přece Ázerbájdžánci, na kterých byly během války o Karabach páchány etnické zločiny. Safarovův čin je podle něj důsledkem okupace části Ázerbájdžánu Arménií.

Maďarský ministr spravedlnosti Tibor Navracsics nepředpokládal, že jeho ázerbájdžánský protějšek Safarovův trest zruší. Budapešť prý měla od Baku písemné záruky, že trest bude pokračovat. Ázerbájdžán je členem Rady Evropy a dalších organizací, a proto o jeho důvěryhodnosti Budapešť nepochybovala.

V arménském hlavním městě Jerevanu se o víkendu konaly protesty, jejichž účastníci mimo jiné pálili ázerbájdžánské vlajky. „Nechceme válku, ale pokud k ní budeme přinuceni, budeme bojovat a zvítězíme," uvedl podle agentury AFP arménský prezident Serž Sargsjan.

Autor: ČTK

5.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
1 5

Češi porážejí Němce i Slováky. V hustotě benzínových pump

Marine Le Penová a Emanuel Macron, favorité voleb
AKTUALIZOVÁNO
46 16

Volby ve Francii: Do druhého kola postupují Macron a Le Penová

Do Evropy míří nová značka aut

Už za dva roky by do Evropy měly dorazit vozy nové automobilky. Jmenuje se Lynk & Co a chce lákat na auta s doživotní zárukou.  

Stát chce výrazně zpřísnit držení nebezpečných biologických látek

Vředy, ze kterých vytéká zapáchající tekutina. Horečka, zvracení, bolest na hrudi a pak dušení. Takové účinky by mohla mít biologická zbraň šířící bakterie sněti slezinné. Nejpozději do dvou dnů po jejím vdechnutí by člověk zemřel.

Zeman a Drahoš zahájí sběr podpisů za svou kandidaturu

Prezident Miloš Zeman dnes zahájí sběr podpisů za svou opětovnou kandidaturu. Podrobnosti o podpisové kampani na dopolední tiskové konferenci oznámí jeho manželka Ivana, kterou Zeman určil za šéfku svého volebního týmu.

ČEZ už dlouhodobě s dětmarovickou elektrárnou nepočítá

Do deseti let by měla skončit elektrárna Dětmarovice. Počítá s tím vedení českého energetického gigantu – skupiny ČEZ, který chce v rámci celé České republiky do roku 2035 odstavit výraznou část kapacity uhelných zdrojů v tuzemsku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies