VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vraždící němečtí neonacisté měli až 20 pomocníků

Berlín - Až 20 pomocníků měla trojice neonacistů, která v letech 2000 až 2007 spáchala po celém Německu nejméně deset vražd převážně přistěhovalců. S odvoláním na informace kontrarozvědky to napsaly časopisy Der Spiegel a Focus.

21.11.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Karel Rozehnal

Podle televize MDR se toto trio nejspíš pokusilo už v roce 1997 vyhodit do vzduchu ubytovnu s portugalskými pracovníky ve městě Stadtroda ve spolkové zemi Durynsko. Útok se však nezdařil, neboť u nálože selhala roznětka.

Podle informací Spiegelu vyšetřují němečtí kriminalisté v souvislosti s touto kauzou nyní šest osob. Ve vazbě jsou zatím dvě – členka skupiny říkající si Národněsocialis­tické podzemí (NSU) Beate Zschäpeová a údajný komplic Holger G., který pachatelům podle vyšetřovatelů obstarával automobily a poskytl doklady. Zbývající dva dosud známí členové skupiny, Uwe Mundlos a Uwe Böhnhardt, spáchali na počátku listopadu sebevraždu.

Spolu s Zschäpeovou se jim dařilo ukrývat před úřady od roku 1998, a to i přesto, že podle Spiegelu v jejich okolí působili nejméně tři informátoři Úřadu pro ochranu ústavy, tedy kontrarozvědky. Na ni se kvůli tomuto případu snáší nejvíce kritiky a její roli projednává i vnitropolitický výbor Spolkového sněmu. Šéf nejsilnější opoziční strany, sociální demokracie (SPD), Sigmar Gabriel už vyzval k ustavení parlamentního vyšetřovacího výboru.

Závada na roznětce

Krátce předtím, než NSU zmizela z dohledu kontrarozvědky a přesunula se do saského Zwickau (Cvikova), se podle MDR nejspíš pokusila zaútočit na ubytovnu portugalských „gastarbeiterů“ nedaleko durynského města Jena, kde tehdy trojice extremistů působila. V prosinci 1997 našla policie u kotle plynového topení nálož, která neexplodovala jen díky závadě na roznětce.

Oběti neonacistické skupiny, mezi nimiž je vedle osmi tureckých obchodníků a jednoho řeckého také mladá policistka, chtějí německé úřady uctít na oficiální akci. Německá ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusserová-Schnarrenbergerová kromě toho plánuje pozůstalé odškodnit. „Rodinám obětí patří naše účast. I když finanční pomoc nemůže jejich bolest odstranit, pokusím se o vyplacení odškodnění pro oběti z mého rozpočtu, abychom učinili gesto solidarity vůči těmto příbuzným,“ vysvětlila ministryně.

Podle agentury DPA by odškodnění pro rodiny pozůstalých mohlo dosáhnout výše okolo 10.000 eur (256.000 korun). Mluvčí ministryně spravedlnosti uvedl, že by taková částka zhruba odpovídala množství peněz, které v minulosti dostávali pozůstalí po obětech extremistů nebo teroristů.

Autor: ČTK

21.11.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Seniorka. Ilustrační foto.
3 13

Bydlení, léky, jídlo. Pražští senioři jsou ohroženi chudobou

Lékaři Nemocnice Valašské Meziříčí, která je členem skupiny AGEL, využívají při operacích nový moderní operační stůl. Vybavení v hodnotě 1,8 milionu korun je určené pro veškeré operace napříč lékařskými odbornostmi.
1 7

Dlouhé čekání na operace? Stovky Čechů míří za lékařem za hranice

Balík vám nově vydají v balíkovně. Bez fronty i občanky

/INFOGRAFIKA, ANKETA/ Česká pošta chce od prázdnin rozšířit služby. Zatímco počet odeslaných dopisů v posledních letech klesá, objem poslaných balíků naopak roste. Pošťáci proto rozšíří své balíkové služby, vstříc klientům ale chce jít pošta i s datovými schránkami.

Jako v Izraeli. Mostecké děti se učí přežít teror

Připomíná to civilní obranu v Izraeli, kde je stav ohrožení součástí života. V Mostě je to zatím jen experiment, který má připravit děti na měnící se Evropu.

Krveprolití v Pákistánu: Bomby a střelba ukončily 46 životů

Pátek byl pro Pákistán dnem násilí. Při několika bezpečnostních incidentech na různých místech země zde zahynulo více než šest desítek osob. Nejkrvavější účet mají bombové exploze v severopákistánském Paračináru.

DOTYK.CZ

Před 69 lety hrozila atomová válka. Zažehnala ji chladná hlava a teplá zima

Winston Churchill chtěl na Sověty shodit atomovku, prezident Francie de Gaulle mu souhlasně přitakával. Americký prezident Harry Truman byl pro citlivější řešení, sovětskou blokádu Berlína započatou jen před pár hodinami, hodlal vyřešit leteckým mostem. Tenhle risk z odpoledne 23. června 1948 vyjde. A Sověti utrpí první poválečnou diplomatickou porážku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies