VYBERTE SI REGION

Vybrali si Wielun, aby tam začali válku

Wieluń - Nad ránem 1. září 1939 stál tehdy 13letý Eugeniusz Kolodziejczyk na nástupišti železniční stanice v polské Wieluni. Jako by tušil nebezpečí, nervózně si pohrával s hodinkami svého otce.

1.9.2009 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: archiv

Ze sousedního nacistického Německa už řinčely zbraně, proto byl jeho otec povolán, aby bránil polské hranice. A obavy se naplnily – během několika minut začala druhá světová válka, nejkrvavější ozbrojený konflikt všech dob.

Chlapec uslyšel burácející hluk a viděl letky bojových letadel – bombardéry s černým křížem Luftwaffe.
Kolodziejczyk se podíval na hodinky, bylo tři čtvrtě na pět ráno. Výbuchy byly počátkem celosvětového válčení, kterému za víc než polovinu dekády padlo za oběť nejméně 50 milionů vojáků a civilistů.

„Viděl jsem dým a oheň, slyšel jsem výbuchy a …křik,“ svěřil se agentuře AP Kolodziejczyk (83). Když dnes tento pamětník mluví o tom, co se stalo před 70 lety, zachvěje se mu hlas. Wieluń se stala první válečnou obětí v Evropě – zemřelo v ní 1200 lidí. Až potom podlehla nepočetná posádka polské armády německé přesile na poloostrově Westerplatte. Trumfem útočící armády byl křižník Schleswig-Holstein.

Invaze do Polska

Bývalé bojiště Westerplatte se dnes stane místem slavnostního setkání o výročí 70 let od začátku války. Mají sem namířeno německá kancléřka Angela Merkelová a ruský premiér Vladimir Putin. Polský prezident Lech Kaczynski chce ale vzpomenout i na začátek války právě ve Wieluni.
Historici si přitom stále lámou hlavu nad tím, proč si Němci vybrali právě toto, tehdy 15tisícové město.

„Nebyli tam žádní vojáci ani velitelé, nebyl tam klíčový průmysl,“ řekl AP Jan Ksiazek, ředitel místního muzea. „Možná bylo důvodem vyvolání paniky mezi civilním obyvatelstvem,“ dodal. Válka trvala šest let a dva dny. Zúčastnilo se jí asi 70 států a zhruba 1,7 miliardy obyvatel, tedy 80 procent tehdejší populace. Boje se odehrávaly na území 40 států a ve zbrani bylo přes 110 miliónů lidí.

Putin se Polákům „omluvil“

Varšava - Je to už 70 let, jako by ale čas na tom dni, kdy Rusko hodilo paktem s nacistickým Německem Polsko přes palubu, nic nezměnil.
Pro 72 procent Poláků je totiž 2.světová válka stále živou součástí jejich historie a podle mnohých ji odstartovala právě smlouva o ne– útočení mezi Ribentroppem a Molotovem. Právě v té si totiž obě země v tajném dodatku rozdělily sféry vlivu, což Rudé armádě umožnilo obsadit východní část Polska, zatímco na západě vojáci čelili útokům Němců.

Polský premiér Donald Tusk se však i přes vzájemné rozpory o tom, kdo za co nese vinu, rozhodl udělat smířlivý krok a ruského premiéra Vladimira Putina pozval na dnešní den do Gdaňsku, kde se bude na začátek nejhorší války v dějinách vzpomínat. Putin na oplátku uznal, že onen pakt nebyl šťastný: „Bylo to nemorální,“ prohlásil a lítost vyjádřil i nad masakrem v Katyni. Odtajňovat další materiály o vraždách 15 tisíc Poláků, které tam nařídil Stalin prý ale Moskva nebude. Poláci přitom na odtajnění naléhají. (mim)

Autor: Tomáš Novák

1.9.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.
1

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies