VYBERTE SI REGION

Vychází komiks o pumových atentátech

Madrid - Pumové atentáty z roku 2004 v Madridu, které připravily o život 191 lidí a dalších 1857 zranily, dostaly podobu komiksu.

9.6.2009
SDÍLEJ:

Podobně vyšel i komiks o atentátech na newyorská "dvojčata"Foto: BB art

Myšlenka na komiksové zpracování nejkrvavějšího útoku, který v Evropě spáchala islámská teroristická síť Al-Káida, zpočátku některé Španěly šokovala, protože by mohla z této tragické události udělat obyčejnou záležitost, napsala agentura Reuters.

„Uvědomovali jsme si, že toto téma je naprosto mimo obzor obvyklého čtenáře komiksů, chtěli jsme pro svůj nápad ale získat mnohem širší publikum, protože si myslíme, že je to ve veřejném zájmu,“ řekl Antoni Guiral, jeden z autorů díla nazvaného 11. březen, román v obrazech.

Komiksy mají početnou obec čtenářů, ale autoři tohoto románu v obrazech si uvědomovali, že budou muset překonat všeobecnou představu, která o tomto druhu literatury panuje.

„Spousta lidí se na nás obořila, jak si vůbec dovolujeme dělat na téma útoků humor. Komiks ale není nutně jen zábava, je to také způsob komunikace – jako třeba film,“ říká Guiral.

Autoři si také byli vědomi nezbytnosti vyhnout se traumatizujícím záběrům mrtvých a zraněných. „Nepřipustili jsme žádné ústupky vůči morbidní zvědavosti lidí. Uchýlili jsme se k symbolismu,“ dodává Guiral.

Inspiraci ke komiksovému zpracování krvavých útoků z 11. března 2004 proti čtyřem předměstským vlakům napěchovaným lidmi cestujícími do Madridu poskytlo obdobné zpracování podobných teroristických útoků proti newyorskému Světovému obchodnímu středisku z 11. září 2001, říká Guiral.

Příběh je postaven na informacích ze soudního procesu, který konstatoval, že za pumovými útoky v Madridu je islamistická skupina, jež se nechala inspirovat teroristickými akcemi Al-Káidy.

Komiks začíná v říjnu 2007 odsouzením 21 lidí, kteří byli do útoků zapojeni. Pokračuje záběry do minulosti, v nichž jsou zobrazeny fiktivní osoby ve dnech kolem 11. března 2004 i po tomto datu.

Čtenář se tak stane svědkem policejní operace, která po útocích v Madridu následovala proti jednomu madridskému bytu, kam se někteří aktéři pumových atentátů uchýlili a kde se sami vyhodili do vzduchu.

Pilar Manjónová, která stojí v čele sdružení, v němž se soustředili pozůstalí po madridských útocích, původně myslela, že komiks bude něco jako čtivo pro děti. „Když jsem ho ale četla, našla jsem tam kus svého života,“ napsala pak v úvodu knihy.

Autoři se neuchýlili k lacinému zpracování, ale dali si práci s rozhovory s řadou lidí, kterých se madridské útoky nějak dotkly. Mluvili například se železničáři, kteří ošetřovali raněné, hovořili s rodinami obětí, s policisty, psychology i s prokuraturou, která případ vyšetřovala.

Komiks měl být nejprve představen v Madridu, tam se mu ale dostalo chladného přijetí, protože příběh se španělské metropole bytostně dotýká. Proto se premiéra konala na květnovém Salónu komiksů v Barceloně – autoři ale chtějí knihu nanovo uvést v září i v Madridu.

„Knihu v Madridu představíme, protože jsme ji věnovali obětem, jejich rodinám, přátelům, zraněným a vůbec všem obyvatelům hlavního města,“ prohlásil Guiral. (ČTK)

9.6.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Muž našel v autě zaseknutý krumpáč. Je to pomsta, myslí si

Klatovy – Pořádný šok čekal na muže z Klatov. Když přišel ke svému autu, zjistil, že v něm má zaseknutý krumpáč.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies