Východní Asie přivítá nový rok ve znamení draka

Rok draka je spojován s velkými událostmi, objevy, činy i osobnostmi. Drak má čínském zvěrokruhu výlučné postavení. Jako jediný z dvanácti znamení je výtvorem lidské fantazie. Přisuzuje se mu úspěch, štěstí, moc a dlouhověkost a není proto divu, že ve starých dobách býval symbolem samotných císařů.

Narodit se v roce draka je považováno za mimořádný dar. Zrozenci v tomto znamení (1928, 1940, 1952, 1964, 1976, 1988, 2000) mají prý mimořádné štěstí, dokážou se povznést nad malichernosti každodenního života a jsou rození vůdci. Mají též mimořádné vlohy pro podnikání a řešení náročných úkolů.

V dračím roce se narodili například panovník Karel IV., francouzská národní hrdinka Jana z Arku, učitel národů Jan Amos Komenský, spisovatel Oscar Wilde, zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud, malíř Salvador Dalí, fotbalista František Plánička, levicový revolucionář Che Guevara nebo hudebníci John Lennon, Ringo Starr a Frank Zappa.

K drakovi bude v nadcházejícím roce náležet živel vody. Někteří astrologové proto varují, že by mohlo dojít k nečekanému vzedmutí toků a záplavám. Pomyslná vláda bájného draka potrvá do 9. února 2013, poté předá drak žezlo dalšímu znamení zvířetníku, kterým je podle čínské tradice had.

Svátky jara (čchun-ťie), jak se také novoročním svátkům říká, patří v Číně k nejvýznamnějším dnům a srovnatelné jsou s našimi Vánocemi. Tradičně se slaví v rodinném kruhu a začínají druhým novoluním po zimním slunovratu. Příbuzní se u svátečně prostřených stolů ale scházejí už v předvečer Nového roku, většinou v domě nejstaršího člena rodiny.

Oslavy nového roku

Nástup nového roku (kuo-nien) je doprovázen několikadenní záplavou petard a ohňostrojů, které mají zahnat zlé duchy. Lidé si navzájem přejí dlouhý a šťastný život, obdarovávají se penězi a dárky zabalenými v červeném papíře. Červená je totiž barvou štěstí a života a příjemci má zajistit požehnaný rok.

K vrcholům oslav patří atraktivní tance draka a lva, při nichž obří stylizované masky zvířat za doprovodu ohlušujících bubnů roznáší po městě štěstí a zdraví.

Šedesátiletý kalendář je v asijských zemích používán společně s gregoriánským kalendářem. Během šedesáti let se pětkrát opakuje rok zvířete podle pořadí ve zvěrokruhu. Tento dvanáctiletý cyklus se dále kombinuje s pětiletým cyklem, kdy se střídají elementy (kov, voda, dřevo, oheň, země), a s dvouletým cyklem, kdy se střídá kladný a záporný princip jin a jang.

Vznik nejstaršího kalendáře v lidské historii údajně spadá do období vlády legendárního Žlutého císaře (Chuang-ti) ve třetím tisíciletí před naším letopočtem. Podle jiné legendy stál u zrodu kalendáře Buddha, který svolal všechny živočichy, aby se s ním přišli rozloučit, než opustí Zemi. Dostavilo se jich jen 12 a Buddha jim za odměnu přisoudil vládu v čase v pořadí, v jakém přišli. Šlo o myš (krysu), buvola, tygra, králíka (zajíce), draka, hada, koně, ovci (kozu), opici, kohouta, psa a vepře.