Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z Bajkonuru odstartovala raketa k Marsu, má zkoumat stopy života

Bajkonur/Moskva - Výzkumné aparáty společné evropsko-ruské mise ExoMars se dnes úspěšně oddělily od nosných částí poté, co je raketa Proton-M po startu z kosmodromu Bajkonur vynesla na oběžnou dráhu. Informovala o tom večer na twitteru Evropská vesmírná agentura (ESA), jejíž společný projekt s ruským Roskosmosem je poprvé zaměřen nejen na průzkum Marsu, ale přímo na hledání případných stop života na jeho povrchu.

14.3.2016
SDÍLEJ:

Start kosmické rakety z Bajkonuru.Foto: ČTK/AP

Z oběžné dráhy kolem Země se kosmické aparáty k rudé planetě vydaly večer po čtyřnásobném zapnutí hnacích agregátů. K Marsu zamířil orbitální aparát TGO (Trace Gas Orbiter) a sestupný modul Schiaparelli. Jejich pouť sluneční soustavou má trvat sedm měsíců.

Podle předpokladů se má 16. října sonda Schiaparelli oddělit od aparátu TGO a o tři dny později má projít atmosférou Marsu. TGO má mezitím kroužit na oběžné dráze, kde má fungovat přibližně do roku 2022.

Historická mise ExoMars je první, která je přímo zaměřená na hledání stop života na Marsu. Dřívější mise zkoumaly přítomnost vody a metanu. ESA do projektu investovala 1,3 miliardy eur, další miliardu vynaložil Roskosmos.

V první etapě bude TGO z oběžné dráhy v atmosféře pátrat po stopách metanu, který může být signálem existence života. Bude rovněž zjišťovat případnou přítomnost vodíku v povrchu planety a bude sledovat radiační situaci na oběžné dráze.

Na palubě TGO je rovněž umístěna evropská kamera CaSSIS (Colour and Stereo Surface Imaging System), která má pořizovat detailní panoramatické snímky povrchu Marsu.

Součástí projektu je sestupný modul Schiaparelli, který má otestovat technologii vstupu do atmosféry a přistání na povrchu Marsu. Předpokládá se, že na povrchu planety bude sonda pracovat maximálně tři dny, dokud nevyčerpá zásobu energie.

Druhou etapou mise ExoMars bude evropské robotické vozítko, které má být vysláno k Marsu v roce 2018. Podle ruské agentury TASS ovšem není vyloučeno, že start bude o dva roky odložen.

Aparát, na jehož vývoji se z 80 procent podílejí ruští experti, má s pomocí dvoumetrového vrtného modulu pátrat v podloží po stopách života a analyzovat povrch Marsu. Při jeho přistání má být využito zkušeností získaných letos v říjnu sestupným modulem Schiaparelli. Získaná data má robot odesílat na Zemi prostřednictvím TGO.

Ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář loni v listopadu oznámil, že na povrchu Marsu by měl provádět měření vývoje a detekce elektromagnetických vln český přístroj z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

Autor: ČTK

14.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V Záporoží odstranili sochu Lenina, největší na Ukrajině.
4

Na Ukrajině už Lenina ve městě nepotkáte. Možná v továrně a na návsi

Servírka Barbora Horská byla jednou z těch, která ženu obsluhovala. Na snímku u stolu, kde podvodnice seděla.
4

Blondýna dál okrádá opavské restaurace, policie je na ní krátká

Piráti, sundejte mě z vězeňského autobusu, požaduje Nečasová. Hrozí právníky

Advokáti Jany Nečasové (dříve Nagyové) požadují po Pirátské straně, aby odstranila podobu někdejší šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase z "vězeňského autobusu", s kterým tento týden vyrazila do volební kampaně. Piráti na autobusu poukazují kresbami na kauzy politických protivníků. V předžalobní výzvě, žádají zástupci Nečasové také omluvu, v opačném případě hrozí právními kroky. 

Venkovské prodejny končí kvůli zvyšování platů. Má je stát dotovat?

Češi chtějí zachránit venkovské obchody. Šedesát šest procent lidí v České republice souhlasí s tím, že by měl stát ztrátové prodejny v malých obcích do 500 obyvatel finančně podporovat. Pouze 26 procent lidí je proti tomu. Z vesnic pomalu mizí hospody, obchody i pošty.

Z Polska vezli marihuanu za dva miliony. Hrozí jim dvanáct let

Vezeme deset kilo technického konopí, hájila se osádka osobního auta. Jenže hlídku celníků, která je na Pardubicku zastavila, o tom nepřesvědčila.

Pákistánská nositelka Nobelovy ceny za mír nastoupí na Oxford

Malála Júsufzajová, která v současnosti žije v Birminghamu, byla přijata ke studiu na prestižní anglickou univerzitu v Oxfordu. Dvacetiletá držitelka Nobelovy ceny za mír z roku 2014 a zároveň nejmladší posel míru Spojených národů získala v závěrečných středoškolských zkouškách třikrát hodnocení „A“, což byla podmínka pro přijetí.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení