VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z oceánů by prý kvůli kyselosti vod mohlo zmizet 30 procent druhů

Washington – Voda v oceánech se okyseluje nejrychlejším tempem za posledních 300 milionů let. Odborníci počítají s tím, že do roku roku 2100 se toto okyselování zvýší o 170 procent. V takovém prostředí zřejmě nebude schopno přežít na 30 procent současných mořských druhů. S odvoláním na zprávu odborníků na život v oceánech o tom informovala zpravodajská stanice BBC.

15.11.2013 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: shutterstock.com

Zpráva, kterou dostanou příští týden účastníci konference OSN o klimatických změnách v Polsku, je výsledkem loňského setkání asi 500 předních odborníků specializovaných na okyselování moří.

Příčina současného stavu se jednoznačně připisuje lidské aktivitě, která zvyšuje hodnoty oxidu uhličitého v prostředí. Denně kvůli ní v oceánech přibývá 24 milionů tun CO2. Při hodnotách kyselosti, které se očekávají kolem roku 2100, v mořích například nebudou moci žít měkkýši.

Moře jsou mírně zásadité, ale s průmyslovou revolucí se začaly okyselovat. Od začátku průmyslové revoluce se v mořských vodách zvýšila kyselost o 26 procent. Příčinou jejího zvyšování je, že mořské vody pohlcují část CO2 z ovzduší. Odhaduje se, že v průmyslovém věku oceány, vstřebaly polovinu CO2 z atmosféry.

Moře bez měkkýšů

Profesor Jean-Pierre Gattuso z francouzského národního výzkumného střediska CNRS řekl, že nikdy v geologické minulosti se kyselost oceánů nezvyšovala tak rychle jako nyní. „Je ohromující, když si uvědomíte, že při očekávaných hodnotách v roce 2100 v moři nenajdeme měkkýše. A to se ještě nezohledňuje oteplování předpokládané v tomto století. Jestliže oba faktory zkombinujete, může být situace ještě dramatičtější než, když jen počítáme s faktorem kyselosti," řekl Gattuso.

Nejhorší situace je v arktických a antarktických vodách, které pohlcují nejvíce vzdušného CO2 a úroveň kyselosti se v nich zvyšuje rychleji než jinde. Vědci čekají, že už do roku 2020 nebude desetina arktických vod vhodná pro život organismů, které potřebují k výstavbě svých krunýřů uhličitan vápenatý.

Globální řešení

Autoři zprávy upozorňují, že úbytek měkkýšů přinese do roku 2010 ohromné ekonomické ztráty odhadované na 130 miliard dolarů. Uvažovalo se o možnosti sypat do moře zásadité látky, například mletý vápenec, což by mohlo zmírnit dopad okyselování. Profesor Gattuso ale říká, že to velký přínos mít nebude. „Možná by to mohlo pomoci v zálivech, jejichž voda se méně mísí s vodou z otevřených oceánů. Globální řešení to ale není, je to velmi nákladné," řekl. Z dlouhodobého hlediska pomůže podle něj jedině snížení emisí CO2.

Autor: ČTK

15.11.2013 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Sněm ANO 2017
4 30

Průzkum: Volby by vyhrálo hnutí ANO. ODS se dotahuje na ČSSD

Letecká společnost Emirates provozuje nejvíce typů letadla Airbus A380
21

Do největšího dopravního letadla udeřil v Praze blesk, lidé čekali na náhradní

Infografika: Škoda vyrobila miliontý Superb. Připomeňte si příběh vozu

Vlajkové lodi automobilky Škoda se daří skvěle. Nedávno totiž z výrobní linky sjel miliontý Superb.

Ukrajina zahájila stavbu obří hráze. Na Krym dál nepoteče voda

Úřady Chersonské oblasti na Ukrajině zahájily stavbu velké hráze, která by měla uzavřít přítok vody z Donu dál do Severokrymského kanálu a dál na Krym, který byl po volbách v roce 2014 připojen k Rusku. Kvůli okupaci této oblasti byly proti Rusku zavedeny ekonomické sankce.

Šéf poslanců ČSSD Sklenák: Kvůli Babišovi by se měla sejít koaliční rada

Vysvětlení nákupu korunových dluhopisů společnosti Agrofert, které ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš poslal Sněmovně, je podle předsedy poslanců ČSSD Romana Sklenáka neuspokojivé a pro ČSSD nepřijatelné. Záležitostí by se měla zabývat koaliční rada a nabídnout řešení, uvedl dnes Sklenák v pořadu Partie televize Prima.

Papež František vyzývá: Urovnejte korejskou krizi, nebo nás válka zničí

Cestou z Egypta poskytl papež František rozhovor novinářům, ve kterém navrhl, aby se řešení krize na Korejském poloostrově ujali prostředníci. Hovořil o možnosti, že by jím mohlo být Norsko.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies