VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Za 'šanci' být nezaměstnaným Španělé platí

Španělsko - V zemi s druhou nejvyšší nezaměstnaností v EU se začalo kupčit i s lístky na úřad práce

3.3.2010 3
SDÍLEJ:

Fronta před španělským úřadem práceFoto: ČTK/AP/Daniel Ochoa de Olza

Práci tu nemá tolik lidí, až je to k uzoufání. Návaly na úřadech práce jsou ve Španělsku tak velké, že už vykukové přišli na způsob, jak vydělat i na nezaměstnaných.

Práci hledá už rekordních 4,3 milionu Španělů, zpeněžit se dá i taková věc, jakou je setkání s úředníkem, který rozhoduje o podpoře: kupčí se s místy ve frontách.

Úřady práce vydávají každý den ráno zhruba 150 lístků na setkání s úředníkem v ten konkrétní den, například v Madridu za jedno euro. Nezaměstnanost v zemi dosahuje 20 procent a na mnoha místech jsou lístky daleko dražší.

„Stává se to velmi často, protože zbytek lidi stráví celé dopoledne bezvýsledným čekáním,“ stěžuje si v deníku El País nedávno propuštěný zedník Christian.

„Často jsou lístky předražené. Tito lidé přijdou před úřad už v šest ráno a dostanou se ke kuponům s čísly. Pak už je jen zajímá, kolik na tom dokážou vydělat. Jsou s tím velké problémy, vidím to tu každý den,“ tvrdí zase propuštěná servírka Judit Parrandová.

Hádky a potyčky

Pod pojmem problémy má na mysli hádky a potyčky, které vyvolává podobné kupčení s něčím, na co mají lidé podle španělské ústavy právo. Sama Judit musela vstát třikrát ještě před východem slunce, aby se na pracák probojovala.

Ve frontě narazíte jak na ty, kteří přišli o práci kvůli krizi, tak na ty, kteří si nemohou už vůbec vzpomenout na časy, kdy naposledy pracovali. Další pak už vyčerpali svůj nárok na podporu a přišli si jen pro životní minimum.

Mnoho z nich stále křísí naději, že práci najdou. Ale třeba velké průmyslové podniky už rozvěsily nápisy, aby jim lidé v přijímacích kancelářích nenechávali žádné životopisy. Beznaděj trvá.

„Ráno se vzbudíte, utratíte deset eur za benzin a jdete zas domů,“ popisuje Christian svůj všední den. On navíc v době lepších časů pracoval na živnostenský list, a tak se na něj podpora prý nevztahuje.

„Přišel jsem se jen poptat na dávky pro bývalé živnostníky,“ říká. Mnoho bývalých pracovníků ze stavebnictví dnes stojí v takových frontách.
Po desetiletém růstu cen nemovitostí a nekončící výstavbě se proto krizi v zemi přezdívá „kocovina cementu a cihel“. A dráždit lidi unavené nekončící kocovinou prodejem míst na dávky, se nemusí vyplatit.

PETER FOGLAR

3.3.2010 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
24

Za střet zájmů by měl platit Agrofert, vzkazují soukromí zemědělci

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

AKTUALIZOVÁNO

Valachová ocenila in memoriam šikanovanou učitelku z Třebešína

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) dnes v Senátu in memoriam ocenila šikanovanou učitelku Ludmilu Vernerovou ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze, která zemřela loni v lednu. Plaketu Františky Plamínkové převzala její dcera Kateřina. Valachová tak chce dát symbolicky najevo své odhodlání bojovat se šikanou a přispět k bezpečnějšímu prostředí ve školách.

Azylová loterie v Německu? V Berlíně uspěje jen čtvrtina žadatelů

Jestli běženec v Německu dostane azyl či nikoli, nezáleží jen na jeho individuálním osudu, ale také na tom, ve které spolkové zemi o ochranný status požádá. Vyplývá to ze studie univerzity v jihoněmecké Kostnici. Zatímco v západoněmeckém Sársku v letech 2010 až 2015 uznaly úřady až 70 procent žádostí o azyl, v Berlíně to byla jen asi čtvrtina.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies