Sérii lednových protestů ve více než dvou desítkách zemí světa včetně USA, Ruska, Německa nebo Indie odstartovala v úterý demonstrace v norském Oslu. V Praze se protestující sejdou v sobotu 16. ledna. Plánované demonstrace mají být dosud největší v historii, organizátoři očekávají, že dalšího červnového protestu v norské metropoli se zúčastní na deset tisíc lidí z různých zemí.

Případ Bodnariových začal loni v listopadu, když se jejich dvě dcery ve škole rozpovídaly o křesťanské výchově doma i o tom, že jsou trestány plácnutím přes zadek nebo vytaháním za ucho.

Ředitelka školy na to upozornila pracovníky sociální služby, která rodičům odebrala všech pět potomků, ačkoliv se fyzické týrání nepotvrdilo. Ředitelka školy odmítla s Barnevernetem po jeho tvrdých krocích dál spolupracovat.

Podobné kauzy

Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), který se v případu Michalákových dlouhodobě angažuje, jsou mezi oběma kauzami podobnosti. „V momentě, kdy rodina případ medializovala, přišli opět úředníci Barnevernetu s tím, že děti dávají k adopci," řekl regionálnímu Deníku Zdechovský s tím, že to vyvrací dřívější ujištění norské velvyslankyně Siri Ellen Sletnerové, že úřad rodiče za zveřejnění případů netrestá.

„Barnevernet také znovu přichází se stejnou logikou, že děti si u náhradních rodičů po 14 dnech příliš zvykli. I v tomto případě byla snaha nejen odebrat děti biologickým rodičům, ale také následně rozdělit sourozence," poukazuje na paralely s případem Michalákových český europoslanec, který se několika protestů v evropských zemích hodlá zúčastnit.

Rodin, kterým se přihodilo něco podobného, jsou podle Zdechovského stovky. „Máme zaevidovaných zhruba 1200 případů," tvrdí europoslanec. Lednové protesty vítá i Petiční výbor na podporu návratu dětí Michalákových do ČR, ačkoliv se na nich přímo nepodílí. „Norsko zřejmě šláplo na nohu někomu, kdo se jich nehodlá leknout a má solidní vliv," řekl regionálnímu Deníku právník Pavel Hasenkopf.

Odvoláním Evy Michalákové proti zářijovému rozhodnutí úřadů o odebrání rodičovských práv k dnes desetiletému Denisovi a sedmiletému Davidovi se bude norský soud zabývat v únoru. Řešit bude i verdikt, jímž byl mladší ze synů dán k adopci.

Barnevernet odebral Michalákovým obě děti v květnu 2011 kvůli podezření ze zneužívání a zanedbávání. To se podle policie nepotvrdilo, úřad ale považoval zjištění za natolik závažná, že děti nechal u pěstounů.

Únorové jednání o odvolání přichází na norské poměry relativně brzy po zářijovém rozhodnutí, Hasenkopf si to vysvětluje intervencí premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), který vyzval norskou vládu, aby se případem zabývala.

Barnevernet případ Michalákových stejně jako ostatní podobné kauzy odmítá komentovat s odůvodněním, že medializace případů dětem škodí. Norská ambasáda v ČR však řekla, že informace zveřejněné Evou Michalákovou představují jen část pravdy.