Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Začátek školy: Spory o jazyk i daň na chipsy

Evropa - Jedněm školáci tloustnou, druzí je zase kvůli tvrdohlavosti nechtějí pustit do školy. Podívejte se, co řeší na začátku školního roku v různých zemích Evropy.

1.9.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: shutterstock.com

Maďarsko

Zavedli tu tzv. chipsovou daň. Balené potraviny s vyšším obsahem soli, cukru a tuku tak zdražily až o 10 procent. Bojovat tak chce stát nejen za lepší zdraví školáků, ale Maďarů obecně.

Nová daň se platí za potraviny a nápoje, které jsou ve větší míře zdraví škodlivé: od mastných a slaných bramborových lupínků přes sladké limonády, energetické nápoje se zvýšeným obsahem kofeinu, cukrovinky až po ochucovadla ze sušené zeleniny.

Původně se měla víc zdanit i jídla podávaná v rychlých občerstveních, ale tuto „hamburgerovou“ daň poslanci nakonec zamítli. Oficiálně se příplatek jmenuje „daň národního zdraví“ – vyhnou se jí i salámy či čabajky. Kritici tvrdí, že kvůli dani jsou ve hře pracovní místa a že země odradila investory, kteří tam chtěli vybudovat závod na křupky a na energetické nápoje. Daň je povinen platit výrobce nebo dovozce.

Slovensko

Školáci tloustnou a nechodí na nudný tělocvik. Na Slovensku by chtěla vláda přidat dětem hodinu tělesné výchovy navíc – tedy celkem tři týdně. Školy by měly vychovávat děti ke zdravému životnímu stylu, v koncepci se mluví třeba o zavedení zážitkových forem cvičení jako je zumba, aerobik či pilates. Teď se 30 procent dětí z tělocviku omlouvá, protože se předmět neznámkuje. Ministr školství by si přál, aby školy známky zase zavedly – ale nově by víc než sportovní výsledky hodnotily to, jestli má školák o pohyb zájem. Zvažuje i zavedení poukázek pro studenty v hodnotě desítek eur na sportování po vyučování.

Černá Hora

Spory politiků ohrožují start nového školního roku. Nedokážou se shodnout, v jakém jazyce by děti měly být vyučovány. Klasická balkánská tvrdohlavost.

Úředním jazykem je černohorština, ale opozice požaduje, aby se rovnoprávnou alternativou stala i srbština. Černohorština vznikla teprve se vznikem ministátu v roce 2006, předtím se považovala jen za dialekt srbštiny. Ze 700 tisíc obyvatel se 44 procent považuje za Černohorce a 29 procent za Srby, zbylí jsou Albánci a další menšiny. Při posledním sčítání obyvatel ale 36 procent lidí uvedlo, že mluví černohorsky a 44 procent srbsky.

Opoziční předáci dokonce hrozí, že dokud nedojde ke zrovnoprávnění jazyků, děti do škol nepustí. Ministerstvo školství naopak vzkázalo, že propustí ty učitele, kteří odmítnou učit černohorštinu – a že potrestá rodiče či vyloučí bojkotující školáky.

Autor: Tomáš Procházka

1.9.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Nedokázal jsem si pomoci, tvrdil facebookový pedofil. Schůzce zabránili rodiče

Servírka Barbora Horská byla jednou z těch, která ženu obsluhovala. Na snímku u stolu, kde podvodnice seděla.
5

Blondýna dál okrádá opavské restaurace, policie je na ní krátká

Piráti, sundejte mě z vězeňského autobusu, požaduje Nečasová. Hrozí právníky

Advokáti Jany Nečasové (dříve Nagyové) požadují po Pirátské straně, aby odstranila podobu někdejší šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase z "vězeňského autobusu", s kterým tento týden vyrazila do volební kampaně. Piráti na autobusu poukazují kresbami na kauzy politických protivníků. V předžalobní výzvě, žádají zástupci Nečasové také omluvu, v opačném případě hrozí právními kroky. 

Archeologové našli u Přerova kostry dětí staré tři a půl tisíce let

Předmostí u Přerova, které kdysi proslavil nález hromadného hrobu lovců mamutů, vydává další svědectví o nepřetržitém osídlení tohoto místa. Archeologové, kteří nyní bádají na trase dálnice D1, našli v jedné z jam kostry dvou dětí ze starší doby bronzové. Další jáma ukrývala kostru mladého muže a ženy. Skelety, pochované v typické skrčené poloze, jsou staré zhruba tři a půl tisíce let.

Z Polska vezli marihuanu za dva miliony. Hrozí jim dvanáct let

Vezeme deset kilo technického konopí, hájila se osádka osobního auta. Jenže hlídku celníků, která je na Pardubicku zastavila, o tom nepřesvědčila.

Venkovské prodejny končí kvůli zvyšování platů. Má je stát dotovat?

Češi chtějí zachránit venkovské obchody. Šedesát šest procent lidí v České republice souhlasí s tím, že by měl stát ztrátové prodejny v malých obcích do 500 obyvatel finančně podporovat. Pouze 26 procent lidí je proti tomu. Z vesnic pomalu mizí hospody, obchody i pošty.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení