VYBERTE SI REGION

Záchranáři vysvobozují chilské horníky z dolu

Chile /3D GRAFIKA UVNITŘ/- Už 16z33horníků zavalených 5.srpna vdole vseverním Chile bylo dnes vytaženo na povrch při záchranné operaci, která budí obdiv a obrovský zájem celého světa.

13.10.2010 1
SDÍLEJ:

Záchranná kapsle, pomocí které se horníky po dvou měsících podaří dostat zpět na denní světlo.Foto: ČTK

Zatím poslední se dostal ven něco víc než dvanáct hodin po prvním. Finále mnohatýdenních záchranných prací zatím pokračuje podle plánu a mělo by skončit ve čtvrtek odpoledne SELČ.
V hloubce 622 metrů v dole na zlato a měď zůstává 17 horníků a pět záchranářů, kteří k nim byli spuštěni a kteří evakuaci řídí.

Záchranné pouzdro Fénix, nazvané podle mytického ptáka, který povstal z popela, se pohybuje rychlostí v průměru asi tři kilometry za hodinu. V případě potřeby může zrychlit až zhruba na deset kilometrů za hodinu.

Suvenýr z podzemí

Ávalose po výstupu přivítal potlesk shromážděných záchranářů. Usměvavý horník nejprve objal svou manželku a sedmiletého syna Bairona, který se neubránil slzám. Uvítání se mu dostalo i od hlavy státu Sebastiána Piňery. O zhruba hodinu později se na povrch dostal druhý z havířů, "mluvčí" skupiny, čtyřicetiletý Mario Sepúlveda. Záchranářům předal jako suvenýr kusy skály z jejich podzemního "vězení". "Jsem velmi šťastný, že jsem na povrchu. Byl jsem si vždycky jistý, že se odtamtud dostanu, vždy jsem v to věřil," prohlásil Sepúlveda.

Bývalý voják Juan Illanes vystoupal z hloubky zhruba 625 metrů v 07:01 SELČ. Na otázku, jaká byla cesta, odvětil: "Byla to zábava." Jako čtvrtý se čerstvého vzduchu po dvou měsících v podzemí nadechl Bolivijec Carlos Mamani. "Gracias, Chile!" (Děkuji, Chile!) poděkoval dojatě za záchranu a smekl bílou ochrannou přilbu, když k němu přistoupil chilský prezident a první dáma s bolivijskou vlajkou.

Pátým byl nejmladší člen skupiny, devatenáctiletý Jimmy Sánchez, šestým třicetiletý Osman Araya a zatím posledním vyproštěným je šestačtyřicetiletý diabetik José Ojeda. Právě Ojeda je autorem první zprávy o přežití horníků, kterou záchranáři v srpnu dostali.
Všichni vysvobození muži se okamžitě ocitli v péči lékařů.

Tři skupiny

Prezident Piňera neskrýval dojetí. "Tato země je schopna velkých věcí," prohlásil, když se z dolu dostal Ávalos. "Dali jsme slib, že se nikdy nevzdáme, a dodrželi jsme ho," prohlásil prezident o záchraně horníků. "Nebude to za námi, dokud nebude venku všech 33 (mužů)," dodal. Horníci se objevují na povrchu přibližně v hodinových intervalech. Cesta evakuační klece do hloubky více než 600 metrů trvá asi 15 minut, přibližně stejně času zabere i stoupání na povrch. Další čas si vyžádá kontrola záchranného pouzdra před každou cestou.

Horníci jsou rozděleni do tří skupin. Nejprve na povrch zamířili ti nejobratnější, Ávalos byl vybrán k výstupu jako první i z toho důvodu, že je podle lékařů v nejlepším zdravotním stavu. Následují je lidé se zdravotními problémy a nakonec psychicky nejodolnější jedinci. Zával 700.000 tun skály v dole na měď a zlato uvěznil horníky pod zemí 5. srpna. V dole do dneška strávili 69 dnů. To je nejdelší doba, po kterou lidé přežili uvězněni pod povrchem.

Předák Luis Urzúa, "poslední z dolu", nemá ze svého úkolu strach

Luis Urzúa, šéf směny uvězněný spolu s 32 dalšími horníky více než dva měsíce pod zemí chilského dolu, bude poslední, koho záchranáři vytáhnou na povrch v nejnáročnější a mediálně nejsledovanější záchranné operaci v dějinách hornictví. Právě Urzúovi je všeobecně připisována velká zásluha za to, že muži pod jeho velením přežili. V rozhovoru, který telefonicky poskytl britskému listu The Guardian, ale Urzúa ocenil především schopnost horníků udržet jednotu.

"Je zde skupina s různými povahami a způsoby chování. Různí lidé. Dostali jsme se do fáze života, jakou jsme nikdy neplánovali a já doufám, že nic podobného jako tohle, už nikdy neprožiju. Ale takový je život horníka," řekl Urzúa. Právě on se po závalu stal vůdčí osobností a je mu připisována zásluha za to, že muže udržel naživu prvních 17 dní, než je našli záchranáři, když zavedl přídělové dávky potravin a každých 48 hodin dával horníkům po lžíci tuňáka. Klíčovou roli sehrál i při udržení smyslu pro pořádek a cíl, což je krok, který americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) označuje za nezbytně nutný, má-li zůstat skupina jednotná v podobně extrémní situaci.

"Museli jsme být silní. Všichni horníci v dole plnili své úlohy a tvrdě jsme pro svou vlastní záchranu pracovali," dodal Urzúa. Na dotaz týkající se nebezpečí číhajícím v dole odpověděl: "Vždycky říkáme, že když člověk jde do dolu, musí vůči němu mít respekt a doufat, že se dostane ven." Před záchrannou operací muži v dole uklízeli své podzemní útočiště. "Nemáme ale žádné místo, kam bychom mohli dát odpadky," dodal předák Urzúa s tím, že se nijak neobává úlohy "toho posledního", který bude - stejně jako kapitán potápějící se loď - opouštět podzemí.
Chilským horníkům hrozí celá řada zdravotních problémů

Celá škála zdravotních problémů může podle odborníků hrozit 33 chilským horníkům poté, co se dostanou na povrch. Podepsat se na nich mohou jak temné, vlhké podmínky, v nichž žili více než dva měsíce pod zemí, tak riskantní výstup z hlubin v úzké kabině, napsal list USA Today. Stejně jako u hloubkových potápěčů i horníkům může hrozit nemoc z dekomprese, a to i když budou vystupovat relativně pomalu, říká Antonios Zikos, ředitel jednotky neurologické intenzivní péče nemocnice v americkém Pittsburghu.

Chorobu z dekomprese, známou také jako kesonová nemoc (DCS), způsobuje dusík, který je za normálních podmínek rozpuštěný v lidském těle. Když je tělo vystaveno prudce sníženému tlaku, dusík uložený v těle se vylučuje do tělních tekutin a vytváří "bublinky" v tkáních nebo krvi. Příznaky sahají od svědění a vyrážky až k bolestem kloubů, v horším případě pak k selhání smyslových vjemů, paralýze a smrti. Točící se, 700 metrů dlouhý výstup ke svobodě v kabině široké jen asi 60 centimetrů může způsobit další zdravotní problémy jako změnu krevního tlaku, nevolnost, zvracení a dokonce i návaly paniky, dodává Zikos.

Horníci uvěznění pod zemí od 5. srpna už byli vystaveni celé řadě zdravotně nepříznivých podmínek. Zvýšená gravitační síla mohla narušit jejich oběhový i imunitní systém. Uvěznění v omezeném prostoru bez možnosti normálního cvičení mohlo vést ke vzniku krevních sraženin a ztrátě svalové hmoty. Vystavení podzemním plynům, jako je oxid uhelnatý, se pak mohlo podepsat na vzniku kognitivních potíží, jako jsou výpadky paměti či problémy s vykonáváním základních úkonů. Podle Zikose se podobné symptomy mohou projevit během šesti týdnů nebo šesti měsíců.

Podle chilských zdravotníků mají mnozí horníci kožní infekce, což není nijak překvapivé vzhledem k tomu, že je způsobují plísně, jimž se obzvláště dobře daří ve vlhku a na nemyté kůži, říká Boni Elewskiová, lékařka a mluvčí Americké dermatologické akademie. Kožní infekce mohou být vážné u lidí s cukrovkou - mezi zavalenými horníky je jeden diabetik, zatímco další trpí vysokým krevním tlakem. Nedostatek slunečního svitu pod zemí mohl způsobit nedostatek vitaminu D, ale to lékaři napravovali dávkami tabletek. Slunečnímu světlu odvykly i oči horníků, které mají ochránit speciální brýle. Temnota také může přispívat k depresi a pocitu izolace, a také k narušení běžného spánkového cyklu. A nejméně třem nebo čtyřem horníkům podle odborníků hrozí posttraumatická stresová porucha.

Autor: ČTK

13.10.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Jídlo zdražuje. Kvůli EET to není, tvrdí Babiš

Praha – Doby, kdy se ceny skoro nehýbaly a inflace byla téměř na nule, minuly. Drahota roste a nová data Českého statistického úřadu to potvrzují. V listopadu byla inflace meziročně vyšší o 1,5 procenta, v říjnu to bylo meziročně „jen" 0,8 procenta.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies