Zákaz klasických žárovek má v Evropě řadu odpůrců

Postupné stahování klasických žárovek z trhu, které pokračuje od středy 1. září ukončováním uvádění do prodeje žárovek o příkonu 75W a vyšším, má v Evropské unii celou řadu odpůrců. Český prezident Václav Klaus, který již loni při ukončení prodeje žárovek s příkonem 100W vyzval spotřebitele, aby se jimi dostatečně předzásobili, zdaleka není se svým názorem v osamění.

Slova o „žárovkovém socialismu“, s nimiž jako první přišel německý týdeník Der Spiegel, nacházejí úrodnou půdu v celé řadě členských států unie. Prodej klasických žárovek se v Německu po oznámení ukončení jejich prodeje v roce 2009 zvedl o celkem 150 procent a podobný vývoj statistici zaznamenali i v sousedním Rakousku.

Rakousko: Konec klasických žárovek je nesmyslný

Podle průzkumu rakouského deníku Wiener Zeitung více než polovina Rakušanů považuje konec klasických žárovek za nesmyslný a zdaleka jim nevadí jen chladné a nepřirozené světlo, které podle některých spotřebitelů vydávají úsporné žárovky. Evropská asociace pro koordinaci zastoupení spotřebitelů při standardizaci (ANEC) totiž varovala, že unijní pravidla dostatečně neregulují obsah rtuti v úsporných žárovkách.

„Vyzýváme Evropskou komisi, aby snížila úroveň rtuti a spustila lepší systém recyklace. V současnosti je limit pro obsah rtuti v úsporných žárovkách stanoven na pět miligramů, ale současné technologie dovolují, aby mohl být nastaven na jeden až dva miligramy,“ řekl šéf ANEC Stephen Russell.

Lidem vadí světlo sporných žárovek

Zdravotními hledisky přitom ve svém odporu k úplnému stažení klasických žárovek z trhu, které si EU naplánovala do roku 2012, argumentuje i Evropské sdružení spotřebitelských svazů (BEUC). Podle něj by mělo být umožněno, aby si lidé, kteří trpí nějakou formou zvýšené citlivosti na světlo, mohli zakoupit klasické žárovky i nadále. BEUC totiž upozorňuje, že existují obavy, že světlo z úsporných žárovek může zhoršovat situaci lidí, kteří trpí migrénou či epilepsií.

Na základě této kritiky se ve Velké Británii dokonce zformovalo sdružení Spektrum, které chce zabránit stažení klasických žárovek z trhu právě s ohledem na lidi, kteří trpí zvýšenou citlivostí na světlo. Ke kampani Spektra se přitom přidala i asociace britských dermatologů a sdružení pacientů trpících migrénou.

Žárovky míří do muzeí

Odpůrci úsporných žárovek se však nerekrutují jen z řad lidí, kteří trpí zdravotními problémy, ale svojí roli hraje i estetika. Značná část posledních kusů klasických žárovek na trhu míří do muzeí a galerií napříč celou Evropskou unií. Správci nejrůznějších sbírek a galeristé si stěžují, že světlo z úsporných žárovek znehodnocuje vnímání vystavených exponátů.

„Bez světla z klasických žárovek má malba stále svoje barvy, ale je překryta stíny ze zbytku místnosti. Světlo pomáhá zdůraznit určité části díla, tak jak to zamýšlel autor či galerista,“ uvedl pro televizní stanici Deutsche Welle galerista Peter Orth.

Své výhrady zdůrazňuje i fotograf Marcel Panne, který spolupracuje s uměleckým seskupením Lichtwork z Kolína nad Rýnem. Sám sice pracuje především s takzvanými LED světly, fotografickými blesky a cyklosvětly, ale údajně se neobejde ani bez klasických žárovek. „Někdy ke své práci potřebujeme chladné světlo z neonů či LED svítidel, ale někdy potřebujeme teplé světlo, které dokáže vytvořit jen klasická žárovka. A ta nejde ničím nahradit,“ řekl.