VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zákaz rituálního zabíjení zvířat přináší milionové ztráty

Varšava - Pro některé je to barbarský způsob zacházení se zvířaty. Jiní to ale považují za skvělý obchod. Až do ledna byla polská jatka oblíbeným místem, kde se provádělo rituální zabíjení zvířat tak, jak to vyžadují židovské a muslimské tradice, tedy nechat zvíře vykrvácet za plného vědomí.

24.5.2013 9
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK

Košer a halál maso se poté vyváželo do Evropy i do zemí jako Egypt, Írán či Izrael. Jenže koncem loňského roku polský ústavní soud tyto praktiky zarazil, a země tak přichází o miliony eur, napsala agentura AP. I proto nyní polská vláda zvažuje, že by rituální zabíjení zvířat za určitých podmínek znovu povolila novým zákonem.

I když je polská kuchyně založena zejména na vepřovém mase, které je pro muslimy a židy zapovězené, země si během posledních pár let vydobyla jedinečné postavení i na trhu s halál a košer masem. Vývozy tohoto produktu každý rok rostly o 20 až 30 procent. „Bůh nám nadělil dobré jídlo, dobrou půdu a dobrá zemědělská zvířata. Muslimským zemím zase dal to, co se skrývá pod povrchem - černé zlato," říká muftí Tomasz Miskiewicz, hlavní muslimský představitel v Polsku. „Existují země, kde žije velké množství obyvatel, jako například Egypt či Indonésie, které potřebují toto jídlo a nemají dostatek zvířat, která by jim maso vyprodukovala," dodává.

Specifické zpracování masa měla vždy na starosti židovská a muslimská komunita v Polsku. Toto průmyslové odvětví ale nabízelo i další tisíce pracovních míst rovněž pro Poláky jiných vyznání. Tedy jen do té doby, než zakročili ochránci zvířat a polský ústavní soud jim dal za pravdu a rozhodl, že tento druh usmrcování zvířat je neústavní. To ale zástupci menšin odmítají. Jak uvedl hlavní polský rabín Michael Schundrich, v židovských tradicích mělo blaho zvířat vždy své pevné místo. „Více než 3000 let dochází k usmrcování zvířat takovým způsobem, aby trpěla co nejméně," dodal Schundrich.

Návrat produkce halál a košer masa do Polska

Zástupci polského masného průmyslu se do debaty, který ze způsobů zabíjení je pro zvířata šetrnější, nijak nezapojují. Důležitý je pro ně zejména obchod a zisk. I premiér Donald Tusk by byl rád, kdyby se produkce halál a košer masa do jeho země opět vrátila. Proto již jeho kabinet předložil nový návrh zákona, který by to umožňoval. V legislativě je samozřejmě upravena i mnohem větší ochrana zvířat.

Polští poslanci se mají tímto zákonem zabývat v příštích několika týdnech. Vzhledem k tomu, že má vláda v zákonodárném shromáždění většinu, návrh nejspíš projde. Očekává se ale velmi vášnivá debata. Zástupci průmyslu by nejraději viděli legislativu v platnosti již nyní, země podle nich přichází o miliony eur. „Zakázat rituální zabíjení byla obrovská chyba s nedozírnými následky," říká Witold Choiński z organizace Polskie Mieso, která zastřešuje producenty masa. Žádné oficiální statistiky nejsou k dispozici, nicméně ztráty budou podle něj obrovské.

Firmy jsou před krachem, o práci může přijít až šest tisíc lidí

Toto průmyslové odvětví vydělávalo každý rok okolo 500 milionů eur (13 miliard korun) a teď už téměř půl roku stojí. Každý rok se ze země vyváželo 100 tisíc tun košer nebo halál hovězího a 100 tisíc tun drůbežího masa. Nástupci Polska se podle muftího Tomasze Miskiewicze postupně začínají stávat Maďarsko, Lotyšsko, Česká republika i Bosna.

Poláci byli ještě nedávno jen krůček od podpisu dlouhodobé smlouvy o odběru halál potravin se Saúdskou Arábii. Z dokončení kontraktu ale sešlo právě kvůli nejasné situaci v zemi. Mnoho polských společností, které se tímto průmyslovým odvětvím zabývaly, je před krachem a o práci tak může přijít až 6000 lidí. „To si Polsko nemůže dovolit. Většina producentů masa sídlí v místech, kde si lidé jinou práci nenajdou. A žádný kabinet nemůže přece dopustit, aby se v době finanční krize najednou ocitlo na ulici 6000 lidí," uzavírá Choiński.

Autor: ČTK

24.5.2013 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:
Déšť

Dešťovka. Obyvatelé suchých oblastí si rozdělí sto milionů

Protesty ve Skopji skončily násilím
1

V makedonském parlamentu došlo k bitce, zraněno bylo minimálně deset lidí

Bob Dylan s armstrongovským chraplákem swingoval

Kusy vypůjčené z repertoáru Franka Sinatry i jiných jazzových legend i průřez kariérou hudebníka zazněly na koncertu ve Frankfurtu, který navštívila redaktorka Deníku. Nescházely klenoty z 60. let i kusy z let nedávných. Koncertu nechyběla ta správná dynamika a gradoval. Dva přídavky si fanoušci užili vestoje přímo pod pódiem.

Staronový šéf České televize: Natočíme velký dětský seriál

Navázat na úspěchy Arabely, Pana Tau nebo kultovních Návštěvníků by chtěl Petr Dvořák, který bude šéfovat veřejnoprávní stanici až do roku 2023.

Kdo hodně cvičí, nástroj si ničí, věří Kabáti

/ROZHOVOR/ Po čtyřech letech vyrazí na velké halové turné nejúspěšnější česká rocková kapela Kabát. Obsáhne devatenáct zastávek a ode-hraje se v průběhu měsíců října a listopadu. Vypráví o něm zpěvák Pepa Vojtek.

Jihokorejci chtějí stavět Dukovany. Nezdržujeme a nezdražujeme, slibují

Tři roky poté, co ČEZ zrušil tendr na dostavbu Temelína, začíná jaderný maraton nanovo. Zatím jen opatrně a zdvořilostním představováním. Bitva o jednu z největších zakázek v dějinách ČR ale bude možná ještě ostřejší než minule.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies