VYBERTE SI REGION

Zdravotnictví v Kongu: Plať nebo zemři

KISANGANI - Vnemocničním pokoji 26 ve druhém patře se dá dýchat jen ústy. Zápachu močí a dalších výkalů se nedá uniknout, a to i přesto, že okno vpokoji má vymlácené sklo a dovnitř tak proudí vzduch zvenčí. Jenže zápach zumývárny, která je hned vedle pokoje 26 je daleko silnější.

18.11.2007
SDÍLEJ:

Zdravotnictví v Kongu: Plať nebo zemřiFoto: Archiv

Není divu, stačí jeden pohled a je jasné, že vany, ani záchodu se už po léta nedotkl ani hadr, natož čistící prostředek. Kvůli nánosu slizu a černé špíny není vidět původí barvu nátěru vůbec ničeho, ani podlahy či zdí. Dveřím upadly panty a tak stojí vysazené vchodbě. Vpokoji jsou tři postele, ale čtyři pacienti. Jedna žena tak leží na rohožce na zemi.Není jediná, takových pacientů je zde mnohem víc. Občas na zemí spí také příbuzní nemocných.

Pokud se říká, že nemocniční barva je bílá, tak vuniverzitní, veřejné nemocnici vKisangani na východě Demokratické republiky Konga to určitě neplatí. Zkovových postelí se bílý nátěř dávno sloupal, prostěradla a přikrývky si musí každý donést sám, takže mnoho pacientů leží na děravých podložkách čí přímo na prknech postelí. Původní nátěr zdí, stejně jako všeho kolem, překryla vrstva špíny. Máme zde uklízeče, ale ti uklízí jen sály, kanceláře a chodby, ne pokoje, ty si musí uklízet pacienti a jejich rodiny,“ vysvětluje doktor Mwembwe Tolbambaye. To samozřejmě nikdo nikdy neudělal.

Každý pacient jde do nemocnice jen vnaprosto nezbytných případech na co nejkratší dobu. Tedy pokud na to má. Nic není zadarmo, za všechno se musí platit. „Dokud nezaplatíš, nikdo nehne prstem, i kdybys měl zemřít,“ říká otec dvou dětí Isidor Numbi. Přišel sem, aby přinesl jídlo synovi, který spadnul zkola a poranil si nohu. „O jídlo se musí starat rodina, a když ti ho nikdo nepřinese tak prostě nemáš co jíst,“ dodává Isidor. Stejné je to sléky. Vnemocnici dostane pacient maximálně anestetikum, pokud zrovna nějaké je a pokud má na to, aby si ho zaplatil. Stejné je to sinfúzí. Žádné jiné léky vnemocnici nemají a rodina je musí koupit a pacientovi přinést. „Kdybychom dávali léky, to by pak lidi už nepotřebovali doktory To by jim pak stačili jen lékárny“ říká se zcela vážnou tváří lékař Tolbambaye.
Stejně jako dva další lékaři vnemocnici, je velmi mladý. Někteří ještě studují, jiní sotva dokončili medicínu. Starší lékaři pracují buď v soukromých nemocnicích nebo odešli pracovat do zahraničí. Vcelém Kongu je jen 4600 lékařů, tedy jeden na 104 000 obyvatel. Plat konžského lékaře je jen kolem 40 (760 korun) dolarů měsíčně. A většinou ho dostane, stejně jako ostatní státní zaměstnanci, jen občas. Zdravotní sestry mají na výplatní pásce kolem deseti dolarů za měsíc. Jejich jediným příjmem jsou tak poplatky od pacientů, o něž se lékaří dělí se sestrami. A proto také, jak říká Isidor, bez peněz nehnou ani prstem.

Lékařská péče je tak vKongu nesmírně drahá a jen málokdo si ji může dovolit. Konzultace slékařem stojí půl dolaru až dolar, za den pobytu vnemocnici zaplatí pacient dolar, a za každý úkon lékaře se musí platit navíc. Například běžná operace stojí kolem sto dolarů. Tedy asi 2000 korun. A to jsou na místní poměry tři měsíční platy. „Lidi, kteří jsou opravdu vkritickém stavu přijmeme, ale dokud rodina nesežene peníze, nemůžeme nic dělat,“ popisuje místní realitu doktor Tolbambaye.

Univerzitní nmocnice vKisngani je jednou zpěti set vKongu. 80 procent znich bylo postaveno ještě za dob koloniální nadvlády Belgičanů. Stejně tak i tak, je vidět, že kdysi bývala krásnou budovou, má prostorné chodby, podloubí, velké sály, hodně světla. Po nezávislosti Konga vroce 1960 přešla pod správu státu a od té doby už šlo vše jen khoršímu. Během krutovlády diktátora Mobuteho se nemocnice jen využívala, ale nikdo do ní neivestoval ani dolar a během Africké světové války vletech 1998 - 2003 byla poničena a vydrancována.

Dnešní stav nemocnice, je stejně jako stav celého konžského zdravotnictví, katastrofický. Součásná vláda přezidenta Josepha Kabily byla sice zvolená demokraicky, ale než aby řešia krizi ve zdravotnictí, soustředí se na boj srebely na východě země. A tak není divů, že průměrná délka života Konžanů je jen 43 let a nejvíce lidí, celkem 12 procent, umrá zcela zbytečně – na průjmová onemocnění. Velké naděje vkládají Konžané do pomoci ze zahraničí. Světová banka další dárci už vyčlenili na pomoc konžskmu zdravotnictví 700 milionů dolarů.

18.11.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Zastánci tradičních Vánoc zase bojují proti Santa Clausovi

Praha - Tradiční podobu českých Vánoc před anglosaskými vlivy obhajuje iniciativa Zachraňte Ježíška. Na sociálních sítích ji letos podpořilo už přes 55.000 lidí. Její zastánci brojí především proti všude přítomné reklamě a postavě Santa Clause spojené v počátcích s propagací jednoho výrobku. Míní, že dekorace spojené s touto podobou Vánoc ničí v dětech fantazii, a i když doma dárky třeba dále nosí Ježíšek, představují si ho stále více jako dědu v červeném plášti, což vede k postupnému zapomínání na české tradice a přebírání vzorů z ciziny.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies