VYBERTE SI REGION

Zemí se podle vědců šíří plíseň hubící žáby a jiné obojživelníky

Berlín - Po světě se šíří jako lesní požár plíseň, která napadá jemnou kůži obojživelníků a ohrožuje tisíce druhů žab, ropuch, čolků a mloků, napsal německý list Die Welt. A k jejímu šíření mohou nevědomky přispívat mimo jiné právě i horolezci.

23.5.2012 3
SDÍLEJ:

Žába z HrdibořicFoto: Břetislav Tichý

Tým vědců z Kalifornské univerzity, který se soustředil na žáby v horách Sierra Nevada v USA, zjistil, že tato plíseň známá jako Batrachochytrium dendrobatidis (Bd) narušuje přirozenou rovnováhu draslíku a sodíku u napadených živočichů. Obojživelníci začnou být čím dál tím letargičtější a přestanou přijímat potravu, dokud se jim nezastaví srdce, uvedl tým, který svá zjištění zveřejnil v časopise PLoS ONE.

V USA se tato plíseň poprvé začala šířit v Sierra Nevadě v roce 2004. Nejprve onemocnělo jen několik jedinců, ale pak se infekce začala rychle šířit a žáby začaly hromadně hynout. Do roku 2008 poklesla populace žab v této oblasti na pouhou čtvrtinu původního počtu.

Po celé zeměkouli už Bd napadla na 200 druhů obojživelníků, uvedli vědci. V Evropě byla tato plíseň poprvé zaznamenána v roce 1999 ve Španělsku, ale nyní je rozšířena i ve Velké Británii, Itálii, Portugalsku a Švýcarsku. V těchto zemích bylo nakaženo více než 20 druhů obojživelníků.

Jak ale může jediná plíseň ohrozit celou třídu zvířat, zvláště pak jednu z těch, které mají mezi pozemními obratlovci nejdelší historii? „Zdá se, že agresivní kmen Bd je hybridem dvou méně nebezpečných forem, které se spojily prostřednictvím obchodu s exotickými žábami," řekl listu Dirk Schmeller z pařížského Národního střediska pro vědecký výzkum.

Schmeller s kolegy testoval různé populace obojživelníků s ohledem na jejich odolnost vůči plísni Bd. „Prakticky všeobecně platí, že nejhůře postižení jsou obojživelníci žijící v nadmořské výšce nad 1000 metrů," dodal.

V Evropě jsou obojživelníci žijící v nižších nadmořských výškách vůči Bd odolnější, i když sami mohou být přenašečem tohoto plísňového onemocnění. A to je chvíle, kdy do hry vstupují právě horolezci. „Zdá se, že lidé chodící po horách, mají obojživelníky ve značné oblibě. Oni nebo například jejich děti mohou zvednout žábu nebo čolka a třeba ji přenést z jednoho rybníčku do druhého - a s ním i plíseň," vysvětlil Schmeller.

Autor: ČTK

23.5.2012 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Muž našel v autě zaseknutý krumpáč. Je to pomsta, myslí si

Klatovy – Pořádný šok čekal na muže z Klatov. Když přišel ke svému autu, zjistil, že v něm má zaseknutý krumpáč.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies