VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zemřel bývalý německý ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher

Berlín – Ve věku 89 let zemřel bývalý německý ministr zahraničí a předseda liberální Svobodné demokratické strany (FDP) Hans-Dietrich Genscher. Oznámila to dnes jeho kancelář v Bonnu. Genscher byl jednou z ústředních postav politických změn ve střední Evropě v roce 1989 a následného znovusjednocení Německa.

1.4.2016 AKTUALIZOVÁNO 1.4.2016
SDÍLEJ:

Bývalý německý ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher.Foto: ČTK/imago stock&people

Genscher zemřel ve čtvrtek večer „obklopen rodinou" ve svém domě ve Wachtbergu na západě Německa. Podlehl selhání srdce. Genscher dlouhodobě trpěl srdeční arytmií a v minulosti prodělal nejméně jeden infarkt.

Jako šéf diplomacie Genscher působil v letech 1974 až 1992 v kabinetech Helmuta Schmidta a Helmuta Kohla. Ve své funkci usiloval mimo jiné o prohlubování spolupráce západního Německa se státy východního bloku. V roce 1989 se podílel i na událostech souvisejících s pádem komunistických režimů ve střední a východní Evropě. Klíčovou roli pak sehrál hlavně v procesu následného znovusjednocení Německa.

Už ve vládě Willyho Brandta zastával Genscher v letech 1969 až 1974 post ministra vnitra. V letech 1974 až 1985 byl také předsedou FDP.

Nejslavnější proslov

Jeden z nejslavnějších proslovů ve své kariéře Genscher pronesl 30. září 1989 na balkónu západoněmeckého velvyslanectví v Praze. Asi čtyřem tisícům uprchlíků z tehdejší Německé demokratické republiky (NDR) shromážděným na zahradě Lobkowiczkého paláce tehdy oznámil, že jejich cesta na západ je volná.

„Milí krajané, přišli jsme k vám, abychom vám sdělili, že dnes váš odjezd…," řekl tehdy Genscher před tím, než ho přerušil jásot shromážděných východních Němců. Sám Genscher v roce 1952 uprchl z NDR přes Západní Berlín do Spolkové republiky Německo.

V roce 1992 se Genscher vzdal vládních úřadů, o rok později opustil i Spolkový sněm a stáhl se do ústraní. Nadále se ale vyjadřoval k aktuálním politickým tématům.

V první reakci na zprávu o úmrtí německá vláda označila Genschera za „velkého státníka". Liberální politik podle mluvčího kabinetu Georga Streitera ovlivnil německé dějiny více než kdokoli jiný a byl „velkým Evropanem a velkým Němcem".

„Svou spolehlivostí a diplomatickým umem" Genscher podle prezidenta Joachima Gaucka získal Německu ve světě důvěru a podpořil „mírovou integraci naší země a našeho kontinentu". „Skláním se s úctou před životním výkonem tohoto velkého liberálního vlastence a Evropana," uvedla kancléřka Angela Merkelová. Podle vicekancléře a předsedy sociální demokracie Sigmara Gabriela v Genscherovi Německo ztratilo „velkého liberála, advokáta porozumění a neustálého sbližování". „Místo v učebnicích dějepisu má jisté," řekl ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. „Mírové vyrovnávání zájmů všemi prostředky diplomacie – to byla jeho mise," reagoval na úmrtí bývalý kancléř Gerhard Schröder.

Podle bavorského premiéra Horsta Seehofera byl Genscher „vášnivý homo politicus". Saský premiér a současný předseda Spolkové rady Stanislaw Tillich ho označil za „budovatele německé jednoty", se kterým si řada Němců z východu spojuje „vysoce emocionální chvíle", kdy promlouval z balkónu velvyslanectví Spolkové republiky v Praze.

„Genscher psal dějiny a formoval naši zemi. Vděčíme mu za hodně. Náš smutek nemůže být větší," uvedl v reakci na úmrtí na twitteru současný předseda FDP Christian Lindner. „Po Guidovi Westerwellem ztrácíme další naši velkou osobnost," dodal s odkazem na nedávnou smrt bývalého předsedy FDP a německého šéfdiplomata z let 2009–13.

První kondolence se k pozůstalým i německému lidu dostaly i ze zahraničí. „Jeho odkazem je úkol, abychom nadále pracovali pro evropský mír," uvedl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz Genschera stejně jako francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault označil za „přesvědčeného Evropana". Rakouský šéfdiplomat Sebastian Kurz uvedl, že ho „ztráta velkého Evropana" hluboce zasáhla.

Genscher se výrazně podílel na evropské integraci

Liberální německý politik Hans-Dietrich Genscher, který zemřel ve čtvrtek 31. března ve věku 89 let, byl předsedou své strany 11 let a poslancem parlamentu 33 let. Ve spolkové vládě zasedal déle než dvě desetiletí, převážně ve funkci vicekancléře a ministra zahraničí. Za uznávaného komentátora politického dění platil i poté, co v květnu 1992 odešel do důchodu.

Za svoji dlouhou kariéru ve vysoké politice zažil Genscher ledacos – jako ministr vnitra například tragický útok palestinského teroristického komanda na izraelské olympioniky v Mnichově, jako ministr zahraničí i zvraty studené války, rozpad sovětského bloku a sjednocení Německa, ale také začátek krvavých válek v bývalé Jugoslávii. Přesto, že se pravidelně umisťoval v čele žebříčku nejpopulárnějších politiků a přisuzuje se mu výrazný podíl na evropské integraci i na reformním procesu v postkomunis­tických zemích, nebývá jeho působení v bonnské politice hodnoceno vždy zcela kladně.

Ne nadarmo se například v Německu vžil pojem „genscherismus" pro obratné lavírování a umění být se všemi zadobře. K jeho nejkontroverznějším krokům bezpochyby patřila „změna aliancí" v roce 1982, kdy jím vedená Svobodná demokratická strana (FDP) přeběhla od koaliční Sociálnědemokra­tické strany (SPD) ke konzervativní CDU/CSU, a umožnila tím vznik prvního kabinetu kancléře Helmuta Kohla.

Hans-Dietrich Genscher, který jako nikdo jiný dokázal úspěšně proplouvat úskalími spolkové i mezinárodní politiky, se narodil 21. března 1927 v Reidenbugu poblíž Halle, jeho otec byl právní zástupce. Ke konci druhé světové války byl jako mladík povolán nejprve k pracovním oddílům a protiletecké obraně, později i do řádné armády. Po válce skončil na několik týdnů v anglickém a americkém zajetí. Dlouhodobě se léčil kvůli onemocnění tuberkulózou, v roce 1946 nicméně zahájil po složení maturity studia na univerzitách v Halle a Lipsku a záhy se i zapojil do aktivit východoněmecké Liberálně-demokratické strany (LDP). Již tři roky nato však emigroval do západního Německa, kde vzápětí vstoupil do liberální FDP. V roce 1954 promoval v Hamburku a zahájil právní praxi v Brémách.

Genscherova politická kariéra nabrala obrátky v polovině 60. let. Nejprve byl zvolen poslancem Spolkového sněmu (zákonodárcem zůstal do roku 1998), v roce 1969 již zasedl ve vládě Willyho Brandta jako ministr vnitra. Poté, co se tehdejší ministr zahraničí Walter Scheel stal v roce 1974 spolkovým prezidentem, převzal Genscher v novém kabinetu zahraniční resort, v jehož čele zůstal 18 let.

Z titulu své funkce se výrazně podílel na německé východní politice i na vytváření evropských struktur. V září 1989 pronesl na balkoně západoněmeckého velvyslanectví v Praze svůj asi nejemotivnější projev. Čtyřem tisícovkám uprchlíků z komunistické NDR tehdy oznámil, že jejich cesta na Západ je volná. Uprchlíci dostávali okamžitě západoněmecké pasy a sociální podporu. „Byl to nejkrásnější a nejšťastnější den v mém politickém životě," prohlásil Genscher při vzpomínkové akci na stejném místě o 25 let později.

Historickou událostí bylo i přestřižení drátů na česko-bavorském hraničním přechodu v Rozvadově, které Genscher provedl společně se svým československým protějškem Jiřím Dienstbierem před Vánocemi 1989. Symbolicky tak padla „železná opona".

V roce 1992 na vlastní žádost z čela diplomacie odstoupil a byl zvolen čestným předsedou své strany. Při svém posledním projevu ve Spolkovém sněmu v dubnu 1998 vyzval k podpoře evropské integrace. Po odchodu z vysoké politiky se vrátil ke své právnické profesi a vedl poradenskou firmu nesoucí jeho jméno.

V roce 2013 se Genscher angažoval v případu uvězněného ruského podnikatele Michaila Chodorkovského, jenž byl v prosinci téhož roku nečekaně omilostněn ruským prezidentem. Na podporu ruského vězně se Genscher angažoval z humanitárních důvodů a na žádost Chodorkovského právníků. V rozhovoru s německými novináři řekl, že ho ruský prezident Vladimir Putin kvůli Chodorkovského kauze dvakrát přijal.

Hans-Dietrich Genscher byl dvakrát ženatý, z prvního manželství měl dceru Martinu. Napsal několik odborných publikací a byl nositelem řady německých i zahraničních vyznamenání a čestných doktorátů z prestižních univerzit.

Autor: ČTK

1.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
PETR JAŠEK. V Súdánu je 
od roku 2015.
1

Čech odsouzený v Súdánu byl propuštěn, přiletí se Zaorálkem

Oto Košta
AKTUALIZOVÁNO
7 14

Zmatek a chaos: Nechtěný hejtman Košta přijel na sněm Ano

Šéfové stran: ANO směřuje k vůdcovskému řízení

Hnutí ANO dnešní změnou stanov, která posiluje pravomoci předsedy, míří k vůdcovskému či autoritářskému řízení hnutí. Shodují se šéfové sněmovních stran. Podobné změny ve svých stranách vylučují, demokratické strany podle nich mají být postaveny na rozhodování kolektivních orgánů.

AKTUALIZOVÁNO

Krpálek porazil světovou dvojku Nateu, bude se prát o bronz

Judista Lukáš Krpálek při premiéře v nejvyšší váhové kategorii ukázal, že bude znovu patřit mezi hlavní favority. Olympijský vítěz sice nakonec skončil na Grand Prix v Düsseldorfu pátý bez medaile, ale v průběhu turnaje porazil světovou dvojku Daniela Nateu, Rumuna vážícího přes 170 kilogramů. Krpálek prohrál až poslední dva zápasy - v semifinále s mladým Japoncem Kokorou Kageurou a v boji o bronz s Kazachem Jeržanem Šynkejevem, přestože byl v obou aktivnější než soupeři.

Karneval v sušickém klubu skončil tragédií

Sušice – Páteční karnevalové veselí skončilo v jednom ze sušických klubů tragicky. Podle informací Deníku tam svůj život ukončil jeho provozovatel.

Národní galerie je zavřená i dnes, otevře v úterý

Všechny budovy Národní galerie zůstávají kvůli sporu s bezpečnostní agenturou uzavřené i dnes. Agentura v pátek vypověděla smlouvu. Tvrdí, že ji galerie od listopadu neplatí za služby. Národní galerie chce znovu otevřít příští týden, zatím ale neví jak a kdy. Platnost zakoupených vstupenek je prodloužena do května.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies