VYBERTE SI REGION

Zhrzený sjednotitel Německa slaví 85 let. V ústraní

Berlín – Dlouholetý německý kancléř Helmut Kohl, který byl doma oslavován jako sjednotitel Německa a jehož dva američtí prezidenti označili za „největšího evropského lídra 20. století", oslaví dnešní pětaosmdesáté narozeniny v ústraní. Může za to nejen jeho stále horší zdravotní stav, ale také mimořádně napjaté vztahy s nynější kancléřkou Angelou Merkelovou, která kdysi bývala jeho chráněnkou.

3.4.2015 6
SDÍLEJ:

Helmut Kohl Foto: ČTK/DPA

„Přeji Helmutu Kohlovi, aby se ohlédl zpět se spokojeností se svými politickými úspěchy. Německo mu má za co děkovat," napsala Merkelová svému předchůdci v poněkud neosobním přání otištěném v deníku Bild.

Žádné větší akce, jaké Německo uspořádalo ke Kohlovým osmdesátinám v jeho rodném Ludwigshavenu, se však letos nechystají. Někdejší kancléř popudil hodně svých bývalých příznivců, když loni vyšla kontroverzní kniha, kterou na základě přepisů 635 hodin rozhovorů s Kohlem z let 2001 až 2002 napsal jeho někdejší životopisec Heribert Schwan. Kohl se sice později se Schwanem rozešel a v soudní při získal pásky s rozhovory zpět, nedokázal však zabránit tomu, aby kniha s řadou peprných výroků vyšla.

„Paní Merkelová neuměla pořádně používat ani vidličku a nůž," prohlásil například pohrdlivě na adresu političky, kterou vytáhl do německé vlády a jež přebrala hodně z jeho rozvážného politického stylu.

Plán sjednocení

Když se Helmut Kohl postavil na podzim 1982 do čela německé vlády, viděla v něm řada komentátorů politika bez vizí, který v úřadu spolkového kancléře dlouho nevydrží. Pan Hruška, jak podsaditého konzervativce nazval satirický časopis Titanic, nakonec všechny překvapil. Nejenže se u moci udržel nejdéle ze všech poválečných kancléřů, ale navíc se zapsal do dějin jako sjednotitel Německa.

Kormidla tehdy opoziční Křesťanskodemokratické unie Německa (CDU) se tento vystudovaný právník a historik chopil v červnu 1973. V té době stál už čtvrtým rokem v čele zemské vlády v rodném Porýní-Falci.

Přestože ve volbách v roce 1976 zaznamenali Kohlovi konzervativci jeden z nejlepších výsledků ve své historii, museli se křesťanští demokraté spokojit s opoziční rolí. Kohl však v říjnu 1982 obratně využil rozporů uvnitř tehdejší vládní koalice a s pomocí poslanců Svobodné demokratické strany (FDP) svrhl sociálnědemokratického kancléře Helmuta Schmidta. Helmut Kohl by se možná zařadil mezi méně známé německé státníky, nebýt příležitosti, která se mu naskytla v souvislosti s pádem komunismu ve střední 
a východní Evropě.

Počátkem listopadu téhož roku padla Berlínská zeď a už koncem měsíce předložil Kohl parlamentu desetibodový plán sjednocení Německa.

Trpký odchod 
a skandál s fondy

Zásadní podíl na znovusjednocení národa v jednom státu vynesl Kohlovi značnou popularitu a pomohl CSU ke dvěma volebním vítězstvím v první polovině devadesátých let. Trpkost prohry poznal Kohl až v roce 1998, kdy jej porazil sociální demokrat Gerhard Schröder. Kohlův pobyt v úřadu spolkového kancléře se uzavřel po více než 16 letech, 27. října 1998. Jen pár dní poté odešel Kohl i z čela strany a byl jmenován jejím čestným předsedou. Této funkce se ale v lednu 2000 zřekl kvůli skandálu s černými fondy, které si strana s jeho vědomím pořídila. Aféra 
s tajemnými sponzory nepříjemně poznamenala konec Kohlovy politické kariéry.

Od Kohlova odchodu z vrcholné politiky bylo o exkancléři hodně slyšet v souvislosti s jeho soukromým životem. Vlnu solidarity vzbudila v červenci 2001 sebevražda Kohlovy manželky Hannelore, která trpěla přecitlivělostí na světlo. Později zaujala místo po Kohlově boku 
o čtyřiatřicet let mladší ekonomka Maike Richterová, se kterou se oženil v roce 2008.

Ačkoliv politickou kariéru pověsil Kohl na hřebík, o politické dění se zajímá. Důkazem je loni vydaná kniha Aus Sorge um Europa (Z obavy o Evropu), v níž mimo jiné kritizuje západní politiky za to, že kvůli ukrajinské krizi uvrhli Rusko do izolace. Svého předchůdce Gerharda Schrödera zase kárá za to, že připustil vstup Řecka do eurozóny. 

Autor: Martin Dohnal, ČTK

3.4.2015 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies