VYBERTE SI REGION

Život mohl přežít cestu mezi planetami

PAŘÍŽ - Je vznik života na planetě Zemi zcela jedinečným výsledkem stamiliónů let vývoje nebo se na zemský povrch první živé organismy dostaly z vesmíru? To je otázka, kterou se vědci snaží nalézt odpověď už desítky let. Žádný jednoznačný důkaz o tom, že lidé jsou potomky dávných „marťanů“ zatím nepadl, ale poslední experimenty tuto možnost nevyloučily.

25.11.2007 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: NASA

Nepřímo tak potvrdily hypotézu, že se život na Zemi mohl dostat spolu s asteroidem, který byl vymrštěn nejspíše při přistání o mnoho většího meteoritu na povrchu Marsu.

I kdyby před milióny let život na rudé planetě skutečně existoval, musely by primitivní živé organismy přežít dlouhou cestu jakýmkoliv formám života mimořádně nepřátelským prostředím vesmíru, žár při průletem hustou zemskou atmosférou i tvrdé přistání na Zemi. To bylo podle mnohých vědců téměř vyloučené.

Dokázat opak se před nedávnem pokusila mise Evropské komické agentury (ESA), která na oběžnou dráhu vyslala na palubě družice Foton M3 kus tvrdé horniny z Orknejských ostrovů. Umělý meteorit o velikosti baseballového míčku v sobě nesl fosílie mikroorganismů a organické látky na molekulární úrovni. Po dvanáctidenním pobytu na oběžné dráze přistála družice i s kusem horniny na svém povrchu v kazašské stepi.

„Část biologického materiálu přežila. Tři čtvrtiny horniny bohaté na uhlík a vodu se vypařily, ale zbytek přistál na Zemi,“ uvedl šéf projektu John Parnell. „Živé mikroorganismy by zřejmě nepřežily na meteoritu této velikosti, protože teplota dosáhla 200 stupňů. Na větším kusu horniny by ale přečkaly,“ dodal.

Cesta meteoritu z Marsu na Zemi může trvat až 15 miliónů let, ale několik jich dokázalo stejnou vzdálenost urazit za asi rok. Stoupenci teorie o šíření života vesmírem proto věří, že část mikroorganismů skrytých hluboko uvnitř meteoritu mohla přežít jak cestu tak i přistání. „Víme, že se život šířil mezi kontinenty, tak proč by nemohl mezi planetami,“ citoval magazín National Geographic britského vědce Charlese Cockella.

25.11.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Banka UBS v Curychu. Ilustrační foto.

Kde nejlépe platí cizincům? Ve Švýcarsku. V Česku nemají smysl pro humor

Ilustrační foto.
8

Domácích zabijaček prasat ubývá

Udělal si fajn selfie. Ostatní mysleli, že je sebevrah

Ústí nad Labem – „Je tam sebevrah," ukazovali kolemjdoucí na oblouk Benešova mostu. Na místě svítily majáčky policie a hasičů, byla sobota asi osm hodin večer, provoz na mostě byl uzavřen policií a vypnuto trakční vedení trolejbusů.

Před rokem zemřel europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf

Europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf, který zemřel náhle před rokem, 22. ledna 2016, byl výrazným komunistickým politikem posledních 25 let. Nejprve zasedal ve Federálním shromáždění, poté byl poslancem Sněmovny a od roku 2004 vykonával mandát v Evropském parlamentu. Ransdorf byl znám svým intelektuálním rozhledem, který oceňovali i jeho političtí oponenti. Dožil se 62 let.

Konec twitteru na vnitru. Zaměstnanci retweetnuli nelichotivé foto z inaugurace

Americké ministerstvo vnitra dostalo pokyn uzavřít všechny své twitterové účty poté, co na jednom z nich jeho zaměstnanci retweetnuli nelichotivé porovnání fotek z inaugurace exprezidenta Baracka Obamy a nynějšího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies