Rakouské volby do Národní rady patřily lidovcům (ÖVP) Sebastiana Kurze se ziskem 31,5 procenta hlasů a 65 mandátů, ovšem hned za nimi se – oproti očekávání – nadobro umístili sociální demokraté (SPÖ) dosavadního premiéra Christiana Kerna.

Strana, která se měla podle posledních volebních průzkumů dívat na záda populistickým Svobodným, nakonec obdržela 26,9 procenta hlasů, což značí 52 poslanců.

26 procent hlasů a 51 zástupců v Národní radě si nakonec po připočtení většiny z bezmála 800 tisíc korespondenčních hlasů připočítají Svobodní (FPÖ).

Lídr Rakouské lidové strany (ÖVP) Sebastian Kurz.
Rakousko volilo, čeká se ale ještě na spočítání 750 tisíců hlasů

Jisté již rovněž je, že se do Národní rady neprobojovali Zelení (doposud s 24 poslanci), s 3,8 procenty hlasů zůstali těsně před branou čtyř procent potřebných v Rakousku pro vstup do sněmovny. V Národní radě se ještě objeví liberálové ze strany NEOS (5,3 procenta a deset křesel) a Kandidátka Petera Pilze se 4,4 procenta. 

Volební účast podle ministerstva vnitra po vyhrocené volební kampani dosáhla 79,4 procenta. Po započtení zbylých 36 tisíc hlasů by mohla dokonce překonat hranici osmdesáti.

Předběžné konečné výsledky se započtením všech hlasů budou známy sice až ve čtvrtek, na stávajících ziscích by se ale již nic měnit nemělo. Nový parlament se sejde 9. listopadu. 

Lídr Rakouské lidové strany (ÖVP) Sebastian Kurz.
Volby v Rakousku vyhráli Kurzovi lidovci, na korespondenční hlasy se ještě čeká

Politický systém v Rakousku
Rakouský parlament je dvoukomorový, skládá se z Národní rady a Spolkové rady. Národní rada (dolní komora) je všeobecným zastupitelským orgánem, repezentujícím všechny občany Rakouska, a působí v ní 183 poslanců. Spolková rada (horní komora) reprezentuje kraje, které také do ní vybírají své zástupce. Počet zástupců v horní komoře určuje prezident, a to vždy na základě výsledků sčítání lidu. Od roku 2002 je ve Spolkové radě 62 spolkových zástupců. Příležitostně se schází také Spolkový sněm, který tvoří dohromady zástupci horní i dolní komory. Sněm volí prezidenta, hlasuje o vyhlášení referenda ve věci odvolání prezidenta, o vydání prezidenta k trestnímu stíhání, o vydání prezidenta Ústavnímu soudu a o vyhlášení války.