VYBERTE SI REGION

Zvědavá sonda a minuty hrůzy nad Marsem

Mys Canaveral, Mars /ANIMACE/ - Takto komplikovaně ještě lidmi vyrobený stroj ve vesmíru nikdy nepřistával. I proto se manévru, během kterého má v pondělí v 7.31 hodin ráno dosednout na povrch Marsu sonda Curiosity, říká sedm minut hrůzy. Přistávat bude sonda po osmiměsíční cestě vesmírem.

5.8.2012 2
SDÍLEJ:

Curiosity váží 900 kilogramů a je dlouhá tři metry. Má šest kol, každé s vlastním pohonem, která jí umožňují otočit se na místě o 360 stupňů nebo překonávat překážky o výšce až 
65 centimetrů.Foto: ČTK

Zemi opustila loni v listopadu 
z amerického Mysu Canaveral, urazila 567 milionů kilometrů a poslední metry své cesty před dosednutím se bude pomalu snášet na lanech z modulu vybaveného tryskami.

„Nad touto misí se zasvěceným i nezasvěceným tají doslova dech. Nejriskantnější přistání v historii planetárního výzkumu bude začátkem technologicky pokročilého řešení otázky mimozemského života," uvedl Pavel Suchan 
z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Jméno sondy lze do češtiny přeložit i jako zvědavost. 
A „zvědavá" rozhodně bude.

Šestikolové vozítko o velikosti menšího auta, navržené americkou vesmírnou agenturou NASA, má na povrchu rudé planety mimo jiné pátrat po známkách života. Bude také získávat údaje pro případnou cestu lidské posádky na Mars.

„Robotické vozidlo bude mít unikátní možnosti vrtat do kamenů a sbírat vzorky půdy 
a následně provádět jejich vědeckou analýzu pomocí plynového chromatografu nebo spektrometru, pořizovat barevné záběry okolí ve vysokém rozlišení a fotografie schopné zachytit detaily menší, než je šířka lidského vlasu, tavit horniny laserem, měřit radioaktivní záření nebo sledovat počasí na rudé planetě," popisuje Pavel Suchan schopnosti „zvědavé" sondy.

Svým schopnostem Curiosity vděčí zatím nejdokonalejší sadě přístrojů, 
s jakou kdy sondy Mars zkoumaly. 
I kvůli tomu je několikanásobně těžší než její předchůdci, váží 900 kilogramů. Mise stála 2,5 miliardy dolarů (přes 50 miliard korun). Včera vše nasvědčovalo tomu, že přistání dopadne hladce.

Sonda se podle NASA přiblížila k Marsu a všechny její systémy fungovaly bezchybně. Úspěchu mělo přát i marťanské počasí. „Mars se chová pěkně a my bychom měli mít dobré podmínky," oznámil včera Ashwin Vasavada, jeden z pracovníků z projektu Curiosity. V oblasti přistání přitom ještě před pár dny řádila písečná bouře, ta se prý nyní ale změnila ve „vskutku neškodné prašné mračno".

Přistání je velkou událostí nejen pro odborníky zasvěcené do astronautiky, ale i pro laiky. Na newyorském náměstí Times Square budou moci kolemjdoucí sledovat poslední část vesmírné pouti na velkoplošných obrazovkách.

„Když pomyslíte na všechny velké události historie, napadne vás Times Square. Neznám lepší místo, kde oslavit tuto mimořádnou chvíli z Marsu," řekl John Grunsfeld z NASA. Zájemci mohou přímý přenos 
z přistání sledovat i na internetových stránkách NASA.

Pokud půjde vše podle plánu, přistane Curiosity 
v kráteru na úpatí 5,5 kilometru vysoké hory Aeolis Mons. Její úpatí, tvořené naplaveninami nanesenými kdysi vodou, bude Curiosity zkoumat nejméně jeden marťanský rok, to je 687 dní na Zemi. 

Přistání, z kterého se tají dech

Vstup do atmosféry, klesání, přistání - tedy sedm minut hrůzy. Jak budou okamžiky před dosednutím sondy na Mars vypadat?

Curiosity vstoupí do atmosféry Marsu v ochranném modulu ve výšce 125 kilometrů a v rychlosti přes 21 000 kilometrů v hodině. Postupně bude zpomalovat a při rychlosti kolem 1500 kilometrů za hodinu se otevře padák, krátce poté se oddělí tepelný štít. Ve výšce kolem 1,6 kilometru a v rychlosti 290 kilometrů v hodině se 
z ochranného krytu oddělí přistávací modul s vozítkem. Usměrňován tryskovými motory pak modul zpomalí až na 2,7 kilometru v hodině a ve výšce 20 metrů začne spouštět Curiosity na laně dolů. Technice se říká Sky Crane, tedy nebeský jeřáb, a bude použita poprvé v praxi. Na zem, na úpatí 5,5 kilometru vysoké hory by mělo vozítko dosednout 416 sekund po vstupu do atmosféry.

Autor: Jan Horký

5.8.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies