Je to móda, byznys i nutnost

Plyn, elektřina, teplo – vše je dražší a dražší. Navíc již pravděpodobně přibližně za dva roky začne platit i v ČR povinnost tzv. energetické certifikace. Domy s lepšími tepelně izolačními vlastnostmi budou zvýhodněny při prodeji, pronájmu. Je nejvyšší čas začít počítat. Koruny nyní investované totiž přinesou úspory v eurech.

Komplexní řešení

Kroků, které by k úspoře vedly je několik a všechny je třeba pečlivě zvážit. Na prvním místě je snížení zbytečně vysoké teploty v místnostech.
Druhým krokem je zlepšení tepelné ochrany štítů, stěn a střech případně podlah domů, izolačních vlastností oken a třeba i uzavření vstupní chodby. Převážná většina bytové výstavby v ČR má parametry stěn zhruba čtyřikrát horší než požadují dnešní technické normy. Zateplením lze snížit potřebu tepelné energie na 1 m² stěny až o více než 70 procent.

Za třetí je nutný pravidelný servis a údržba plynových zařízení. Deset let starý plynový kotel je vhodné vyměnit za úspornější a výkonnější (nové mají účinnost 92 až 94 procent). Na trhu jsou již několik let i tzv. kondenzační kotle, u nichž výrobci uvádějí dokonce účinnost 107 procent. Vzhledem k tomu, že účinnost starších kotlů je mnohdy ani ne poloviční, je efekt zřejmý.

Do čtvrtého kroku patří regulace (topení, radiátorů a elektrických spotřebičů) a měření. V případě regulace topení jde o investici do termostatických hlavic u radiátorů. Do regulace spotřebičů patří v širším smyslu i způsob efektivního vaření (tlakové hrnce, sladění velikosti dna s průměrem hořáku, využití pokliček, pro ohřev vody používat tenká dna, pro vaření silná aj.), používat spotřebiče nové, energeticky úsporné, s nízkou stand-by spotřebou.

Jak na fasády

Existují tři způsoby, kterými lze zlepšit tepelné vlastnosti obvodových zdí. Jedním z nich je provedení tepelně izolačních omítek. Ty se aplikují tradičním mokrým procesem a jde o to, že omítky obsahují například polystyrenové kuličky. Při přibližně stejných investičních nákladech (tl. omítky cca 5 cm) jako jsou na kontaktní tepelně izolační systém dosahuje zhruba dvakrát nižší účinnosti.

Druhé dva způsoby představují tepelně izolační systémy. V případě kontaktního tepelně izolačního systému se na stávající podklad připevní desky z pěnového polystyrenu nebo z minerálních vláken. Na desky se následně aplikuje výztužná vrstva, která obsahuje skleněnou síťovinu a vše se pokryje tenkovrstvou omítkou. Jde o nejrozšířenější systém v Evropě i v ČR označovaný anglickou zkratkou ETICS. V ČR vychází zateplení tímto systémem zhruba na 1000 Kč na čtvereční metr.

Poslední způsob představují odvětrávané tepelně izolační systémy. Na stěnu se připevní rošt, do něho se upevní tepelně izolační materiál, pak následuje několik centimetrů silná vzduchová mezera a vše je zakryto pohledovými prvky. Náklady na tuto technologii se pohybují okolo 1500 korun na čtvereční metr.

U kontaktních systémů je potřeba koupit celý systém od jednoho výrobce a dodržet správnou technologii při instalaci. I proto musí výrobce mít svůj produkt certifikovaný jako ucelený systém.

Při provádění tepelně izolačních systémů je nutné dbát nejen o samotnou kvalitu systému, ale také o optimální návrh systému a dodržení normových požadavků upřesněných montážními pokyny výrobce.
Komplexním zateplením a novými okny lze snížit u bytových domů (např. panelové domy) spotřebu tepla až o více než 50 procent. Zateplením vnější stěny se v současné době dosahuje snížení spotřeby tepla na 1 m² této stěny až o více než 70 procent.

Při rozhodování o zateplení je třeba si uvědomit, že pro náklady na pořízení kontaktního systému není rozhodující zvětšení tloušťky desek tepelné izolace. Uvedené platí do tloušťky desek 12 cm.

Návratnost

Pokud vezmeme v úvahu tzv. prostou návratnost, která by vycházela ze stávajících cen energií, pak se podle České energetické agentury investor v domě, jehož vnější stěny jsou z plných pálených cihel tloušťky 45 cm, pohybuje u jednoho m² stěny běžně vytápěného prostoru obvykle v rozmezí návratnosti tří až třinácti roků. Relativně velké rozmezí je dáno případným odečtením nákladů na nutnou obnovu stávající omítky. Nejde přitom o návratnost pro celý dům. Spotřeba energie je ovlivněna objemovým řešením domu, technickým zařízením atd. S růstem cen energií klesá doba návratnosti peněz vynaložených na zateplování. Do hry vstupují až 50procentní dotace z programu Zelená úsporám, které dokáží návratnost podstatně snížit.

Jiří Šebek

Komerční příloha