Nechte okna svého domu vydělávat

Snad každý z nás hledá cestu, jak si zajistit, aby jeho dům či byt měl co nejnižší tepelné ztráty. Mezi nejkrizovější místa, kudy uniká největší množství energie, patří jednoznačně okna a spáry, ve kterých jsou okna ukotvena. Na základě empirických měření podložených termosnímky bylo zjištěno, že okny může utíkat až 30 % tepelné energie. Bez diskusí je pravidlo, že čím starší okna doma máte, tím více se blížíte ke zmíněné 30procentní ztrátě, nebo ji i přesahujete.

Nabízí se tedy jasné řešení, a to radikální výměna oken s termoizolačními skly, které tepelné ztráty výrazně snižují. S výměnou neotálejte u starších bytů a domů, a při stavbách nových rodinných domů s těmito typy oken počítejte v každém případě již od samého začátku. Tepelná prostupnost u starých oken se mnohdy nepohybuje ani v rozmezí hodnot 3,0–5,0. Moderní generace skel, které se dnes standardně nabízí v plastových či dřevěných oknech, si hodnotu tepelné prostupnosti udržuje v rozmezí 1,0 až 1,1, což jsou téměř třetinové úspory. Tato čísla tepelné prostupnosti přibližně odpovídají izolaci cihlové zdi o šíři 30 cm.

Tisícové úspory

Je nasnadě, že investovat do nových oken se opravdu vyplatí. Při dnešních cenách energií může roční úspora u klasického třípokojového bytu činit až devět tisíc korun a u typického dvoupodlažního rodinného domu představuje úspora více než 20 tisíc korun. Za pět let se tedy může investice do oken celá vrátit. A to tiše pomíjíme lepší tepelnou pohodu a celkově kvalitnější uživatelské vlastnosti nových oken.

důsledku může být celková úspora ještě větší. Náš výpočet je pouze orientační a vychází z tabulkových hodnot tepelné prostupnosti. V případě montáže oken je dobré pohlídat si i správné zapravení kvalitními přípravky, neboť dalším krizovým místem pro únik tepla jsou neutěsněné spáry. K čemu bude okno s minimální hodnotou tepelné prostupnosti, když kolem okna profukuje?

Doplňky

K nejlevnějším, ale zároveň nejúčinnějším formám zateplení dveří a oken lze řadit různé těsnící pásky, nalepené na rámy. Materiálem mohou být pěna (pružný nylon) nebo guma, před lety se s úspěchem používala i ocel. Ta se však připevňovala hřebíčky. Cena? Příkladně samolepící pěnová páska tloušťky 6 mm a šířky 10 mm (vydrží asi pět let), běžný metr se dá pořídit už od šesti korun. Mezery v okenních rámech by měly být ještě před aplikací těsnícího materiálu zarovnány, odloupnutý lak by měl být odstraněn a povrch zabroušen. Pak by měl přijít na řadu těsnicí tmel, nanáší se buď přímo z tuby nebo pomocí speciální pistole.

Poněkud stranou zájmu dobrých ekonomů stojí samotná skla. Jednoduché okenní tabule se dají vyměnit za izolační dvojskla, jejichž mezera může být vyplněna plynem. Na sklo se dá nalepit i speciální reflexní fólie, která dovede zamezit průniku UV záření. A ještě důležitá připomínka. Při utěsňování oken a dveří je třeba brát v úvahu částečné provzdušnění místností, které zajistí kontinuální výměnu vzduchu a zamezí vzniku plísní.

Výběr materiálu na okna

Skutečně kvalitní, bezpečná a energeticky co nejúspornější okna by měla splňovat několik kritérií. Mělo by se jednat o několikakomorový systém s izolační vložkou a dostatečnou stavební hloubkou, např. 90 mm. Tento rozměr znásobuje izolační vlastnosti oken a naplňuje nejvyšší standardy pro úsporu energií (součinitel prostupu tepla rámem U může za této situace činit pouhých 1,0 W/m²K).

Okna současně plní hygienické požadavky na minimální vnitřní povrchovou teplotu, proto se na nich nesráží vlhkost mající za následek růst plísní. Tři těsnicí roviny, jejichž součástí je nadstandardní středové těsnění, zajišťují vyšší akustickou izolaci a těsnost oken před chladem, průvanem a vlhkostí. Díky speciálně tvarovaným ocelovým výztuhám dosahují uvedené profily vynikajících statických vlastností, hovořit se dá o tvarové stálosti.

A co je neméně důležité, dovedou zhatit práci zlodějům. Kování je totiž vysoce odolné proti násilnému vytržení, protože jeho části jsou přišroubovány k ocelové výztuze rámu nebo přes více stěn profilu. Již v základní sadě je obsažen bezpečnostní uzávěr. Tyto požadavky plní např. Vekra Premium. Producenti Vekra jdou ale ještě dál, osazují okna izolačními trojskly (součinitel prostupu tepla trojsklem U činí 0,7 W/m²K). Hodí se do budov s velmi nízkou energetickou náročností a jsou k dostání v široké škále barevných odstínů v imitaci dřeva a v pastelových barvách.

Cena tohoto systému je zhruba o 20 procent vyšší než u základních klasických sad, představuje však to nejkvalitnější řešení na trhu, které se majitelům nemovitosti odvděčí nejen spolehlivostí, ale i ekonomickým výsledkem.

Dřevo a plast

Výběr materiálu je dán nejen funkčností, ale také estetikou. Starším domům a přírodním materiálům určitě nejvíce sluší okna dřevěná. Novostavbám a moderně vyhlížejícím domům zase plastová. Tato volba je víceméně věcí vkusu. Důležité jsou ale vlastnosti obou materiálů. Dřevěná okna vydrží dlouhou dobu a není výjimkou, aby například okna dubová vydržela sto let. Vyžadují ale pravidelnou péči. Je třeba je po určité době zbrousit a nalakovat, ale není třeba je měnit. A právě náročná péče může být důvodem, proč zvolit okna plastová. Ta sice nenabídnou stejnou trvanlivost, ale zároveň jsou prakticky bezúdržbová.

Hliník

Nesmíme také zapomenout na další materiály, například hliník. Ten už se řadí mezí řešení luxusní a tomu také odpovídá jeho cena. Okna, dveře i další stavební prvky vyrobené z hliníku vykazují velmi dobré technické vlastnosti, zejména vysokou kvalitu, různorodost zpracování, vysokou pevnost a vynikající vzhled.

(jk)

komerční příloha