VYBERTE SI REGION

Bank se těší na syna. A lyžování? Už jen s kávičkou pod kopcem, směje se

Praha /ROZHOVOR/ - Život po životě, civilní střídá ten sportovní. „Doufám, že bude co nejrozmanitější," přeje si Ondřej Bank. Nejlepší český alpský lyžař v pondělí oficiálně ukončil sportovní kariéru a rozhlíží se po světě, který zná jen z rychlíku. „Manželka se bojí, že teď budu pořád doma, ale to ne," směje se pětatřicetiletý sportovní důchodce.

24.2.2016
SDÍLEJ:

Sjezdař Ondřej Bank se rozhodl ukončit kariéru.Autor: ČTK/Michal Kamaryt

Co vás teď tedy bude nejvíc zaměstnávat?
No asi rodina. Ale samozřejmě potřebuji i nějaký cíl a výzvu, jako bylo lyžování. Budu si ji muset najít, ať už to bude cokoliv. Určitě se budu věnovat své značce Vagus, která byla zatím jen tak pro zábavu. Mám v hlavě hrozně moc věcí. Kariéru jsem končil v 16, 18 i v 25 letech. Vymýšlel jsem věci, které budu dělat. Mám toho navymýšleno dost.

Zůstanete u lyží?
Zatím asi ne. Lyžování jsem měl za posledních dvacet let dost. A trenér bych asi nechtěl být. Zatím mi nechybí ani adrenalin. Daleko nebezpečnější je cestovat do Prahy autem na tiskovku pozdě. Navíc zabít se můžu na kole, na kterém to neumím.

Tak si aspoň budete užívat i normální, nezávodní, lyžování, že?
Kdepak. Budu si ho užívat nejlíp někde v restauraci pod kopcem a s kávičkou v ruce. Teď to asi nebude o lyžování.

Sjet si někdy Kitzbühel jen jako rekreant by vás nelákalo?
Ne, ale lákalo by mě jezdit nějaké freeridy a hlubočák, na to se těším. Doufám, že to s tím kolenem nebude tak zlé, abych tohle nemohl dělat.

Co vám bude nejvíc chybět?
Těžko říct. Tak nějak všechno a nic. Byla to velká dřina se vším všudy. Asi to soutěžení, ta výzva, že něco překonáváš, protože já celou tu dobu pořád jen něco překonával. Buď sám sebe, nebo nějaké zranění.

Syna k závodnímu lyžování nepovede

A co vám naopak ze závodů chybět vůbec nebude. Vstávání ve čtyři ráno?
To ani ne. Ani dřív mi to nevadilo a po té nemoci už vůbec. Já byl rád, že můžu být v šest ráno na kopci, to mě bavilo. Chybět mi ale nebudou takové ty žabomyší války, jak se trenéři spolu hádají na kopci a přetlačují si tam ta ega. Někdy toho tam je fakt hodně. Naštěstí mezi závodníky je vše v pohodě.

Končíte kvůli zdravotním patáliím. Jak je na tom vaše zdraví v tuto chvíli?
Koleno je dlouhodobější záležitost, měl jsem plastiku, plus mi dávali při zlomenině nohy takové ty hřeby, hodně trpělo. Levé koleno odneslo vždycky všechno, i ten loňský pád. Teď je hrozně náchylné, chrupavka se může odlepit a způsobit další problémy. Vaz taky není v ideálním stavu. Pan docent Kolář mi do kolene pouštěl nějaké vlny, po kterých by měl otok opadnout. Mám mít měsíc klid, aby kost zregenerovala, pak bych měl normálně fungovat.

Razil jste teorii, že v životě se neustále střídají špatná a dobrá období. Neříkal jste si, že po těch 13 úžasných měsících, které začaly v Soči, byl váš pád ve Vailu vlastně tak trochu logický?
Vůbec se tomu nedivím. Když jsem byl předtím (2011) v tom nejhorším stadiu, seděl na záchodě a zvracel do sprchy, říkal jsem si: Jestli tohle přežiju, tu olympiádu vyhraju. Tak dole jsem nikdy nebyl. A málem to vyšlo. Takže teď by po tom pádu mělo být zase něco dobrého. A to bude můj druhý syn. Má žena je těhotná.

Tomu prvnímu, Albertovi, už radíte na lyžích?
Já vlastně až ve svých třiceti letech zjistil, že můžu porážet i ty nejlepší na světě. A z těch následujících pěti let jsem pořádně lyžoval jen dva roky. Doufám, že se mé nedosažené mety neprojeví na tom, že ty ambice přenesu na něj. Bartík už lyžoval, ale závodit nebude.

Nekončíte kariéru spokojen?
Ale ano, jsem moc spokojený s tím, co všechno se mi povedlo. Jen si uvědomuju, že jsem klidně mohl být i výš. Ale co… Chtěl bych všem poděkovat za celý ten lyžařský život, protože podporovat náš sport není v našich končinách úplně jednoduché. Podíval jsem se do světa a jezdil s těmi nejlepšími na světě. Vůbec nelituju, že jsme do téhle sezony šli. Vrátil jsem se třeba do Lake Louise nebo do Wengenu a to je pro mě vždycky velký zážitek. Za to jsem vděčný.

Autor: Markéta Kosová

24.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Bývalý šéf Pentagonu: Riziko jaderné války ještě nebylo větší

Washington - Riziko vypuknutí jaderné války teď světu hrozí víc než kdy jindy, myslí si bývalý americký ministr obrany William Perry. "Je to pravda už řadu let, jenom jsme to nechápali," řekl listu The Dallas Morning News. Perry stál v čele Pentagonu v letech 1994 až 1997 za vlády prezidenta Billa Clintona.

AKTUALIZOVÁNO
Ilustrační foto

Při velkém požáru skladu v Moskvě zemřelo nejméně 17 lidí

Moskva - Při velkém požáru skladu v tiskárně dnes v Moskvě zemřelo nejméně 17 lidí. Oznámilo to ruské ministerstvo pro mimořádné situace. Proč objekt, v němž bylo v té době přes 30 lidí, zachvátily plameny, zatím není jasné. Vyšetřovatelé prověřují několik možných verzí příčin neštěstí.

Merkelová byla u V4 na "nesplnitelné misi", píše německý tisk

Berlín - Reakce dnešního německého tisku na návštěvu kancléřky Angely Merkelové v Praze a ve Varšavě jsou kritické zejména k migrační politice středoevropských vlád. Merkelová prý ve východní Evropě viděla, že Evropská unie není primárně hodnotovým společenstvím. Na své cestě si neodpočinula a její snahy o sblížení v otázce uprchlíků se ukázaly jako "nesplnitelná mise". Vyplývá to z komentářů německých listů zveřejněných agenturou DPA.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies