Urban je jedním ze tří českých odvážlivců, kteří holdují sportu, s nímž si čeština zatím netykala. Asi jste slyšeli neoficiální překlad: mluví se o jízdě na bruslích v ledovém korytě. Jeho protagonisté často slyší: šílenci, blázni.
Ostatně když ony noviny referovaly o závodě, použili jasný titulek: Rychle a zběsile. „To sedí. Děláme to hlavně kvůli adrenalinu," přiznal druhý reprezentant Lukáš Kolc.
Co si tihle dva Češi myslí o dominanci zámořských soků? A jak vnímají snahu dostat sport na olympiádu? V dvojrozhovoru odpovídali jak Michael Urban (25), tak Lukáš Kolc (29).
Čtěte také: Olympiáda v Krkonoších? Poláci chtějí kandidovat, počítají i s českou stranou
Řítíte se dolů po ledu, skáčete, padáte. Jak vnímáte Red Bull Crashed Ice?
Urban: Je to takový mix lyžování a bruslení. Hodně to připomíná skikros.
Kolc: V začátcích sportu to bylo zpestření pro hokejisty, v halách se dělali nábory, ale teď už to s hokejem nemá nic společného.
Jste profesionálové?
Kolc: Ne, to ne. Ze všech lidí, co to jezdí, jsem já ten nejstarší.
Urban: Je to pro mladé kluky (úsměv).
Organizátoři chtějí, aby se ti nejlepší díky prémiím „uživili" a prý už se to daří. Kolik stojí účast a příprava?
Kolc: Počítal jsem to a zhruba mi to vyšlo na 400 tisíc za sezonu. Cestu a pobyt nám platí Red Bull, můžeme si najít i sponzory, ale jak se nejede v Česku, tak to firmy nezajímá.
Bojíte se zranění?
Urban: Mně se loni „povedlo" si zlomit obratel.
Kolc: Také praská klíční kost. Jinak jsou to odřeniny.
Sledujete své rekordy?
Kolc: Jeli jsme už rychlostí 82 kilometrů v hodině.
Urban: A pak přišel let dlouhý třicet metrů. Jako na skokanském můstku.
Jaké máte vybavení?
Urban: Měly by být hokejové nebo motokrosové helmy. Kluci se hodně odlehčují. Někdo má na holeních i fotbalové chrániče.
Co na to říká rodina?
Urban: Po tom loňském zranění mi žena řekla, abych se na to vykašlal.
Kolc: Mám sedmiletého syna a ten už to vnímá. Na dálku fandí. Uvažuju, že bych ho někdy vzal sebou, také hraje hokej (úsměv).
Do tak kontaktního sportu zasahují sudí. Nemáte někdy pocit, že vás poškodili?
Kolc: Spravedlnost tady neexistuje. Dá se říct, že rozhodují podle situace. Subjektivně.
Jak je to možné?
Kolc: Chybí tomu jasně daná pravidla. Organizátor si navíc vždy zajišťuje a vybírá rozhodčí sám.
Cítíte, že někomu nadržují?
Urban: U Kanaďanů to tak je. Co oni si dovolí… To kdybychom udělali my, tak nás hned diskvalifikují.
Kolc: V zámoří mají super podmínky. Dokonce uvažují, že by si postavili koryto na celý rok. Jsou teď nejlepší.
Ujedou někomu v cíli nervy a popere se?
Urban: Loni ve Finsku si kluci začali dávat pěstí.
Kolc: Ale to kamarádství tam je pořád.
Jízdy v ledovém korytu u nás zná málokdo. I proto jste osamoceni?
Urban: Ozývají se nám lidé, co o to mají zájem. Říkají si, že je to lehké. Chtěli bychom je vzít na nižší soutěž Riders Cup. A pak nepřijedou.
Funguje nějaká asociace?
Kolc: Ano, založili ji. A my dva ji zase udělali u nás.
Urban: Můžeme mladým dávat divokou kartu. Teď se mezi námi objevil Václav Kosnar.
Může se tenhle sport někdy dostat na olympiádu?
Kolc: Oni to chtějí, ale… Pokud by to mělo s diskvalifikacemi vypadat jako tady v Marseille, tak není šance.