VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bank chystá návrat. Přítelkyně si myslí, že zranění jsou "odvetou za krádež"

Brno /ROZHOVOR/ - V tom spojení je velká symbolika. Českou sjezdařskou jedničku Ondřeje Banka provázejí vážná zranění celou kariéru. Naposledy se zle potloukl před třemi měsíci při mistrovství světa v americkém Beaver Creeku. Už deset let pomáhá sympatický lyžař dětem, které se také zraní. Je totiž patron brněnského Nadačního fondu Modrý hroch, která spolupracuje s Klinikou dětské chirurgie, ortopedie tramatologie Fakultní nemocnice Brno. „Mám dvouletého syna a rizika teď vnímám mnohem víc," povídá třiačtyřiceti­letý Bank.

5.5.2015
SDÍLEJ:

Ondřej Bank po příletu na pražské letiště se zraněními z těžkého pádu na MS v Beaver Creeku Foto: ČTK/Michal Doležal

Proč jste se do patronátu pustil?
Oslovil mě kamarád, poté jsme se sešli s ředitelkou fondu Monikou Chasákovou a domluvili jsme se na spolupráci. Na úrazy umírá každoročně spousta dětí a i já jsem jeden v dětství měl. Proto mi přišlo tohle téma zajímavé.

Vidíte v podpoře Modrého hrocha díky vaším častým úrazům větší smysl?
Ani ne. Zranění jsem měl tolik, že už mě teď moc neovlivňují. Poznamenal mě první úraz v šestnácti letech. Díky němu jsem změnil přístup jak k životu, tak ke sportu. Nejvíc mě však ovlivnilo narození syna Alberta. Rizika dětských zranění teď vnímám mnohem intenzivněji.

Letos jste dražil závodní čísla a výtěžek šel právě na fond Modrého hrocha. Jak jste spokojený s jejich prodejem?
Ze začátku v tom byl trochu chaos. Čísla se dražila přes facebook. Pak to začalo fungovat a vybralo se skoro osmdesát tisíc korun. Na jednu akci do Ostravy jsem přivezl číslo z mistrovství světa a pořadatelé mi za něj dali peníze v hotovosti, i když jsem chtěl, ať je pošlou na účet fondu. Pak jsem na ně samozřejmě zapomněl. Přítelkyně věří na karmu a podobné věci a teď mi vyčítá, že mám tolik úrazů, protože kradu peníze dětem. (úsměv)

Čemu se nyní nejvíc věnujete?
Sportu teď moc nedávám. Užívám si naplno syna a snažím se, ať se nezraní. (smích) Ale už začínám i trénovat.

Jak se po ošklivém pádu na světovém šampionátu cítíte?
Psychicky jsem v pohodě. Fyzicky to také jde, před časem jsem odložil berle. Jezdím na kole a plavu.

Pokračujete dál ve vrcholové kariéře?
Záměrně rozhodnutí neprotahuji. Dělám všechno tak, jako by mě čekala další sezona. Stále však nevím, co udělá zraněné koleno a kotník. Možná budu muset na drobnou operaci, což by zase změnilo situaci. Pokud zdraví vydrží, tak pokračuji v lyžování dál.

Kdy se definitivně rozhodnete?
Žádný přesný termín jsem si nedal. Vyčkávám. Zatím mám čas. Na sníh musím tak za dva měsíce.

Autor: Jan Pařík

5.5.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Napadení seniora.
6

Mladý cizinec zkopal seniora na zastávce. Nechtěl se nechat okrást

František Rajtoral
AKTUALIZUJEME
1 10

Smutná zpráva. Fotbalista Rajtoral spáchal sebevraždu

Severokorejci: Jsme připraveni potopit americké lodě

Pchjongjang se dnes nechal slyšet, že je připraven potopit americkou loď, která demonstruje svoji vojenskou sílu u korejských břehů. K americké letadlové lodi u břehů Severní Korey se včera připojily dvě japonské, kvůli cvičení v západním Pacifiku. Japonsko má v Asii druhou největší ozbrojenou flotilu, hned po Číně.

Nelegální tunningový sraz: policie musela zasahovat

Kvílení pneumatik, řev trápených motorů a hlasitá muzika. V Mladé Boleslavi, na parkovišti marketů Obi a Albert v ulici Na Radouči, si dali nenahlášený sraz příznivci tunningu, aby se navzájem pochlubili svými vyšperkovanými vozy. 

AKTUALIZOVÁNO

Dobrá zpráva pro Pardubice: Hokejová extraliga je zachráněna

Obrovská radost, vyprodaná hala na nohou, potlesk na otevřené scéně. Tak končil poslední zápas hokejistů Dynama v sezoně. V posledním utkání baráže porazili Jihlavu a odvrátili hrozbu pádu do první ligy. Takže nejvyšší hokejová soutěž je zachráněna!

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies