Po své volné jízdě schoval hlavu do dlaní. Zlobil se sám na sebe. Český krasobruslař Michal Březina pomýšlel na medaili, ale na světovém šampionátu ve francouzském Nice na něj zbylo „jen“ šesté místo.

„Volná se nepovedla, ale být v první šestce na mistrovství světa je pořád dobré. Tři roky po sobě se udržet ve špičce taky něco znamená,“ hodnotil později.

I druhý Čech Tomáš Verner byl ze 16. místa zklamaný. Světovým šampionem se stal podle očekávání Patrick Chan z Kanady.

Březina si věřil, vždyť po krátkém programu byl druhý, navíc v osobním rekordu a v šesté nejlepší jízdě historie. Ježe sobotní volná jízda mu nevyšla. Tlak byl obrovský. Mladý japonský krasobruslař Juzuru Hanju předvedl v 17 letech famózní jízdu. Francouzi Florent Amodio a Brian Joubert nahecovaní publikem se překonávali. I další Japonec Daisuke Takahaši předvedl skvostný program v takové situaci šel Michal Březina na led a věděl, že musí riskovat, pokud chce medaili.

A možná právě tyto myšlenky jeho sen zničily. Po tradičně výstavním axelu upadl při čtverném toeloopu, při čtverém salchowu měl ruku na ledě. Pak už to nebyl boj o medaili, ale o co nejlepší umístění. Přidal šest trojitých skoků, i když výjezdy nebyly tak dokonalé jako jindy, pral se s tím.

Michale, jste zklamaný?

Nejsem ani tak zklamaný umístěním, jako spíš výkonem. Chtěl jsem volnou zajet trochu líp, abych byl spokojený s tím, co jsem zajel, což nejsem. Ale i šesté místo je dobré, máme dvě místa pro Česko na příští rok právě díky tomu, že jsem zůstal šestý. A za rok bude mistrovství světa kvalifikací na olympiádu.

Jen tři krasobruslaři byli za poslední tři roky pokaždé v první šestce Chan, Takahaši a vy. To je dobré skóre, ne?

Ani jsem to nevěděl, ale stejně zamrzí, že tu medaili nemám. Po krátkém programu to vypadalo docela nadějně. První šestka je pořád super, i když to mohlo být lepší. Ale s tím už nic neudělám, je po závodě. Teď musím zapracovat na tom, aby mé jízdy byly na důležitých závodech čisté.

Jak na vás působila bouřlivá atmosféra v Nice po výborných výkonech Hanjua i Francouzů?

Slyšel jsem to a to byla možná ta hlavní chyba, kterou jsem udělal. Seděl jsem v místnosti pro rozcvičení, kde je všechno slyšet. Možná se mi to dostalo trochu do hlavy a znervózněl jsem. V průběhu jízdy jsem pak moc přemýšlel nad tím, co musím a co nemůžu. Pro mě je lepší jezdit spíš jako magor s prázdnou hlavou.

Kdybyste se nepokoušel o čtverného toeloopa, možná byste znovu skočil krásného čtverného salchowa i tak někteří uvažovali.

Jenže kdybych tu jízdu šel na jistotu, stejně by stačila maximálně na 4. místo, protože Hanju zajel výborně. Na bronz by to bylo málo, byl bych zase čtvrtý a možná ještě víc naštvaný než teď.

Při rozjížďce jste oba čtveráky skočil?

Jo, oba jsem je dal. Neměl jsem s nimi problém ani v tréninku, ale závod není trénink. Pořád do sebe musím dostat to, že ho skočím i v závodní jízdě.

Co vám běželo hlavou, když jste dojel?

Nevěděl jsem, co se mnou rozhodčí udělají. Neměl jsem vůbec tušení, kolik jsem tam udělal chyb. To už jsem pak nesledoval, jen jsem jel s tím, že za každou cenu musím udržet dvě místa na příští rok.