VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jizerku má nadosmrti. Vasák dá naposledy

Praha - Běžec na lyžích Stanislav Řezáč se chystá na Jizerskou 50.

10.1.2009
SDÍLEJ:

Stanislav ŘezáčFoto: DENÍK/Václav Pancer

Doma v garáži si čtyři dny před startem Jizerské padesátky připravoval své běžky.

Sám a rád jako vždy.

Lyže si nejlepší český dálkový běžec na lyžích Stanislav Řezáč bude mazat pořád, ale v roli závodníka má před sebou asi poslední sezonu.

„Vypadá to, že to po téhle zimě zapíchnu. Nemám čas na mladýho,“ říká 35letý Řezáč.

Nechává si ale otevřená vrátka. „Přes léto jsem si odpočinul a mohl bych být v optimální formě. Kdybych závodil dobře, tak uvidíme…“

Jisté je, že v neděli zahájí rok klasickou padesátkou.

„V říjnu jsem měl zápal plic. Trénovat jsem začal v listopadu a v prosinci jsem neměl takovou formu, abych jel,“ vysvětluje, proč vynechal italskou La Sgambedu.

V rodném kraji nikdy nevyhrál, nejlépe na jizerské magistrále dojel před šesti lety druhý. A ani letos se na triumf necítí. „Jizerku beru jako prubu, jak na tom jsem. Když skončím do deseti, budu spokojený,“ říká také jezdec týmu Areco Hradec Králové.

Pak možná vyzkouší Marcialongu („Podle výsledku padesátky,“ tvrdí ) a plánuje starty na německém König Ludwig Laufu, Jilemnické 50 a Šumavském maraton. Asi vyrazí i na estonský Tartu.

Vše směřuje k jedinému cíli – pokusí se uspět na slavném Vasově běhu ve Švédsku.

Ze Sälenu do Mory se na 90 kilometrů klasicky vydá jubilejně podesáté. „A deset Vasáků mi stačí,“ má jasno.

Nejlíp skončil na "Vasáku", jak se v Česku běhu říká, na třetím místě z roku 2003.

„Dostat se zas do tří, by bylo senzační,“ zasní se. Touhu po vítězství raději nahlas nevysloví. „Hlavní je udržet kontakt s nejlepšími. Pak je podle sil možné vše,“ podotkne.

Aby mohl pomýšlet na úspěch, uvažuje o širším realizačním týmu. Nic konkrétního zatím nemá. „Něco snad vymyslím,“ konstatuje bývalý vítěz FIS Maraton Cupu.

Věří, že mu pomohou i lyže. Po odchodu po šesti letech od atomiku, si už zvykl na žluté fischery. „Jsou pohodlnější, nemusí se tak hlídat odraz.“

A proč poběží Vasův běh naposledy? „Jako turistu by mě to nebavilo,“ tvrdí. Pokud tedy skončí, pak se asi bude vracet jen na Jizerskou 50. Tu má nadosmrti. „Možná že jo,“ směje se. „Pár ročníků bych ještě mohl objet,“ doplní.

Jako laufař–profík předtím ale ukončí sezonu na oblíbeném norském Birkebeineru. Ostatně běh s batůžkem na zádech loni vyhrál v rekordu.

Autor: Radek Smekal

10.1.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
14 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Rakouskou star zabila sláva. Falco by oslavil šedesátku

Jako první německy zpívající interpret dobyl Ameriku. Liboval si v extrémech a měl sklon k přehánění. Jeho sláva byla vrtkavá a zářil krátce, přesto se stal jedním z největších umělců rakouské hudební scény 80. a 90. let.V neděli by Falco, občanským jménem Johann Hölzel, oslavil 60. narozeniny. Zemřel po autonehodě, která byla možná sebevraždou. Řidič autobusu byl odsouzen, Falco měl v sobě koktejl drog a alkoholu. Dožil se pouhých 40 let.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies