Užil si nejkrásnější dovolenou, přitom nevytáhl paty z libereckého domova. Martin Koukal přivítal na světě druhého potomka a učil se odpočívat.
„Loni jsem chtěl až moc a poznal, že to pak nejde,“ vysvětlil 31letý lyžař, senzační mistr světa z maratonu 2003.

Teď se chystá už na čtvrtou olympiádu. „Bude určitě krásná, tratě nepříjemně těžký,“ říká. Na jaře jako jediný z týmu testoval prostředí ve Whistleru na vlastní pěst.

„Přímořský klima je náročný na mazání. Takže taky pestrá. Kanaďani mají specialistu, kterýmu tam koupili barák a on tam žije už tři roky. Ale nám nic neporadí. Jenže náš servisní tým zase umí rychle reagovat,“ vypráví.

Za hlavní cíl staví volnou patnáctku a skiatlon. Pak štafetu: „Bylo by načase zlomit to prokletí, nebo to zlomí nás…“ „Pošilhává“ i po týmovém sprintu.

V něm získal spolu s Kožíškem bronzovou medaili v premiéře na mistrovství světa 2005. Ambicí trošku motá hlavu trenérům, kteří mají silnou dvojku Kožíška s Razýmem.

„Mám vlastní know–how, uvidí se, jak zabere zkušenost. Ale vykrystalizuje se to v sezoně. Při odjezdu je třeba vědět, tak je to lepší pro psychiku,“ říká.¨Ano, stav duše se projevuje na výkonech výrazně. „Cítím se v obrovský pohodě,“ říká úplně přirozeně.

Dcerka se mu narodila přesně v den svého svátku. „Sandra už byla vybraná a pak to vyšlo,“ usmívá se, zatímco maminka Vanda dvouměsíční holčičku houpe na klíně. A tříletý Sebastian pobíhá kolem.

„Na jaře chceme konečně začít stavět dům, překonali jsme úřední průtahy,“ plánuje. „Čeká mě docela rušný rok. Školu jsem zatím odložil, možnost návratu je silně teoretická. Budu si pak asi muset vybrat jinou.“

Loni před libereckým šampionátem hodně dřel, ale podruhé v kariéře prošel fatální krizí, která ho málem vyřadila z družstva. „Teď si dávám víc volna, přitom testy ukazují formu.“

Těší se taky na změnu. Reprezentace vyráží na nejdůležitější část přípravy na sněhu do jeho oblíbené Bruksvalarny ve Švédsku. „Jsou tam jiné profily, okolo hory, víc světla.“

Stále spolupracuje se švédským trenérem Skogem. V červenci strávil pár dní s jeho skupinou ve Skandinávii. Jasně, stihli i golf.

„Švédsky už rozumím i čtu noviny, jen to mluvení mi moc nejde,“ říká. A čeští parťáci zvyklí jeho „pepinovských rozmluv“ se jen smějí.