Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bronz? Je to jako zlato, komentoval "bonus" nadšený Moravec

Krasnaja Poljana /ROZHOVOR/ - Poprvé od začátku olympijských her sněžilo. Rozmary počasí ztížily biatlonistům hromadný závod, ale Ondřeji Moravcovi bílé vločky vysypaly cestu k další medaili. Ke stříbru ze stíhačky přidal v úterý v Soči bronz.

18.2.2014 2
SDÍLEJ:

Ondřej Moravec s medailíFoto: ČTK/Roman Vondrouš

OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE DENÍKU

Zařadil se k mála českým olympionikům, kteří na jedněch hrách získali víc než jednu medaili. Za poslední léta se to povedlo jen Kateřině Neumannové, Lukáš Bauerovi a Martině Sáblíkové… „Paráda. Je to jako zlato, nastřílel jsem zase čtyři nuly. Na víc jsem neměl," povídal devětadvacetiletý český biatlonista.

Emil Hegle Svendsen a Martin Fourcade byli v hromadném závodě neporazitelní?
Chvílema to na trati to vypadalo, že polevují, ale jak na kopci vyjeli, bylo mi jasné, že Emil celý závod taktizoval. Jel velice úsporně a věděl, že je na tom dobře. Pouštěl mě dopředu, což mi ani nevadilo, protože jsem věděl, že čím míň lidí nás bude střílet spolu, tím líp. Tak jsem šel dopředu a prostě jsem jel tempo, které jsem potřeboval.

Položky ve stoje jste střílel na jistotu?
Samozřejmě kdybych na poslední minul, byla by to chyba. Jestli jsem trefoval ležáky (menší průměr terče určený pro střelbu vleže – pozn. red.), bylo to pomalejší, protože kdybych to tam nakropil, ležáky z toho nejsou. Ale to nemělo význam. Věděl jsem, jak Emil střílí rychle, taky neriskoval. První asi vystřelil Fourcade strašně rychle, asi chtěl Emila znervóznět, ale nepovedlo se mu to.

Sníh je rozpadlý na kaši

Jury start kvůli mlze dva dny odkládala. Byl to pro hlavu jeden z nejtěžších závodů?
To čekání mě fakt nebavilo, bylo už úplně na hlavu. Dneska už to vypadalo dobře. Když jsme přijeli, sice vítr zase foukl nějakou mlhu, ale start posunuli jen o patnáct minut, což je minimum. Nic se neděje, jestli se člověk připravuje na půl nebo na tři čtvrtě. Závod byl naprosto regulérní, těžký, ale viděli jsme dobře a nefoukalo.

Který posun závodu vás nejvíc rozladil?
Asi včera, i když jsme potom byli docela rádi, protože podmínky bychom měli ještě těžší než dneska. Přes noc bylo teplo a sníh se vůbec nespojil. Už je tady úplně na mraky, protože to pořád solí. Je úplně rozpadlý, fakt kaše. Uvidíme, jestli se spojí s novým sněhem, ale úplně si nemyslím, snad s tím něco udělají.

Mezi stíhačkou a závodem s hromadným startem jste měli čtyři dny volna. Co pro vás znamenalo?
Na tak velké pauzy nejsme vůbec zvyklí, normálně jedeme skoro pořád ve třech dnech, maximálně den volna. Člověk aby se připravil jeden den, druhý, třetí, to je fakt těžké. Moc jsem ani takovou závodní nabuzenost neměl. Čekání bylo fakt dlouhé.

Jak jste se odreagovával?
S tím jsem problém neměl. Když jsem ze stadionu odešel, snažil jsem se vypnout. Před startem jsem byl trošku nervózní, protože začal padat sníh, takže s testováním to bylo složitější. Kluci servismani měli asi dost práce, rozhodovali jsme se, jestli jim pojedeme pomoct a nakonec to udělali za nás, za což jim děkuju. Čím míň vyplýtvaných sil, tím líp.

Čekání určitě vzalo síly. Všem

Museli jste se zabavit, že?
Dívali jsme se na nějaké sporty, hlavně hokeje, hráli jsme kulečník. Snažil jsem se co nejmíň myslet na biatlon, jenže každý den jsme byli na stadionu, někdy i dvakrát, takže není úplně jednoduché na biatlon nemyslet. Vadilo mi, že člověk přijede a nic z toho. Tupě jsme koukali, jestli se rozední, odejde mlha a ono nic. Netrénovali jsme, nestříleli, nezávodili a tohle mi vadí.

Co je na tom nejhorší?
Člověk má před závody nějaký systém, kterému věří a ví, že funguje. Když si vše podle něj neudělá, což tady vůbec nebylo možný, na psychice mu to nepřidá. Plácali jsme se tady, včera jsme lyžovali. Střílet se nedalo, ale aspoň něco. Včera to bylo hodně těžké, jezdili jsme na rozbředlém sněhu. Ale dopracovali jsme se k závodu a jsem za to rád.

Vyčerpávalo vás čekání psychicky?
Člověk má po závodě vždycky útlum. Pokud se zadaří, je tam radost, ale čekání rozhodně nebylo standardní, takže nám určitě nějaké síly vzalo. Ale to všem třiceti.

Zvětšovala se s odkládáním závodu nervozita?
Nervózní jsem nebyl, docela jsem se těšil na závod. Byl jsem rád, že se konečně jede. Už ani nebylo kam ho odkládat, závodů už bychom pak měli docela hodně. Speciálně tenhle závod byl těžký.

Týden po návratu bude náročný

Čeští biatlonisté získali v Soči už čtyři medaile. Překvapuje vás to?
Čekalo se na medaile i za Československa hroznou dobu, teď už máme čtyři medaile a ještě máme dva závody, ve kterých budeme i chlapi. Ne že máme úplně veliké šance v obou, ale i tak je to závod.

Přitom jste jeli aspoň pro jednu medaili…
To je vůbec takový bonus navíc. Myslím si, že to všechno přijde. Člověk sice medaile vnímá, ale je toho součást. Až se vrátíme domů, možná by bylo lepší, abychom měli rovnou závody. Ten týden bude docela náročný.

Co říkáte na biatlonovou vlnu, která se v České republice po vašich úspěších strhla?
Po závodě Gabči jsem ještě nic nečetl, žádné články ani sdělovací prostředky jsem nesledoval, takže zatím nevím. Od Gabči se tady medaile čekala asi nejvíc, takže když se konečně lidi dočkali, musí to být velké.

Autor: Jaroslav Kára

18.2.2014 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Pohřešované dívky

Viděli jste je? Policie hledá dvě zmizelá děvčátka z Prahy

Bezpečnostní kontroly před branami Chrámové hory v Jeruzalémě.
10

Izrael ustoupil. Ochranné rámy u vchodů na Chrámovou horu odstraní

EXKLUZIVNĚ

Zločin, nebo neštěstí? Policie pro ověření vyhazovala z 6. patra hotelu figurínu

Policie v Pardubicích rekonstruovala poslední okamžiky života 45leté ženy: pád z okna hotelu. K čemu policisté dospěli?

Do Turecka jen na vlastní nebezpečí, varují Němci

Diplomatická válka mezi Spolkovou republikou Německo a Tureckem pokračuje. Istanbul totiž stále zadržuje německého aktivistu.

Pohledem Stanislava Šulce: Oč jde v Polsku

V souvislosti s Polskem se v posledních dnech vypráví několik příběhů. Jeden vykresluje skvělou hrdou zemi, která si dělá doma pořádek a zlá Evropská unie jí při tom hází byrokratické klacky pod nohy. A v ulicích stojí desítky tisíc lidí, kteří vládní stranu Právo a spravedlnost (PiS) nevolili, tedy jsou menšinou populace a sice můžou demonstrovat, ale jejich požadavky jsou tak nějak nepodstatné.

Cizinci v Česku? Sparta je v klidu, Slavia má problém

Fanoušci na britských ostrovech jsou zvyklí na ledacos. Už dávno se tam smířili s tím, že vstupenka na fotbalový šlágr je dražší než letenka do Ameriky. Mnozí si (chtě nechtě) také zvykli, že klub jejich srdce vlastní boháči ze zahraničí. A nevadí jim ani to, že po hřišti neběhá žádný Angličan. Pravda, je to výjimečné, nicméně třeba Chelsea má ve svém kádru jediného domácího hráče.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení