Právě on naučil české televizní diváky sledovat v televizi zvláštní sport s názvem curling. Brněnský skip Jiří Snítil se na obrazovkách málem předvedl i při únorových olympijských hrách v Soči. Málem. O víkendu česká reprezentace pod jeho vedením prohrála oba rozhodující zápasy dodatečné kvalifikace. A Čechům tak unikla premiérová účast pod pěti kruhy. „Dohodli jsme se, že se v lednu sejdeme a vyložíme karty na stůl," říká o plánech národního týmu.

Poslední dny jste poskytl médiím spoustu rozhovorů. Jak složité pro vás je mluvit o tomto výrazném sportovním neúspěchu?
Má to dvě roviny. Především je tu zklamání. Chystali jsme se na kvalifikaci o olympiádu dlouho. Na druhou stranu jsme toho udělali pro český curling dost. Dostalo se mu velkého mediálního ohlasu. Byli jsme v hlavních zprávách. Spousta lidí naše duely sledovala. A dostávali jsme pozitivní reakce.

Mluvíme spolu takřka přesně 48 hodin od vaší porážky od Spojených států amerických. Už jste vstřebal zklamání z promarněné šance na olympiádu?
Když řeknu, že se mi o tom každou noc zdálo, asi to hovoří za vše. Ale mám podporu doma i v práci. Snažím se zaměstnat hlavu, abych nemyslel na curling.

Aniž vás chci jakkoliv analyzovat, o kterou situaci se konkrétně jedná?
Jsou tři. Třetí end s Německem, kdy jsme mu darovali skoro zadarmo tři body. Pak o posledním německém kamenu v zápase, o tom nejčastěji. A pak osmý end s Amerikou.

Je pro vás těžké hledat další motivaci?
Pro nás je důležité, že nás v této sezoně čeká mistrovství světa, takže se ještě můžeme chystat na vrchol. Tam budou prakticky stejné týmy jako na olympiádě.

Co váš tým nyní čeká?
Dohodli jsme se, že se v lednu sejdeme a vyložíme karty na stůl. Jestli ještě pořád máme síly. (úsměv)

Padla i slova o možném konci vaší kariéry. Je možné, že spoluhráčům ukážete právě tuto kartu?
Já nevím. Jsem teď trochu jako na houpačce. Po dvaceti letech, z toho deseti v kolotoči reprezentačních zápasů… Na druhou stranu si říkám, že tři roky do další kvalifikace o olympiádu není tak dlouhá doba. První účast na mistrovství světa nám utekla jen o pár centimetrů. Na dalších jsme pak nechyběli. Třeba je nám tahle cesta souzená i s olympiádou. Ale vím, že reprezentační boje si chtějí užít i další české týmy.

Domácí konkurence není tak velká. Českých curlerů je kolem pětistovky. Jak jsou na tom vaši víkendoví přemožitelé Německo a USA?
V Americe se curleři počítají v úplně jiných číslech. Hlavně na severu země. Jsou to desetitisíce. Německo je trochu v útlumu, když skončil dlouholetý reprezentační tým. Ale tamní skip John Jahr teď táhl ze svých peněz přípravu, měli ji vlastně profesionální. Takže když to srovnáme…

Budete sledovat vaše přemožitele na olympiádě v Soči?
(Smích) To teď vážně nevím. Netuším, jestli v sobě najdu tolik morálních sil na takové sebemrskačství. Je to vážně trochu sebetrýznění. Určitě si je nechám nahrát a potom si je pustím před mistrovstvím světa. Až si to v sobě všechno vyrovnám.

Jaké ambice si dáváte před šampionátem?
To je ještě strašně daleko. Ale ochutnat play off by bylo skvělé.