Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Archeoskanzen v Modré na Uherskohradišťsku: lákadlo pro turisty

Modrá - Již více než deset let tepe vlastním životem archeologický skanzen v Modré. Vstoupíte-li do něj bránou pod strážními věžemi, jež jsou součástí opevnění Christinova valu, skořepinové dřevo-hliněné konstrukce táhnoucí se v délce 420 metrů, ocitnete se ve slovanském hradisku z 9. století. To navštívilo již půl milionu lidí.

13.8.2014
SDÍLEJ:

Archeoskanzen v Modré.Foto: DENÍK/Zdeněk Skalička

Archeoskanzen byl pro veřejnost poprvé otevřen 19. června 2004. V jednotlivých areálech, jakými jsou sídlištně-hospodářský, mocenský, duchovně-vzdělávací a osamoceně stojící církevní s hypotetickou rekonstrukcí kostela a národní kulturní památkou České republiky pozůstatky kostela sv. Jana ze začátku 9. století, na vás dýchne historie.

Zatímco v době otevření skanzenu v něm bylo dvacet staveb představujících ideální podobu slovanského opevněného sídliště z dob Velké Moravy, dnes je jich tu šestadvacet, přičemž objekt s WC a dílna s depozitářem slouží jako zázemí skanzenu.

Přitažlivost skanzenu zvýšilo v říjnu 2011 zpřístupnění čtyř replik objektů z devátého století, které v něm vyrostly za sedm měsíců. Skvostem skanzenu se tehdy stala dřevěná halová stavba, která pravděpodobně plnila funkci obydlí vysoce postaveného církevního činitele, zřejmě samotného arcibiskupa, ale také dalších jedinců, možná jeho druhů, kteří obývali menší cely. Rozsáhlý halový prostor s ohništěm a krbem podle všeho sloužil jako místo výuky, tedy škola, o níž se zmiňuje dobový písemný pramen.

„Jde o hypotetickou podobu skutečně archeologicky odkrytého objektu v prostoru církevního areálu v Sadech u Uherského Hradiště. Objekt tehdy pravděpodobně plnil funkci církevní školy," přiblížil objekt archeolog Luděk Galuška z Moravského zemského muzea v Brně, autor sedm metrů vysoké srubové stavby ve tvaru písmene L, dlouhé 35 metrů a široké třináct metrů.

Unikátem v kamenné stavbičce za školou písemnictví se stala kamenná křtitelnice, vytesaná z pětitunového pískovce. Dominantou skanzenu je zdálky nepřehlédnutelná palácová věž vysoká 12,55 metru.

Branami slovanského hradiska z 9. století prošlo za deset let existence půl milionu lidí

Duchovním otcem projektu archeoskanzenu byl starosta Modré Miroslav Kovářík. „Už jako třináctiletý kluk jsem snil o tom, že v katastru naší vesnice by někdy mohla být vybudována replika slovanské stavbičky z 9. století. Na stavbu skanzenu jsem tehdy ještě nepomýšlel. Ideový záměr k jeho vybudování vznikl teprve ve spolupráci s archeologem Luďkem Galuškou v roce 2002. O rok později se začal proměňovat ve skutečnost," neskrývá radost starosta Modré.

O tom, že archeoskanzen není mrtvým hradiskem ani po deseti letech od jeho otevření, svědčí třeba i pouhý pohled do statistiky návštěvnosti. Za deset let jím prošlo 380 tisíc platících návštěvníků z Česka i ze zahraničí. Dalších 120 tisíc neplatících návštěvníků bylo z řad dětí do šesti let, hendikepovaných lidí, VIP hostů a zahraničních delegací. V knížecím obydlí skanzenu se také uskutečnila řada výstav. Tři stěžejní nesly název Když Metoděj křtil Bořivoje, Tři pruty Svatoplukovy a První vyučovací hodina staroslověnštiny, která je k vidění i v současnosti. Ve skanzenu se rovněž tři týdny natáčelo doku-drama Cyril a Metoděj Apoštolové Slovanů.

* Archeologický skanzen Modrá, Velkomoravské sídliště středního Pomoraví, se rozkládá na ploše pěti hektarů v lokalitě zvané Hrubý díl. S jeho budováním se začalo v roce 2003. Otevřen byl 19. června 2004.
* Na návrší Hrubého dílu byla ale už 16. září 2000 slavnostně otevřena první stavba skanzenu, a to hypotetická rekonstrukce kostelíka svatého Jana Křtitele. Loni v něm bylo uzavřeno Matričním úřadem Velehrad 69 svateb bez církevního obřadu.
*Archeoskanzen byl do roku 2011 tvořen devatenácti replikami staveb raného středověku, jejichž do země zahloubené části mají předlohy ve skutečných archeologických objektech.
* V roce 2011 přibylo ve skanzenu Velkomoravské centrum křesťanství a vzdělanosti a palácová věž se zázemím, tyčící se do výše 12,55 metru nad úrovní terénu.
* V současné době je v archeoskanzenu 26 staveb vybudovaných podle skutečných archeologických objektů. Další dvě stavby, WC a dílna s depozitářem, slouží jako zázemí skanzenu.

Otevírací doba archeoskanzenu

Březen-duben: Út-Ne 9.00-16.00

Od 1. května do 31. října: Po-Ne 9.00-17.00

Od 1. listopadu do 28. února: Na objednání

Mimo otevírací dobu na objednání. Zdroj: www.archeoskanzen.cz


Autor: Zdeněk Skalička

13.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Donald Trump
10

Jenom taktizuje, reagují Mexiko a Kanada na Trumpova slova o konci NAFTA

Paragliding. Ilustrační snímek.
AKTUALIZOVÁNO
15

Paraglidista zemřel při pádu na pole. Záchranáři ho oživovali marně

AKTUALIZOVÁNO

Policie kopii spisu k Čapímu hnízdu poslancům nevydá

Členové sněmovního mandátového a imunitního výboru, kteří mají poslancům doporučit postoj k žádosti policie o vydání poslanců Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka (oba ANO) k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo, budou do spisu moct jen nahlédnout. Jejich žádost o kopii spisu zamítlo krajské policejní ředitelství v Praze.

Motory v raketách KLDR jsou asi ruská dezinformace, řekl ukrajinský velvyslanec

Ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis dnes spolu s krajany žijícími v naší zemi oslavil Den státní vlajky Ukrajiny. Při té příležitosti připomněl, že Češi vůbec nemají představu, jakých zločinů se Rusko ve válce proti Ukrajině na východě země dopouští. Vyjádřil se i k některým dalším událostem týkajícím se jeho vlasti.

Do Německa se vrátila část zlatého pokladu, ukrytá před Rusy v zahraničí

Německá ústřední banka ve středu oznámila, že se jí podařilo tři roky před plánovaným temínem dokončit iniciativu, na jejímž základě se vrací do Německa polovina německých zlatých rezerv, ukrytých během studené války v zahraničí.

Češi na cestách? Vítězí u nich hlavně exotika, i díky levným letenkám

/INFOGRAFIKA/ Letecká doprava se těší stále větší popularitě. I Češi už objevili kouzlo levných letenek, díky kterým se dostanou do vzdálenějších destinací za ceny, které by ještě před pár lety byly utopií.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení