VYBERTE SI REGION

Archiváři na Zlínsku nabídli pohled do svých pracovních komnat

Klečůvka – Jak pracují muži a ženy v archivu, kde se skladují důležité dokumenty a také zakládací listiny několika měst na Zlínsku. To zjsitili návštěvníci Státního okresního archivu Zlín na Klečůvce. Lidé se do útrob zámku dostali u příležitosti Mezinárodního dne archivů a ten si společně užívali jak dospělí, tak i děti, pro které pořadatelé nachystali zábavnou tvorbu originálních listin.

11.6.2012
SDÍLEJ:
Fotogalerie
7 fotografií
Mezinárodní den archivů – Státní okresní archiv Zlín – Klečůvka

Mezinárodní den archivů – Státní okresní archiv Zlín – KlečůvkaFoto: DENÍK/Marek Houser

„Nejdřív byla tato dílna cílena hlavně na děti, ale chodí sem i dospělí," usmíval se muž u vstupu do dílny, ve které si mohli návštěvníci vlastnoručně vyrobit slavnostní listinu. Stačilo trochu zručnosti s brkem a inkoustem, pastelkami a na závěr také s pečetěním.

O několik metrů výše, už v samotném klečůvském zámku, mohli lidé nahlédnout přímo do archivu. Prohlídky v intervalech 20 minut o zájemce nouzi neměly. Největší zájem budily zakládací listiny, které se velmi výjimečně rozhodli archiváři veřejnosti ukázat.

„V loňském a letošním roce jsme je kompletně zrestaurovali. Běžně jsou veřejnosti nepřístupné, a to i té odborné," přiblížil návštěvníkům ředitel archivu David Valůšek, který se osobně zhostil role přednášejícího u listin. Tou nejvzácnější, kterou archiv ukrývá, je ta valašskokloboucká.

„Je ze všech nejmenší a také není zdobená kresbami, ale je opravdu nejvzácnější. U většiny obcí hovoříme o takzvané první písemné zmínce, tady se ovšem jedná o jednu z mála listin, které jsou opravdu zakládací," vysvětlil ředitel s tím, že 18. června 1356 nechal listinu sepsat syn Jana Lucemburského Jan Jindřich. „Obec tenkrát nazvali Nový Klobůk, protože už jeden existoval. Po letech se poté obce spojily," dodal Valůšek, po jehož přednášce se skupinka návštěvníků přesunula do prvního patra zámku, kde čekal další z průvodců.

Ten příchozím přiblížil historii budovy a také je seznámil s fungováním samotného archivu. „Uchováváme tady vlastně veškeré dokumenty, které vyprodukují úřady či školy. Například vysvědčení se předává k nám a my je ukládáme. Stejně jako listiny, které vydržely šest století, by se mělo uchovat podobně i toto," přiblížil archivář, který upozornil také na to, že se z materiálu nesmí stát jen „mrtvý" kus papíru.

„Nadále jej využíváme. Podle sofistikovaného systému se dá v archivu dokument vyhledat a jsme schopni jej poskytnout veřejnosti k bádání a pokud někdo požádá, tak z něj i něco vyčíst," vysvětlil.

Zámek na Klečůvce v sobotu odpoledne navštívilo jistě několik desítek, možná i stovek lidí. „Jsem tady poprvé, ale hodně mě to zaujalo. Prohlédli jsme si se ženou jak archiv, tak i okolní park," těšilo Václava Sehnálka, který se pokusil jako řada dalších vyřešit historický kvíz přímo v parku.

Autor: Marek Houser

11.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
AKTUALIZOVÁNO
28 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies