VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bez drobných do autobusu? Může se stát, že se nesvezete

Zlínsko - Cestování se občas zkomplikuje, zejména pokud pasažéři platí většími bankovkami a řidič jim nemůže nebo nechce částku rozměnit. Mohlo by se tak stát, že cestující nakonec autobusem vůbec nepojede. Často však vina není jenom na straně řidiče, ale i cestujících, kteří si myslí, že je jim řidič autobusu či trolejbusu povinen peníze rozměnit.

13.8.2012 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Aleš Vaníček

„Na cestu autobusem si hotovost nerozměňuju, protože to beru jako součást služeb, které má poskytovat dopravce. Je ale fakt, že nikdy neplatím víc než dvojnásobek placené částky. Když tedy musím zaplatit například 230 korun za jízdenku, dám řidiči dvě dvousetkorunové bankovky," uvedl student Ondřej Mikulín.

Řidiči však podle přepravního řádu skutečně nejsou povinni vracet lidem peníze, obzvlášť pokud jim někdo platí tisícikorunou, když přitom cesta stojí ani ne stovku.

„Rozměňování peněz v autobusech je problém. Řidič má směnné drobné do určité výše, které mu vydáme předtím, než ráno vyjede z depa. Tu samou částku, kterou si musí udržovat v pokladně autobusu, pak na konci dne samozřejmě vrátí. Většinou má řidič tedy drobné ve výši 300 nebo 500 korun, záleží, jak daleko ten den jede. Množství drobných také závisí na zkušenostech samotného řidiče, který už ví, kolik jich bude potřebovat," sdělil ředitel osobní dopravy ČSAD Vsetín Oldřich Holubář. Pokud si konkrétní směnnou částku řidič vyčerpá, dostane se do svízelné situace a musí řešit dilema.

Vyzve cestujícího, aby si někde rozměnil

„Jedna možnost je, že odejde rozměnit peníze, což ale s plným autobusem lidí nemůže udělat, protože při odchodu z autobusu by musel zabezpečit a zamknout pokladnu i celý autobus s ostatními cestujícími. Druhá varianta je, že pošle daného cestujícího, aby si někde rozměnil. Na dotyčného pak ale už nemusí čekat, a když počká, neodjede na čas. Řidiči tedy nemůžeme nařídit, aby všem rozměňoval peníze, jelikož bychom ho tím dostali do prakticky neproveditelného úkonu," vysvětlil těžkou pozici řidičů Holubář. Řidičům nahrává i skutečnost, že cestující plánuje jízdu dopředu, takže ví, kolik bude asi potřebovat peněz, a může si tedy rozměnit sám. U ranních spojů nebo spojů, kterými jezdí lidé pravidelně, pak většinou není tolik komplikací, protože jsou už cestující zvyklí na určitý systém placení.

Ani řidiči ale občas nevědí, co by si na cestující vymysleli. „Kdysi se mi stalo, že jsem řidiči dala přibližně dvacet korun v téměř samých korunách. Na to mi řekl, že takové drobné on nepřijímá a ať si jdu někam rozměnit. Naštěstí jsem u sebe měla ještě větší obnos, a tak se dal tento problém v klidu vyřešit," popsala paradoxní situaci Ludmila Chudárková. Její kamarádka prý měla podobný zážitek. „Kamarádka nedávno platila v autobuse 64 korun za jízdenku v pěti- a desetikorunách. Řidič sice nadával, ale nakonec jí jízdenku vydal," dodala Chudárková.

Nejlepším řešením by mohlo být placení jenom přes čipové karty, na které si lidé nabijí určitý kredit a ten se jim pak odečítá. „Karty nicméně lidem nemůžeme nutit, mají svobodnou volbu, jak budou platit a cestovat. Spousta pasažérů však nechce obětovat 30 korun za koupení karty. Tento způsob placení je ale rychlejší a pasažér ani nemusí s řidičem příliš komunikovat," podotkl Holubář.

Neměla na lístek drobné, tak jela načerno

Ani platba v městské hromadné dopravě není vždycky bezproblémová. Placení v trolejbusech ale může být oříšek především u lidí, kteří si z různých důvodů nemohou koupit jízdenku před nastoupením do trolejbusu nebo nemají předplacené jízdné. „Já mám tříměsíční kartičku, takže s placením potíže nemám. Když si ale potřebuju koupit lístek, tak si raději peníze nachystám, protože vím, že řidiči moc drobných na vrácení nemají. Nedávno se mi třeba stalo, že jsem jela v trolejbuse a nastoupila slečna a tvrdila, že nejede automat. Chtěla tedy po řidiči, aby jí prodal lístek. Měla ale jen nějakou větší bankovku a řidič jí neměl jak vrátit, takže prostě jela načerno," vylíčila své zkušenosti Veronika Kalíková.

Do stovky vrátí

Mnohdy lidé ani nevědí, že když nastupují do trolejbusu, měli by mít už zakoupený lístek nebo by si měli připravit přesný obnos peněz na zakoupení jízdenky. „Lidé sice mají právo koupit si u řidiče jízdenku, nicméně musejí mít peníze nachystané přesně, protože je velmi pravděpodobné, že jim velké bankovky řidič nebude moct rozměnit. Navíc je i v přepravním řádu, že lidé musí mít zakoupenou jízdenku, než nastoupí do trolejbusu, nebo musí mít přesný finanční obnos," řekl mluvčí DSZO Vojtěch Cekota. Zároveň dodal, že pokud cestující bude platit maximálně stokorunou, tak řidič nejspíš bude mít na vrácení. Záleží například také na tom, jestli si už víc lidí v daný den koupilo jízdenku za přesnou částku. V takovém případě je pravděpodobnost vrácení peněz a vydání jízdenky větší.

Autor: ANNA MACHÁČOVÁ

Autor: Redakce

13.8.2012 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Napadení seniora.

Mladý cizinec zkopal seniora na zastávce. Nechtěl se nechat okrást

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
50 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

S prezidentem je spokojena více než polovina Čechů, tvrdí průzkum

S prací prezidenta republiky jako instituce je spokojeno 57 procent Čechů. Podle nadpoloviční většiny lidí Miloš Zeman plní předvolební sliby a je prezidentem všech občanů. O tom, že Zeman vytváří dobrý obraz Česka v zahraničí, je přesvědčeno 42 procent občanů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který provedla agentura Kantar.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektora ČVUT chtějí senátoři odvolat, ohradil se proti nim

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies