VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Chtěl bych skákat i v osmdesáti, sní parašutista Radek Polák

Kroměříž – Čtyři tisíce metrů, jedno letadlo, jeden padák a mraky, kam až oko dohlédne. Ideální místo, kde podle Radka Poláka člověk zapomene na všechny starosti. Skákat začal ještě jako student a vydrželo mu to dodnes.

7.12.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Alena Kaňková

Pochází z Kroměřížska, kde také začal se skákáním. „I když teď žiji na Drahanské vrchovině, dojíždím do Kroměříže kvůli skákání, protože je tam na letišti dobrý kolektiv. A to je nakonec důležitější než ten samotný padák," svěřil se parašutista.

Pocit volnosti už je víc než adrenalin

Skáče od devatenácti let: byl student, měl spoustu volného času a chuť zkoušet nové věci. „K myšlence vyskočit z letadla jsem přišel při sledování nějakého dokumentu o parašutismu v televizi," popsal začátky.

Ze začátku jej lákal adrenalin. „Později se k tomu přidala záliba ve volnosti při pádu a letu na padáku, které časem adrenalin úplně překonaly," vysvětlil parašutista.

Strach z úrazu je podle něj asi to první, co laika napadne, když se řekne parašutismus. On jej však prý nemá. „Dobře znám techniku, kterou používáme, a vím, že je bezpečná. Současné padáky jsou bezproblémové a bezpečné. Úraz je většinou jen výsledkem přecenění vlastních sil," míní.

Strach před seskokem občas pociťuji jen před nástupem do letadla. „Je to strach z toho, abych na něco nezapomněl. Třeba si zapnout všechny popruhy, mít v pořádku padák," podotkl s úsměvem.

Nejtěžší na skákání je podle něj najít na letišti ty správné lidi. „Kamarády se kterými se dobře skáče a tráví volný čas. To se mi naštěstí v Kroměříži podařilo," míní.

Otevřené dveře letadla ve výšce čtyř kilometrů zřejmě nejsou tím pravým místem pro odpočinek většiny lidí, pro něj však ano. „Na letišti, v letadle a při seskoku má člověk jiné starosti než v každodenním životě. Starosti, které zůstaly tam dole, se zdají být maličké," říká parašutista.

Láká ho prý takzvaný base, což jsou seskoky ze skal, mostů, budov a antén. „Vzhledem k tomu, jak moc je nebezpečný, tak ho asi bohužel nikdy nevyzkouším," posteskl si.

Má však i jiný sen, který je prý reálnější.

„Chtěl bych si vyzkoušet seskok se snowboardovým prknem. Ale to budu muset udělat ještě mnoho a mnoho seskoků, než na to budu mít dostatečné zkušenosti," vysvětlil parašutista.

A čeho bych chtěl ještě dosáhnout? „Konkrétní sportovní cíle nemám, o medaile v tomto sportu až tolik nejde. Ale třeba bych chtěl skákat i v osmdesáti," uzavírá povídání s úsměvem Radek Polák. 

VENDULA PUDELKOVÁ

Autor: Redakce

7.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
5 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

NEJŠŤASTNĚJŠÍ. Nemusíte být zrovna papež, stačí být duchovním. Vykonáváte tak nejspokojenější profesi na světě.
24 39

Migranti živoří v koncentrácích, varuje papež František

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies