VYBERTE SI REGION

Vsetínský fotograf: Poušť mám rád, letos jsem na ní strávil myslím už tři měsíce

Vsetín /ROZHOVOR/ – Se sympatickým fotografem Marianem Chytkou jsme se setkali v jedné ze vsetínských kaváren přímo na poslední chvíli. V nejbližší době totiž odváží své auto do Francie, které bude dopraveno do Argentiny na další sérii závodů Dakar Rallye.

1.12.2013
SDÍLEJ:

Marian Chytka.Foto: archiv M. Chytky

Fotografem se sice nerad označuje, ale jeho úspěšná práce mluví za vše. Vždyť kdo se v jeho věku může pochválit přímo dech beroucími fotografiemi ze světových soutěží z motosportu.

Vaše fotografie znají především fanoušci motosportu. Jak jste se k fotografování dostal?
Ze začátku jsem o focení nevěděl vůbec nic. Na mobil nebo digitální fotoaparát jsem si fotil běžné věci, jako každý druhý člověk. Pak jsem před pěti lety dostal na vánoce už lepší fotoaparát, abych fotil bratra, který se motosportu věnuje. Ze začátku jsem tomu moc nepropadl. Zlomilo se to v roce 2010, kdy jsem ho byl poprvé na Rallye Dakar fotit. Neskutečně to tam na mě zapůsobilo a z mého úhlu pohledu je to nejvíc, co se v motosportu může odehrát. V tomto roce jsem také navštívil Island, který na mě udělal velký dojem. Od té doby mě fotografování začalo zajímat a pak už to šlo docela samo.

Kolikrát jste tedy na Rallye Dakar fotil?
Na Dakaru jsem byl dvakrát. Poprvé v roce 2010 kde jsem bratra sice fotil, ale bral jsem to spíše jako dovolenou. Neměl jsem tak náročný režim. Letos jsem byl na rallye po druhé a to už byl čistě pracovní pobyt. Ve středu (poznámka redaktora 20. 11.) právě odvážím auto do Francie, kde jej nechám nalodit na cestu do Argentiny. Na konci prosince tam odlétám.

Proč si nepůjčujete auto na místě?
Letos jsem si pronajal auto v České republice, které si sám nachystám. Musí totiž splňovat jistá specifika a ochranné prvky. Nejedná se tedy o normální auto, které si běžně seženete v půjčovně. Z tohoto důvodu si nemohu půjčit auto v Jižní Americe, i když by to bylo nejjednodušší.

Auto je zajisté nutná součást při focení, jak vypadá přejíždění kvůli jednotlivým snímkům?
Konkrétně Rallye Dakar je náročnější oproti jiným soutěžím. Trvá patnáct dní v kuse a délky přejezdů jsou docela náročné. Letos na Dakaru jsem denně spal každý den dvě hodiny. Pravidelně vstávám kolem půl čtvrté ráno, pak přejíždím několik kilometrů na místo, kde strávím půl dne. Po přejezdu závodníků jezdím dalších čtyři sta až pět set kilometrů k zázemí, které mají na starosti organizátoři. Většinou dorazím kolem šesté hodiny večer, pak mi začíná další práce s fotografiemi.

Jak tedy na místech přespáváte? Asi naivně jsem si představovala jedno auto v poušti, vedle kterého stojí opuštěný stan.
I takovým způsobem to někdy funguje. Především na Dakaru je lepší vyjet ještě večer, dokud má člověk ještě dost sil. Dakar je ale obrovská soutěž, která má velké množství organizátorů. Na určené místo jezdí den předem, kde všechno chystají. Zázemí je pak dostatečně nachystáno a oploceno, takže se tam nikdo nepovolaný nedostane. I když na ty dvě hodiny je to stejně jedno. (smích) Kolik jsem toho naspal, mi došlo až zpětně, protože člověk tam nad tím, nemá čas moc přemýšlet.

Fotografujete pouze český tým nebo také závodníky jiných zemí?
Mohl bych být součástí pouze jednoho týmu, který by mi všechno zajistil. Rozhodl jsem se, že budu pracovat pro více účastníků a týmů. Nikdo mě tedy nehlídá a nezajímá se o to, kde se nacházím. Důležité je, že jim zašlu v pravou dobu fotografie. Je to sice složitější na organizaci a administrativu, ale pro mě je výhodnější to dělat tímto způsobem, než být někomu stoprocentně zavázaný.

V autě jezdíte sám nebo máte nějaké spolujezdce?
To je ryze individuální, letos jedu na Dakar s bratrem. Bude mi pomáhat s řízením a opravami auta, protože byl na Dakaru třikrát jako účastník soutěže. Má odřízených desítek tisíc kilometrů. V tomto voze budou ještě s námi dva novináři z Polska.

Máte nějaký nezapomenutelný zážitek z Dakaru?
Ona celá ta soutěž je skvělá. Čtyři roky zpátky jsem se na to díval v televizi a říkal jsem si, že bych tam jednou chtěl být. Jižní Ameriku jsem si opravdu zamiloval, byl jsem tam ještě několikrát mimo Dakar. Lidé co tam žijí, jsou neskutečně milí. Touto soutěží tam všichni žijí. Když se v roce 2009 závodilo v Buenos Aires poprvé, na startu stálo dva a půl milionu lidí. Sto kilometrů kolem dálnice pak fandilo několik tisíc lidí. V Argentině je motosport velmi populární a tyto závody tomu dodávají ještě na intenzitě. Většina místních lidí nedokáže rozlišit, jestli jste závodník nebo novinář. Pokud máte na sobě něco se znakem Dakaru, hned si vás lidi oblíbí, zvou vás na večeři a chtějí po vás podpisy. Sám jsem jich rozdal stovky, je to strašně milé. To je ta přidaná hodnota, co v Africe nebyla.

Mnozí fotografové se kvůli lepším fotkám vydávají na nebezpečná místa. Stalo se vám někdy, že jste to s bezpečnostní trochu přehnal?
Občas se mi to stalo.

Patrně jste se z toho ponaučil.
Vždycky jen na chvilku. (smích) Po tom, co se to stane, je člověk opatrnější. Pak na to postupem času asi zapomene. Za ty roky jsem snad nabral nějaké zkušenosti, abych dokázal zhodnotit bezpečná místa. Samozřejmě si člověk nikdy nemůže být stoprocentně jistý. S tím se asi trochu počítá.

Podmínky musí být v poušti extrémní nejen pro lidské tělo, ale i pro objektivy. Jak se před těmito vlivy chráníte?
Co se týče těla, tak to už jsem si doufám zvyknul. Poušť mám moc rád. Letos jsem na poušti strávil dva, tři měsíce. Takže mně osobně to nevadí, už jsem docela odolný. Technika bohužel trpí, ale nedá se nic dělat. Mám na to různé neoprenové obaly. Nevím, jestli pomáhají, ale uklidňuji se, že ano. (smích)

To kdyby slyšel můj kamarád fotograf, tak by se asi zhrozil. Na veškerou techniku je velmi opatrný, a při výměně objektivů si dává obzvlášť záležet.
Pro tyto případy mám tři fotoaparáty, na každém mám jeden objektiv. Výměnu objektivů tam nedělám. Ze začátku jsem na techniku byl více citlivý. Pořád se o ni snažím starat, ale stejně se určitým problémům neubráním.

K fotografování motosportu patří cestování. Která země vás nejvíce okouzlila?
Zaujala mě Jižní Amerika, pak se mi velmi líbí na Islandu, i když tato země není spjatá s motosportem. V budoucnu tam chci dělat i nějaké foto výpravy. Do doby než jsem navštívil Island, mě focení krajiny vůbec nezajímalo, ale tam jsem změnil názor.

K závodům také patří pěkná děvčata, nefotil byste raději je?
Je pravda, že jsem v tomto roce začal fotit více věcí. Hlavně jsem letos dokončil školu, takže mám teď více času. Do této doby jsem focení bral jako dobrou brigádu. Od letošního roku jsem začal fotit pro anglickou pobočku Monster Energy, což mi také přišlo dříve neuskutečnitelné. Umožňují mi cestovat a fotit i jiné věci. Mezi nimi jsou právě i děvčata, které mám vždy v zadání fotit. Přemýšlel jsem nad tím, že bych začal fotit i tyto věci. Je možné, že se do toho časem dostanu. Chtěl jsem si udělat ateliér v Brně, ale nakonec jsem to přehodnotil. Asi by to bylo prodělečné. Navíc teď fotí každý druhý, třetí člověk.

To je sice pravda, ale pokud se člověk vyzná a pozná kvalitu, tak jde za ní.
Jak kdy a jak kdo. Konkrétně v motosportu v tom nespatřuji takový problém. Když to řeknu blbě, tak při focení motosportu jsou větší náklady a na závody nejede každý. V tomto případě musí mít člověk za sebou nějaké klienty. Něco jiného je, když se člověk stane fotografem tím, že se udělá stránku na facebooku. Tímto způsobem spadly ceny fotek neskutečně dolů. Je to trochu problém, ale s tím se nedá nic dělat. Naštěstí jsou pořád lidé, kteří tomu rozumějí a dokážou ocenit i kvalitu. Chápou, že je důležité do těchto věcí investovat. Pak jsou tu další lidé, kteří si raději kupují, něco co je levnější. Ve finále materiál stejně nemohou využít, protože je k ničemu. Je to ale každého volba.

Pořádáte i výstavy vašich fotografií?
Ano, pořádám výstavy. Momentálně se chystá jedna v Praze, která je zaměřena přímo na motosport. V Brně jsem měl také výstavu krajin a portrétů. Jednu jsem chtěl dělat také na Vsetíně, ale to je kapitola sama pro sebe. V závěru by mi to nestálo za to.

Jsou vaše výstavy také prodejní?
V Brně jsem prodal všechny vystavené fotky. Něco jsem pak i dodělával. Dokonce jsem si pak nechal udělat spoustu vzorků, abych je mohl tisknout na různé materiály. Teď mi někde leží, ani nevím kde. Ještě jsem se nedostal k tomu, aby to mohlo mezi lidi.

Jedna vaše fotografie, na které je vyobrazena malá holčička se včelou, byla i oceněna.
Asi jo, už si ale nepamatuji kým. (smích) Některé fotky jsem posílal do soutěží, když jsem byl dva měsíce na Arabském poloostrovu. To jsem měl zrovna čas a docela jsem se nudil. Kromě toho, že jsem tam psal i diplomovou práci, tak jsem několik fotek poslal do soutěží. Je pravda, že jsem ve dvou soutěžích uspěl, ale ne nijak výrazně. Nic jsem za to nedostal, kromě nějakého super diplomu. (smích) Ale tuto fotku mám rád. Je pravda, že na ni bylo i nejvíce ohlasů. Další pozitivní reakce byly na fotky z Islandu.

Na co se chystáte v nejbližší době?
O víkendu jsem měl letět do Itálie, kde jsem měl fotit Valentina Rossiho. Kvůli následujícímu ročníku Dakar Ralley musím odvést auto do Francie, takže se tohoto focení nezúčastním. Poté odlétám pracovně do Dubaje. V Praze mám pak pátého prosince vernisáž mé výstavy.

Přemýšlel jste někdy nad tím, že byste jezdil společně s bratrem rallye? Mohli jste udělat slavné bratrské duo.
Ne. S ním jsem do závodního auta sedl jenom párkrát. Naposledy jsem s ním jel před šesti lety na předsezónním testování auta, kdy ho čtyřikrát otočil přes střechu. Od té doby jsem s ním do auta nesedl a asi nikdy nesednu. (smích)

Marian Chytka

- narodil se 10. srpna 1989 ve Vsetíně
- po maturitě na Masarykově gymnáziu ve Vsetíně šel do Brna studovat práva, které letos zdárně ukončil
- k fotografování Dakar Rallye se dostal díky svému bratrovi, který se závodu účastnil jako jezdec vozu
- momentálně pracuje v advokátní kanceláři a fotografuje pro anglickou firmu Monster Energy

Autor: Zuzana Vyškovská

Autor: Redakce

1.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Na Kladensku se zřítilo auto ze třicetimetrového srázu

Kladensko - Kuriozní dopravní nehoda se stala v pondělí po poledni v lesním porostu mezi obcemi Svárov a Podkozí. Auto zde vyjelo ze silnice a mezi stromy se řítilo dlouhým srázem dolů na spodní vozovku pod serpentinou. Vozidlo skončilo pod kopcem na spodní vozovce převrácené na střechu. Starší řidič utrpěl zranění a byl převezen do pražské nemocnice. 

CNN: Pražské vánoční trhy jsou mezi desítkou nejlepších na světě

Praha - Mezi desítku nejlepších vánočních trhů na světě zařadila americká televizní stanice CNN tržiště na Staroměstském a Václavském náměstí v Praze. Reportér zaměřený na cestování ocenil každodenní otevírací dobu stánků i blízkost obou hlavních tržišť, stejně jako kvalitu zdejších klobás a piva.

K soudu s Čechem v Súdánu přišli i zástupci ambasády EU

Chartúm/Praha - Dnešní soudní stání v Chartúmu s českým misionářem Petrem Jaškem přišli sledovat i zástupci ambasády Evropské unie. Sdělila to česká velvyslankyně v Káhiře Veronika Kuchyňová Šmigolová, jejíž úřad má působnost také pro Súdán. Jašek čelí v africké zemi obvinění z protistátní činnosti a v minulosti se jej zastal Evropský parlament.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies