VYBERTE SI REGION

Dejme Romům práci, říká krajský zastupitel a senátor Jiří Čunek

Zlínský kraj – Kritická míra nezaměstnanosti, kdy o práci nezavadí osm lidí z deseti. Vznik a rozšiřování vyloučených lokalit, takzvaných ghett, či velmi nízká docházka dětí do školek i základních škol. To jsou obecné problémy Romů, které se nevyhýbají ani městům a obcím Zlínského kraje. Právě z těchto důvodů zpracoval Zlínský kraj Koncepci romské integrace ve Zlínském kraji.

4.3.2015 4
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Pancer Václav

Dokument má sloužit jako poradní materiál pro města a obce, kde tento problém doutná. Jedná se především o Zlín, Vsetín, Kroměříž, Uherské Hradiště, Uherský Brod, ale i menší sídla jako Holešov, Kunovice či Bystřice pod Hostýnem. Existence této koncepce je také nutnou podmínkou pro možnost čerpání evropských financí, především pro sociální oblast.

„Tento materiál nabízí možnosti městům a obcím při řešení problému sociálně vyloučených osob. Města a obce mají ke svým obyvatelům nejblíže a nejlépe mohou včas využít nástroje pro zabránění rozšiřování a tvorby sociálně vyloučených lokalit a přizpůsobit je svým podmínkám," nastínila Taťána Valentová Nersesjan, radní Zlínského kraje pro sociální oblast.

Mezi hlavní cíle koncepce patří zvýšení životní úrovně Romů, zvýšení vzdělanosti a odstranění překážek k začlenění Romů do společnosti. Mezi tyto překážky se řadí například vyčleňování do jedné lokality.

Schvalování tohoto dokumentu však mezi krajskými zastupiteli vyvolalo širokou diskusi.

„Pro obce a města, které toto řeší, je důležitá role krajského koordinátora. Koncepce však požaduje navýšení počtu dětí ve školkách. Zajímalo by mě, jak toho chceme docílit. Všichni víme, že to je problematické," reagovala na vznik koncepce například Ivana Majíčková, starostka města Kunovice.

Podle radní Valentové má koncepce doporučující charakter.

„Problematika docházky do školy či školky je záležitost každé obce a města. Je to o sociální práci. Nikdo z kraje či ministerstva tyto lidi přemlouvat nepřijede. Vznik ghett však není řešení. Je to mnohem dražší než se zabývat prevencí," míní radní Valentová.

Krajský zastupitel a senátor Jiří Čunek upozorňuje, že velmi dobrou koncepci má už od roku 2012 zpracovanou i stát.

„Její problém je ten, že se bohužel nedodržuje," poznamenal Čunek. Ten také upozornil, že města, která musí problém vyloučených lokalit řešit, jsou značně hendikepovaná.

„Stojí nás to ne tisíce, ale miliony korun. Své o tom ví nejen Vsetín, ale i další města. Těmto městům je potřeba pomoci," apeluje Čunek na Zlínský kraj. Podle něj se nic příliš nezmění, dokud budou děti místo ve školkách zůstávat dál ve vyloučených lokalitách a jejich otcové nebudou mít práci.

„Romům je potřeba dát práci, jakoukoli. Jen ať nesedí doma a získávají nějaké pracovní návyky," míní Čunek.

Získat pro Roma práci je však při dnešní nezaměstnanosti nadlidský úkol. Někteří otevřeně přiznávají, že pracovat se v jejich pozici nevyplatí.

„Já bych chtěl dělat, ale vždycky je to za minimální mzdu. Když odečtu, co projedu a dám za jídlo v práci, tak mi zbydou nějaké tři tisíce. Navíc se za mě musí vždycky někdo zaručit. Když si zaměstnavatel může vybrat, proč by riskoval s Romem," krčí rameny i třicetiletý Rom Karel, který nechtěl zveřejnit příjmení, redakce jej však má k dispozici. Podle něj není ani snadné získat pronájem bytu. „Když slyší romské příjmení, říkají, že už je obsazený," popisuje svou zkušenost.

Hejtman: Pojmenujme 
a řešme problém

Jako samospasitelnou však krajskou koncepci nebere ani hejtman Stanislav Mišák.

„Přiznám se, že principielně se mi to nelíbí. Vždy se má řešit určitý problém a ne hned konkrétně oslovovat určité etnikum. Vždyť těch dětí, které nechodí do školky a určitě by jim to prospělo, máme mnohem více i v jiných skupinách," míní hejtman. Podle něj se má pojmenovat a řešit problém.

„Měli bychom obecně řešit vandalismus, nízkou docházku do školek či nezaměstnanost a nevztahovat to k etniku. Nemůžeme řešit něco, co neumíme či spíše co se bojíme pojmenovat. My ani nevíme počet Romů ve vyloučených lokalitách, vždyť podle sčítání žije u nás v kraji 133 Romů," míní hejtman Zlínského kraje. S jeho náhledem souhlasí i opoziční zastupitel a poslanec Ondřej Benešík. Ten upozornil, že takzvaná politická korektnost bují na nejvyšších místech.

„Když jsem mluvil velmi podobně, byl jsem označen za xenofoba a málem i za rasistu. Podotýkám, že to bylo v Praze. Podtrhuji, co říkají kolegové. Pokud se budeme utápět v politické korektnosti, nikdy žádný problém nevyřešíme," konstatoval Ondřej Benešík.

Bohaté zkušenosti se soužitím s Romy má i Jan Ištvánek z Přerova.

„Bydlím v domě, kde bydlí i romské rodiny. Nemáme jediný problém. Zdravíme se. Na druhou stranu kolem vlakového nádraží se snažím projet co nejrychleji. Nejdou přehlédnout ani přeslechnout a je jedno, jaká je noční hodina. Rozdíl je ve smysluplné práci. Nezaměstnanost Romů se odhaduje na 70 až 90 procent. Ti lidé nemají cíle, motivaci," říká Jan Ištvánek. Podle jeho zkušeností není v případě Romů problém v barvě pleti, ale v absenci pracovních návyků.

„Dejme jim práci. Jednoduchou. Bez zbytečného papírování. Řešením není dát lidem ryby, ale naučit je rybařit," míní Ištvánek.

Koncepci romské integrace nakonec krajští zastupitelé schválili počtem 33 hlasů. Platná je pro léta 2015 až 2018.

Autor: Lukáš Fabián

4.3.2015 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Zastánci tradičních Vánoc zase bojují proti Santa Clausovi

Praha - Tradiční podobu českých Vánoc před anglosaskými vlivy obhajuje iniciativa Zachraňte Ježíška. Na sociálních sítích ji letos podpořilo už přes 55.000 lidí. Její zastánci brojí především proti všude přítomné reklamě a postavě Santa Clause spojené v počátcích s propagací jednoho výrobku. Míní, že dekorace spojené s touto podobou Vánoc ničí v dětech fantazii, a i když doma dárky třeba dále nosí Ježíšek, představují si ho stále více jako dědu v červeném plášti, což vede k postupnému zapomínání na české tradice a přebírání vzorů z ciziny.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies