VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dědictví socialismu. Obce řeší drahé opravy

Zlínsko – „Soudružky a soudruzi, dáme se do díla a postavíme si kulturák, který nám budou široko daleko závidět."

10.4.2015
SDÍLEJ:

Rekonstrukce OÚ, BřezůvkyFoto: DENÍK/Lukáš Fabián

I tak mohla vypadat prvotní motivace lidí z Březůvek, když si v 70. letech postavili v akci Z obrovskou víceúčelovou budovu. Šlo tehdy o největší akci obce a lidé na ní pracovali téměř čtyři roky. Co dříve přinášelo zejména radost, dnes přináší starosti. Údržba či opravy těchto

„dědictví socialismu" stojí obce a města nemalé peníze. V Březůvkách se problém vyřešit podařilo a vesnice do budovy investuje téměř 10 milionů korun.

„Například okna byla v takovém stavu, že už pomalu vypadávala. Letos zateplíme střechu, plášť budovy a vyměníme okna," vyjmenoval starosta Březůvek Jiří Krajča opravy. „Cena se nám podařila snížit. Původně projekt počítal až se 13 miliony," říká Jiří Krajča.

Buď jak buď, pro obec s necelými 700 obyvateli se jedná o obrovskou sumu, která na nějakou dobu omezí další větší investice. Navíc za tu částku nejde opravit vše.

„Vnitřní vybavení zůstává původní. I když alespoň topení by vyměnit potřebovalo. Ale to už je hudba vzdálené budoucnosti," ví starosta, že po několik dalších let se do větší investice asi nepustí.

Březůvky věří i v získání dotace.

Protože se však tyto projekty proplácejí až dodatečně, vše zatím hradí vesnice ze svého.

„Dokud nebudeme mít peníze na účtu, tak tomu neuvěřím a raději to vůbec nebudu komentovat. Nechci to zakřiknout," zdráhá se starosta prozradit výši možného příspěvku. Hotovo chtějí mít v Březůvkách na přelomu května a června.

Podobných dědictví je v regionu více. Téměř v každé obci se najde pálenice, dům zahrádkářů, kabiny sportovců, kulturní dům či stará škola, které vznikly v akcích Z, obce pro ně však nemají často využití či je jejich provoz energeticky náročný.

„Problém je často v tom, že tyto stavby vznikaly polevnu a je náročné je rekonstruovat podle dnešních standardů. Pokud se ale třeba nezateplí, jedná se o černou díru pro obecní rozpočty," míní stavbyvedoucí Josef Navrátil.

Doplnil, že občas se v podobných projektech nepoužil materiál, který měl.

„Viděl jsem vodovod dělaný v akci Z. Podle plánů tam mělo být mnohem více písku. No asi skončil u někoho doma, a dnes tak obec musí řešit časté havárie," připojil Josef Navrátil poznatek.

Typickým příkladem velkého objektu s neúměrnými náklady na údržbu je víceúčelová budova v Hřivínově Újezdu. Ta také vznikla v akci Z. Po revoluci však budova do obecního majetku nepřešla a možná se dá říct: Naštěstí. Protože se však jedná o velký komplex v atraktivní části obce, zastupitelé se nemohou tvářit, že tam budova nestojí.

„I když dům není náš, tak nás jeho budoucnost trápí. Měli jsme i možnost jej odkoupit, ale následná nutná rekonstrukce se odhaduje na 12 milionů. Navíc roční náklady na údržbu by i po rekonstrukci dosahovaly téměř půl milionu korun," ví Josef Pospíšil, starosta obce s 500 obyvateli.

Dnes v objektu, který změnil mnoho majitelů, sídlí firma na výrobu rukavic. Existují však vize na přeměnu budovy například na studentské koleje nebo malometrážní byty pro seniory.

Právě absence vize je často překážkou pro získání dotace.

„Pokud obec má na svém území cokoliv, co potřebuje investici, je potřeba, aby měla jasnou představu, jak takové „dědictví" využít. Až potom může pátrat po zdrojích financování," uvedla Renata Škrobálková, mluvčí Zlínského kraje, a hned také uvedla příklady.

V konkrétních případech chátrajících objektů mají vesnice do dvou tisíc obyvatel možnost čerpat finance ze zdrojů Zlínského kraje, a to z Podprogramu na obnovu venkova.

„Z evropských fondů lze využít například Operační program Životní prostředí 2014– 2020, Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost nebo Integrovaný regionální operační program 2014–2020," uvedla mluvčí možnosti dotací z EU.

Obce se mohou také obracet na Ministerstvo pro místní rozvoj nebo Státní fond rozvoje bydlení. To v případě plánu na přestavbu na byty.

„Vždy ale záleží na vizi a také možnostech obce. Vesnice by například měly zvážit i budoucí využitelnost objektu," doplnila mluvčí, a uhodila tak hřebíček na hlavičku. Mnozí starostové totiž i zvažovali, zda by nevyšlo mnohem levněji si sál párkrát za rok pronajmout ve vedlejší vesnici a obyvatele tam převézt a pak odvézt najatým dopravcem.

Víceúčelová budova Březůvky

Obecní úřad, praktický lékař, dětský lékař, zubař, pošta, kadeřnictví, místní knihovna, pohostinství, podnikatelé atd. Výčet institucí, firem či spolků, které mají nebo ještě nedávno měly ve víceúčelové budově Březůvky svůj „domov" je pěkně dlouhý.

V objektu je navíc velký sál, který slouží ke kulturnímu životu v obci. Sál má kapacitu 400 lidí a další desítky mohou využít i takzvané přísálí.

„Konají se zde veškeré společenské akce v obci. Prostory navíc i pronajímáme pro soukromé účely občanů i přespolních. Je zde možné dělat školení či semináře. Teď naposledy tu například byla svatba," vysvětlil Jiří Krajča, starosta obce proč je víceúčelová budova pro vesnici tak důležitá.

Autor: Lukáš Fabián

10.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dálnice D8, ministr dopravy Ťok, premiér Sobotka
20

Buďte trpěliví, prosí řidiče Ťok

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies