VYBERTE SI REGION

DIA svět podle profesora Jaroslava Rybky

Zlín - /ROZHOVOR/ Profesor Jaroslav Rybka je člověk, který zasvětil svoji medicínskou kariéru léčbě a výzkumu diabetu. Není moc lidí v oboru, kteří by o cukrovce věděli více než on. Na nedostatek potenciálních pacientů si rozhodně nemůže stěžovat. V České republice jich najdeme přes osm set tisíc. Smutné je, že jejich počet nadále stoupá.

19.4.2014
SDÍLEJ:

Profesor Jaroslav RybkaFoto: DENÍK/Jan Karásek

„Nedostatek pohybu, nevhodné složení potravy, přejídání a s tím související nadváha a obezita. Významným faktorem je civilizační stres," vyjmenovává příčiny vzniku cukrovky II. typu Jaroslav Rybka ze Zlína.

Lze to změnit?

Je jasné, že změna je velmi těžká. Naši předci se živili lovem, potom v zemědělství a průmyslu. Tedy zaměstnáním s dostatkem pohybu, hodně spalovali tuky. My nyní často sedíme v práci za stolem a musíme toho hodně zvládnout. Po práci vyzvednout děti ze školy, pak na nákup, vše stihnout rychle, tak použijeme auto, tedy opět bez aktivního pohybu. Pak přijdeme domů, nemusíme štípat dříví, lehneme si do vytopené ložnice, ve které se nemusíme zahřívat, jako to bylo zvykem dříve, a tím i spalovat energii. V tomto ohledu je situace dos- ti komplikovaná, ale životospráva nepochybně hraje důležitou roli.

Jak?

Místo bílkovin jíme jako zdroj energie cukry, místo libového tučnější, je to lacinější. Chceme rychle uvařit, na luštěniny nezbývá čas. To samé platí u dětí, které si koupí to, co je dobré a laciné. Takže cukry. Ty se ale rychle spálí, mají brzy zase hlad a kalorie se uloží do tuků. Přejídáme se a přibýváme na váze. To dříve nebylo. Existují na to i zajímavé studie, které se prováděly na indiánech Pima.

Na co se přišlo?

Vědci se tehdy snažili dokázat existenci takzvaného střádavého genu. Tato genetická vloha jim v době potravinového nadbytku pomáhala střádat energii ve formě tuků, tedy ztloustnout. A v době neúrody či katastrof naopak přežít těm jedincům, kteří tento gen měli.

Takže když mají třeba Evropané nebo Američané trvale dostatek potravin a naopak málo pohybu…

Tak přibírají na váze a k tomuto ve stále větší míře civilizace spěje.

A co se stresem jakožto dalším z důvodů vzniku cukrovky?

Ten sám o sobě není nebezpečný, je součástí života. Třeba když se opice v džungli něčeho lekne, začne utíkat, to je také stres. Jen je potřeba se ho naučit zvládat a zbytečně nepanikařit. Je nutné si uvědomit, že čas nemůžeme ohnout. Jak už napsal básník Holub, civilizace je koncentrací času a z toho je ten stres.

Kdy bude diabetes zcela vyléčitelný?

Jakékoliv zjednodušování je v tomto ohledu nepřípustné. Angína je jednoduché onemocnění, ale může mít i velmi závažný průběh a následky. Nicméně můžeme být poněkud optimističtější, alespoň co se týče diabetu II. typu. Jsme svědky velkých biomedicínských a imunochemických poznatků. Umíme stále lépe určovat hladinu krevního cukru. Je také nadějné, že se najde opravdu nenáročný způsob léčby, který bude nemocné minimálně omezovat v běžném životě. A také nové možnosti skýtá pokrok v genetice.

Tedy že dopředu bude možné u ještě nenarozených jedinců eliminovat geny, které za vznikem cukrovky stojí?

V genetice došlo k významným pokrokům, ale zatím jich nelze prakticky využít.

Léčbě diabetu se věnujete přibližně půl století. Lze říci, na kolik v tomto ohledu medicína pokročila?

Dříve se například vůbec nerozlišoval I. a II. typ. Nevědělo se, jaký vliv mají genetické i zevní faktory. Co se týče medikace, jediným lékem byl inzulin podávaný injekčně. Nyní máme podstatně více léků, které se podávají ústně jako tabletky. Také nastal obrovský pokrok v technologii, pokud je potřeba inzulin aplikovat podkožně. Jsou to inzulinové pumpy, které podávají lék automaticky podle toho, jak je potřeba a vy už si jej nemusíte podávat sami speciálními pery. Rozvíjí se také transplantační metody.

Slinivky od dárce?

S tou se již začalo, stejně tak s transplantací Langerhansových ostrůvků, ale nedělá se to běžně. Je to velmi finančně nákladné. Stejně tak se vyvíjí umělá slinivka.

Byl jste během svojí kariéry u nějakého pacienta svědkem medicínského zázraku?

Třeba profesor gymnázia, který dostal diabetes. Je to asi 40 let. Byl z toho velmi nešťastný, a tak jako jiní bral onemocnění jako určitou křivdu, protože si nebyl vědom, že si jej nějak sám způsobil. Doporučil jsem mu velmi náročnou změnu životosprávy, kdy se musel hlídat 24 hodin denně. Dokonce začal sám běhat maratony. Před nedávnem jsem se dozvěděl, že stále sportuje a cítí se výborně. Přitom při jeho tíži cukrovky jsem očekával, že už by mohl mít závažnější komplikace.

Umírá se na cukrovku méně častěji než v minulosti?

To je svým způsobem záludná otázka. V současnosti je lepší diagnostika, efektivnější léčba, lepší možnosti, přesto nemůžeme být optimisty. Zažil jsem, kdy v celé republice bylo něco mezi 150200 tisíci nemocnými, dneska má diabetes desetina obyvatel. Na následky nemoci nebo komplikací s ní spojenými ročně u nás zemře 20 tisíc diabetiků. V těchto dnech se tomu věnujeme na 50. ročníku Diabetologických dnů v Luhačovicích.

Co je jejich náplní?

Podstatou je představení programu jak lépe koordinovat péči o diabetiky, jak je vyhledávat, jak zlepšit prevenci. Změnu nad opětovně schváleným národním programem péče o diabetiky zaštítila paní Ivana Zemanová, manželka prezidenta České republiky. Součástí toho bude i plán, jak jim na základě nových medicínských poznatků zajistit modernější léčbu, která je však dražší. Chceme se bavit o tom, jak nastavit parametry, aby byla hrazena pojišťovnami.

Co si myslíte o nové metodě MDM, která velmi zjednodušeně spočívá v neinvazivní elektrofyziologické stimulaci centrálního nervového systému? Věříte, že skutečně dokáže některé pacienty uchránit od amputace končetiny, jak bylo již prezentováno?

Medicína je jedna z věd, která má nevlastní sestru: tou je alternativní medicína. Pacienti se k ní uchylují často také proto, že léčitelé jim věnují více času, projeví jim více pochopení než někteří lékaři. Jejich účinek se však často těžko prokazuje.

A tedy konkrétně metoda MDM?

Její účinky jsou zatím zkoumány a těžko je vyjádřit, pokud se u nemocných zároveň používají i prověřené metody jako pečlivé čištění, používání antibiotik, pečlivý výběr speciální obuvi. MDM zatím nebyla západní medicínou přijata, ale uvidíme. Akupunktuře nebo chiropraxi se také dříve moc nevěřilo.

Jaké jste měl ve své kariéře slavné pacienty?

Například Rudolfa Hrušínského. Já jsem mu trpělivě dával rady, ale víte, u všech herců je to velmi podobné. On byl zaujat svým povoláním, proto svou nemoc měl tendenci poněkud zlehčovat, nechtěl se na ni moc soustředit, měl prostě jiné cíle. A už tehdy bylo pozdě, komplikace už u něj byly závažné. A léčil jsem také Miroslava Horníčka.

S ním to bylo jaké?

To byl velmi inteligentní člověk, který uměl báječně a vtipně reagovat. Proto pro mne bylo velmi obtížné prosazovat svoje pravdy.

Co třeba?

Třeba jsem mu říkal, že nemůže pít alkohol. Na to odvětil: „Ani dvojku červeného?" Co na to říct, když ono to tak zase špatně není.

Setkal jste se také s Petrem Ustinovem, který ztvárnil roli detektiva Hercula Poirota ve snímku Smrt na Nilu.

To bylo v rámci zlínského filmového festivalu.

Jak to setkání probíhalo?

Seděli jsme spolu v jedné restauraci hotelu Moskva. Měl jsem nečisté svědomí, protože jsem na schůzku přišel s menším zpožděním. Na usmířenou jsem se zeptal, zda bychom si nemohli dát malou Chivas Regal 12. Pan Ustinov na to vtipně poznamenal, že to je snad nejlepší léčba, kterou mu ošetřující lékař doporučil.

On měl také cukrovku? Bavili jste se o ní?

Ano, ostatně lidé se o cukrovce se mnou často baví. (Úsměv.) … ale o ní jsme hovořili jen krátce. Tématem bylo například jeho setkání s papežem Janem Pavlem II. Jen je mi opravdu moc líto, že jsem si tenkrát rozhovor s ním nenahrál.

Co vás obecně potěší?

Víte, co mne těší? Že se obnovuje národní diabetologický program, to je přece úžasné. A také bych byl rád, kdyby se Baťova nemocnice vrátila k ideálu svých zakladatelů a aby k tomu měla ekonomické možnosti. Kdyby se společnost vrátila k odkazu Tomáše Bati, který realizoval myšlenku, že i v podnikání lze mít sociální cíle. A také v hloubi srdce věřím, že se podaří postavit novou interní kliniku a urgentní příjem, jak je už dlouhá léta plánováno.

Prof. MUDr. Jaroslav Rybka, DrSc.

Profesor Jaroslav Rybka

- Narodil se v roce 1931 v Bojnických Kúpeloch na Slovensku

- Absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, studia dokončil v roce 1957. Na doporučení akademika Josefa Charváta se stal aspirantem profesora Jiřího Syllaby.

- V roce 1979 byl jmenován docentem, v roce 1986 získává titul docent lékařských věd a v 1992 byl prezidentem republiky jmenován profesorem vnitřního lékařství .

- V letech 1961 a 1966 získal atestace z oboru vnitřního lékařství, v roce 1970 se stal přednostou interního oddělení ve Zlíně, které bylo později jmenováno interní klinikou, jejímž přednostou byl až do roku 2001 .

- V roce 1988 bylo pracoviště jmenováno Světovou zdravotnickou organizací (WHO) centrem pro studium diabetu. Profesor Rybka byl ředitelem tohoto centra až do roku 2007.

- V roce 1992 byl pověřen realizací Saintvincetské deklarace v ČR se sídlem ve Zlíně.

- Jako první v Evropě v roce 1983 přišel s programovým řešením péče o diabetiky Národní diabetologický program ČR, který taktéž koordinoval.

- Napsal 14 monografií, realizoval stovky přednášek a odborných statí o diabetu. Je členem Americké diabetologické asociace (ADA), Evropské asociace pro studium diabetu (EASD), Mezinárodní diabetologické federace (IDF) a řady dalších organizací.

- Je zakladatelem a nyní čestným prezidentem Diabetické asociace ČR.

- Je držitelem mnoha tuzemských a mezinárodních čestných uznání a vyznamenání. Například Prosper Merita, medaile Univerzity Karlovy, medaile Maltézských rytířů a je také členem New York Academy of Sciences.

Autor: David Karola

19.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

„Cítíme velkou křivdu," říkají manželé, kteří měli naftu ve své studni

Zdounky – Společně se svou manželkou cítí velkou křivdu a bezmoc poté, co před více než 14 dny zjistili, že jejich do té doby průzračná a kvalitní pitná voda ve studni je kontaminována starou směsí topných olejů. Znehodnocenou vodu nic netušíce několik dní pili.

AKTUALIZUJEME

Zpátky na 'bedně'! Koukalová byla třetí ve sprintu: Je to pozitivní kopanec

Östersund (Švédsko) /FOTOGALERIE/ - Biatlonistka Gabriela Koukalová dojela třetí ve sprintu v Östersundu a poprvé v nové sezoně Světového poháru vystoupila na stupně vítězů. Královna minulé zimy přesně střílela a prohrála jen s vítězkou Marií Dorinovou-Habertovoui z Francie a druhou Finkou Kaisou Mäkäräinenovou.

Policie obvinila souzeného Íránce Zadeha z ovlivňování svědka

Brno – Policie v sobotu obvinila podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, který je souzený za daňové úniky, že se měl podílet na ovlivňování svědka. Nyní ještě probíhají výslechy. Po poledni to sdělil Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu. V současné době je na svobodě díky vysoké kauci, kterou složil na začátku roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies