„Srážky s divočáky, srnami a daňky máme na E50 doslova na denním pořádku," povzdechl si předseda Okresního mysliveckého spolku Uherské Hradiště Karel Blahušek. Zejména řidiči náklaďáků většinou nedbají, že se v okolí pohybuje zvěř, a jsou tedy nejčastějšími účastníky těchto střetů. Podle údajů mysliveckých hospodářů dochází na silnicích Zlínského kraje ročně k přibližně 130 kolizím se zvěří.

Reálný počet divokých prasat téměř šestkrát vyšší než je optimální stav

Zatímco podle optimálních propočtů myslivců by se v lesích a honitbách Zlínského kraje mělo vyskytovat 392 kusů černé zvěře, aby zůstala zachována biologická rovnováha, ve skutečnosti je reálný počet divokých prasat téměř šestkrát vyšší. Na území kraje se tak pohybují více než dva tisíce divočáků. Na Slovácku tvoří normu 131 divočáků na obec s rozšířenou působností, podle informací uherskohradišťského odboru životního prostředí jich byly dvě stovky. Za rok 2014 se proto očekává zvýšený odstřel. „Odstřely za rok 2014 odhadujeme na přibližně tisíc kusů. O rok dříve jich bylo 795. To byl ale semenný rok dubu a prasata nevycházela z lesů na volné plochy," nechal se slyšet vedoucí uherskohradišťského odboru životního prostředí Květoslav Fryšták.

Viditelné škody dokáže způsobit už jediný divočák

Přemnožená černá zvěř má na svědomí také zničené pole a rodinné zahrádky. „Stačilo, aby divočák na pozemku v Bojkovicích ucítil myš. Chatrný plot zvíře nemohl zastavit a divoké prase celou zahradu rozrylo," popsal Karel Blahušek.

Nejvíc divočákům chutná kukuřice nebo řepka. „Vyžrali u nás menší část pole, kousek popošli a vrhli se na další kus," vyjádřil se ředitel Zemědělského obchodního družstva Poolšaví Jaromír Šácha.

Viditelné škody dokáže způsobit už jediný divočák, stáda přitom může tvořit i dvacet kusů černé zvěře. „Jsou velmi inteligentní. Zastřelíte jednoho a zbytek už si dává pozor a přemístí se jinam," vysvětlil Karel Blahušek.

Kanec nebo bachyně jsou při setkání s člověkem nebezpeční pouze v určitých případech. „To se týká třeba bachyní s malými selaty, případně poraněné nebo nemocné zvěře," nechal se slyšet náměstek hejtmana zodpovědný za oblast životního prostředí Ivan Mařák.

Zda stavy divočáků porostou, záleží mimo jiné i na počasí. Na období března totiž připadá velká část vrhů. „Pokud ještě přijdou silnější mrazy, část mláďat by to samozřejmě nepřežila. Musíme se ale smířit s tím, že divočáci do naší přírody patří. A za jejich přemnožení kvůli vysazování gigantických polí můžeme zčásti sami," poznamenal Karel Blahušek.