VYBERTE SI REGION

Explodující hvězda svítí na obloze i čtrnáct dnů, říká bánovský ,,astronom"

Bánov /FOTOGALERIE/ - Je nadšeným amatérským astronomem, a přestože si na zahradě vlastnoručně postavil dvojici svých osobních hvězdáren, skromně se označuje za pouhého pozorovatele oblohy. Řeč je o Marianu Čubíkovi, dvaapadesátiletém usměvavém Bánovjanovi, který se živí stavbou střech a k tomu ještě působí jako dobrovolný hasič a aktuálně i jako místostarosta obce. Také on se chystal pozorovat dnešní částečné zatmění Slunce.

20.3.2015
SDÍLEJ:

Marian Čubík je nadšeným amatérským astronomem, a přestože si na zahradě vlastnoručně postavil dvojici svých osobních hvězdáren, skromně se označuje za pouhého pozorovatele oblohy.Foto: DENÍK/Pavel Bohun

Rád by dokonce tento jev sledoval se spoluobčany z Bánova na zahradě tamní pálenice. Jak sám ale říká, závisí to na tom, zda mu nezhatí pozorovací kratochvíli počasí nebo místostarostovské pracovní povinnosti. „Na takovou událost je třeba se připravit a to já jsem. Mám dalekohled speciálně k pozorování Slunce s průměrem 80 milimetrů se zabudovanými filtry. Stačí ho jen posadit na stativ a začít se kochat," přiznává.

O astronomii se začal zajímat před čtvrt stoletím, pozorování oblohy se však intenzivněji věnuje zhruba patnáct let. Impulzem k tomu, že se do této záliby zakousl, byla koupě prvního hvězdářského dalekohledu. Byl ručně ovládaný, bez elektrického pohonu, se zrcadlem o průměru 76 milimetrů a ohnisku 80 centimetrů.

„Časem mě ale přestalo bavit zkoumat pouze Měsíc a planety sluneční soustavy, a tak jsem začal pokukovat po výkonnějším aparátu," tvrdí Marian Čubík. To jej také přivedlo do hvězdárny v Uherském Brodě. Poprvé ji navštívil v době, kdy už pozoroval hvězdy vlastními přístroji. „Ani to nebylo tak dávno. To jsem si zrovna pořídil svůj současný nejvýkonnější dalekohled o průměru zrcadla 400 milimetrů. A protože v Brodě měli pětistovku, tak jsem se tam jel podívat, jaký je mezi oběma rozdíl," vysvětluje bánovský amatérský astronom.

Raritou pro běžného člověka beze vztahu k astronomii jsou v Čubíkově zahradě za domem dva objekty ze dřeva s plechovými otáčivými kopulemi na pevné základně, které mají každá vyříznutý průzor pro dalekohled, namířený k obloze. Oběma důvěrně říká moje pozorovatelny, což souvisí také s tím, že je vybudoval od návrhu až po konečnou realizaci vlastníma rukama, téměř bez cizí pomoci. Jako první vznikla ta zhruba tři metry vysoká. Postavil si ji před osmi lety během několika týdnů, aby už nemusel svá pozorování absolvovat dalekohledem přimontovaným na trojnožce zapíchnuté do hlíny. Druhá pozorovatelna je vysoká šest metrů, vypíná se nad zemí na hranolové konstrukci a světlo světa spatřila před třemi lety. Marian Čubík si ji pořídil i kvůli tomu, že rozšířil svou „pozorovací flotilu" o další dalekohledy.

V současnosti jich vlastní několik a jejich prostřednictvím si podle svých slov může ukázkově prohlížet rozsáhlé noční nebeské leporelo. Jako na dosah má krátery na Měsíci a dokonce i pahorky v nich. V okuláru mu defilují rudý Mars s bílými čepičkami na pólech, obří Jupiter se svojí pulsující skvrnou, komety, galaxie i mlhoviny plné blikajících hvězd. „Pokud jsou příznivé podmínky, tak v pozorovatelně vydržím i do dvou do tří do rána. Musím se ale pořádně obléct. To víte, topení tam nemám, sálající teplo totiž není pro tento druh činnosti příliš ideální. Nedá se přitom pořádně zaostřovat," upřesňuje s tím, že si hvězdnou oblohu fotí a snímky ukládá do archivu.

Při nahlížení na jiné světy ho nejvíc fascinuje možnost představovat si, jak to tam, kdesi v nekonečné dálce, asi může vypadat. „Když se díváte na galaxii v Andromedě, která je zhruba dva a půl milionu světelných let daleko, vidíte ji pouhým okem jako obláček. Jakmile ale na ni zaměříte dalekohled, už dokážete rozeznat detaily. Třeba v souhvězdí Orion vidíme stovky světelných let vzdálenou hvězdu Betelgeuze, která už možná ani neexistuje, nebo je z ní černá díra, přitom nás ale zatím stále okouzluje svým výrazným svitem," vypráví bánovský astronom s nadšením. Byl také svědkem výbuchů nov, tedy zániků hvězd. „Prostě jen pozorujete nějakou mlhovinu a najednou zjistíte, že v ní svítí jakýsi bod navíc. Prakticky pokaždé jde o explodující hvězdu. Někdy je úkaz viditelný i týden nebo čtrnáct dnů," tvrdí pozorovatel.

O tajemné planetě Nibiru, která se podle řady konspirativních teorií pravidelně po 3500 letech vrací zpět do naší sluneční soustavy, slyšel už někdy před deseti lety. Ve vesmírných dálavách ji však nikdy nezahlédl. „Spíše si myslím, že kdyby existovala, už bychom ji dávno objevili. Obzvlášť pokud, jak říkají, je velká jako Jupiter. A to je obr mnohonásobně větší než Země," poznamenává a přiznává, že je členem České astronomické společnosti a blízké jsou mu výklady Jiřího Grygara či astrofyzika Petra Kulhánka. Pravidelně se také zúčastňuje astro srazů amatérských astronomů v Novém městě na Moravě. Ačkoliv má dva dospělé syny, žádný z nich se nepotatil a v otcových astronomických šlépějí nekráčí. Tu a tam však se svým kamarádem z Biskupic vyrazí pozorovat oblohu na vyškoveckou Kykulu nebo na vrchol Velké Javořiny. Přechod Venuše přes Slunce v roce 2013 jeli pozorovat až k Brnu.

Jeho tajným přáním je pořídit si dalekohled se zrcadlem o průměru až jednoho metru, což ale řadí spíše do kategorie nedostižných. „Ten si sotva někdy pořídím. Doslova astronomická totiž není pouze jeho kvalita, ale také jeho cena. Dosahuje totiž až k půldruhému milionu korun," říká Marian Čubík závěrem.

Související VIDEO: V Uherském Brodě sledovaly zatmění desítky lidíZatmění slunce na Slovácku: kdy, kde a čím pozorovat

Autor: Pavel Bohun

20.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Írán pohrozil odvetou za možnost zavedení amerických sankcí

Teherán/Washington - Írán pohrozil odvetou za čtvrteční rozhodnutí Senátu amerického Kongresu schválit zákon, který o dalších deset let prodlužuje možnost zavedení protiíránských sankcí. Podle Teheránu jde - v případě jeho uplatnění v praxi - o jasné porušení loňské dohody o íránském jaderném programu.

Rath opět zamíří do soudní síně, tentokrát žaluje státního zástupce

Praha - Bývalý středočeský hejtman David Rath znovu míří do soudní síně, tentokrát v roli žalujícího. Jeho žalobu na státního zástupce Petra Jiráta, který dozoruje Rathovu korupční kauzu, začne soud veřejně projednávat v únoru. Redakce to zjistila z justiční databáze Infosoud. Rathovi vadí některé výroky, které o něm Jirát řekl v rozhovoru pro média.

V Praze končí kongres evropských socialistů

Praha - V Praze dnes končí třídenní kongres Strany evropských socialistů. V rámci jednoho z diskusních panelů v Kongresovém centru promluví k účastníkům mimo jiné lídr britských labouristů Jeremy Corbyn. Jednání by mělo uzavřít přijetí deklarace.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies