VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Historická zástavba Bohuslavicím chybí, bohatá historie ale ne

Bohuslavice u Zlína - /HODINA NA VENKOVĚ/ Je 2. května roku 1945 a nad Bohuslavicemi u Zlína nádherně svítí slunce. Vesnicí právě táhnou oddíly ruských a rumunských vojáků. Válka je skoro u konce. Lidé vítají osvoboditele a nabízejí jim místní pálenku.

19.2.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
36 fotografií

Bohuslavice u ZlínaFoto: DENÍK/Lenka Kašparová

Atmosféra je až nečekaně srdečná. Jakoby chmury předešlých let odvál vlahý větřík pohrávající si se stébly jarní trávy. Radost z nově nabyté svobody místním kazí jen nevybuchlá mina ležící nedaleko obytných stavení.

Rumunský pyrotechnik se ale ochotně nabízí, že minu zneškodní. Vesničané pookřejí ještě více a notně vojáka povzbuzují kalíšky domácí slivovice. „Jděte se raději schovat do krytu. Jen pro jistotu," slyší tříletá Františka varování z něčích úst a odchází s rodiči do bezpečí.

Ticho vzápětí prořízne ohlušující výbuch. Země se na okamžik zachvěje. Právě tento tragický okamžik zůstane v paměti malé Františky vrytý navždy.

„Rumunského vojáka ta mina roztrhala na kusy. Můj otec byl mezi chlapy, kteří sbírali části jeho těla ze země, aby ho později mohli pohřbít," vypráví Františka Lysoňková.

Na krku má dnes už sedmdesát křížků. V malé obci v podhůří Vizovických vrchů prožila celý svůj život.

„Našli u něj tehdy fotografii mladé ženy a dětí. Netuším, jestli dal tehdy jeho rodině někdo vědět, že jejich blízký zde zemřel tak hroznou a zbytečnou smrtí," přemýšlí seniorka. Po válce vesničané postavili mrtvému pomník. Pečují o něj s úctou dodnes.

Po válce na obec přišly povodně

Válka se ale na tváři obce podepsala hned několika způsoby. Utíkající Němci vyhodili do povětří dva obecní mosty. Výbuch zdevastoval i obecní úřad, sokolovnu a budovu školy. „Zcela zničen byl obecní archiv. Starou školu museli strhnout. Hrozilo, že se zřítí," říká Jana Puškáčová, starostka Bohuslavic u Zlína.

Jen o pár let později, v létě 1958, postihla vesnici další rána. Blesková povodeň. Náhlá průtrž mračen zaplavila celý střed obce. Bohuslavice leží převážně v údolí Březnického potoka. Okolí obce je lemováno ostrými srázy Vizovických vrchů.

„Voda tehdy sahala až do výše čtyř metrů. Zdevastovala třicet domů a strhla tři mosty," podotýká starostka.

Řádění Němců a velká voda nesou vinu na tom, že v obci nestojí žádná historická budova. Mnoho staveb vzniklo až po válce a za socialismu. V sedmdesátých letech se vesnice rozšířila i do vyšších poloh nad údolím. Rodinné domy se začaly stavět rovněž v lokalitě na Jižních svazích a Kopanině.

Počet obyvatel se zde však s plynoucími léty příliš nemění. Ve vsi nyní žije 788 lidí.

„Kvůli hornaté krajině není kam obec rozšiřovat," přiblížila důvody Jana Puškáčová. Bohuslavice u Zlína byly vždy malou a nepříliš bohatou vsí. Donedávna neměly ani vlastní kapli, a to i přesto, že církevní svatostánek si místní lidé dlouho přáli.

Na jeho stavbu vybírali už za první republiky. Přišla ale válka a vesničané měli záhy jiné starosti. „Za bolševika byla církev v nemilosti, ale po revoluci se část obyvatel usnesla, že kapli postaví," vypráví starostka. Základní kámen nové kaple byl položen v roce 1998. Dokončena byla v roce 2003. Zajímavostí je, že podobu kaple navrhla sama starostka Bohuslavic.

Ta je totiž občanským povoláním architektka. „Byla to náhoda. V té době jsem samozřejmě na úřadu ještě nepracovala. Můj návrh se asi líbil, takže jsem vyhrála výběrové řízení," objasňuje starostka, která se v minulosti živila i jako architektka filmových kulis.

Spolupracovala například s tvůrci seriálu Ranč u Zelené sedmy. Vztah k filmovému umění má Jana Puškáčová dodnes. V budově základní školy se natáčelo několik dílů seriálu Krysáci.

„Objekt školy byl už tehdy zčásti nevyužitý. Ve vsi totiž nemáme dost dětí a provoz zařízení pro nás byl finančně velmi náročný," vysvětluje starostka. Vysoké náklady na provoz jsou taky hlavním důvodem toho, že za několik týdnů bude místním dětem sloužit nová, menší škola.

V přízemí budoucí školy je už nyní mateřská školka, kterou navštěvuje osmadvacet předškoláků. U vstupních dveří děti vítají papíroví čerti. Místnost školky pak zdobí andělíčci, sněhuláci a další vánoční výzdoba.

„Všechno jsme to vyráběly společně s dětmi. Když jim dáte příležitost, zjistíte, jak šikovné ty děti jsou," tvrdí učitelka mateřské školy Božena Mikuličková.

Paní učitelka je, jak říká Františka Lysoňková, osobností, která dokáže nadchnout nejen děti, ale také stmelit lidi z obce.

„Pořádá pro děti řadu aktivit i ve svém volném čase. Vzpomínám si například na pohádkový les, kde jsem dělala čarodějnici," usmívá se paní Františka Lysoňková. Každý rok pro děti ve spolupráci s rodiči, sdružením matek a Bohuslavickými tetkami pořádá několik akcí.

Kulturní život oživují Tetky

Sdružení Bohuslavické tetky je skupina několika vesnických důchodkyň, které se pokoušejí oživit společenský život ve vsi a obnovit místní tradice.

„Začalo to tím, že jsme v místní škole uspořádali výstavu Bohuslavice proti proudu času. Daly jsme tehdy dohromady staré fotografie různých míst naší vsi a doplnily jsme je jejich aktuálními snímky," přiblížila podobu první výstavy, kterou Bohuslavické tetky uspořádaly, Františka Lysoňková.

Také ona je jednou z členek zmiňovaného sdružení. Letos chtějí tetky udělat retro výstavu složenou ze starých domácích potřeb.

„Dělaly jsme už výstavu svatebních zvyků, kuchyňských potřeb a další. Lidem se to líbí. Na výstavy chodí rádi, a to i z okolních vsí," dodává Františka Lysoňková. Kromě školy a školky mají v Bohuslavicích i knihovnu, vlastní poštu a obchod se smíšeným zbožím. Právě o místní pobočku pošty se starostka poslední dobou strachuje.

„Doufám, že nám poštu nezruší. Chodí sem spousta lidí i z okolních obcí. Doufám, že jednou nebudeme muset jezdit s obálkami až do Zlína," uzavírá starostka Jana Puškáčová.

Autor: Lenka Kašparová

19.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies