VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hradišťský poslanec Antonín Seďa: Já jsem doma ten zlý a manželka ta hodná

Uherské Hradiště - Týden co týden se na tomto místě setkáváte s jednou ze slováckých osobností, která na sebe prozrazuje často velmi diskrétní věci. Když jsem tuto rubriku zakládal, bál jsem se, že nenajdu dost odvážlivců, kteří by na sebe prozradili i běžně přísně střežená tajemství.

23.3.2013
SDÍLEJ:

Antonín Seďa (vlevo jako asi 2leté dítě).Foto: archiv Antonína Sedi

Ale povedlo se a patří jim díky za odvahu. Dnes si proto můžete přečíst zpověď hradišťského poslance Antonína Sedi. A příští týden se dozvíte, co na sebe prozradil bývalý ředitel městských kin Jiří Králík.

DĚTSTVÍ

Má nejhezčí vzpomínka z dětství…

Vždy rád vzpomínám na čas strávený o prázdninách u stařenky a stařečka. Tam jsem se naučil plavat, chytat ryby a chodit na houby. Jinak moje dětství bylo plné her, rošťáren a dobrodružství. A také kamarádství, to bylo to podstatné.

Jaký jsem byl žák?

Patřil jsem mezi ty lepší žáky, zejména svým poctivým přístupem ke studiu. Studium na střední průmyslové škole strojnické v Uherském Hradišti již tak vzorné nebylo, zejména z důvodu sportu a jiných zálib. Vše jsem si vynahradil při studiích na VAAZ v Brně, kde jsem jako civilní posluchač pro LET Kunovice patřil k těm nejlépe hodnoceným.Zejména proto, že letadla mě bavila a baví dodnes.

Nejoblíbenější a nejnenáviděnější předmět?

Mezi oblíbené předměty kromě tělocviku mohu řadit dějepis, zeměpis a téměř všechny technické obory. V mládí jsem vynikal i ve slohu a v kreslení. Problém mi dělaly diktáty a zejména matematika. S tou jsem bojoval téměř po celou dobu studia.

Moje první láska?

Pokud pominu náklonnost a škádlení ke svým některým spolužačkám, pak první lásku jsem objevil až při svém studiu na střední škole, ale neměla dlouhého trvání. Za svoji životní lásku považuji svoji současnou partnerku a manželku Věru, se kterou jsem prožil mnoho dobrého i málo toho zlého na naší společné cestě životem.

Čím jsem chtěl být?

V brzkém mládí pilotem, muzikantem, vrcholovým sportovcem, a dokonce moje stařenka ze mne chtěla mít i faráře. Na střední škole jsem chtěl být zeměměřičem, učitelem či technikem.

RODINA

Jak jsem potkal svého životního partnera?

Věrka v mládí kamarádila se skupinou, ve které byl i můj mladší bratr. Při jedné pomlázkové obchůzce jsem se nejen s ní, ale i s jejími rodiči seznámil pro mne v dosti choulostivé a nepříjemné situaci. Pak ale následovala omluva a diskotéka, no a od té doby jsme stále pospolu.

Děti, to jsou starosti i radosti…

Říká se, malé děti malé starosti, velké děti velké starosti. Tato životní zkušenost je nejen pravdivá, ale i poučná. Oba synové nám dělají radost. Mně proto, že oba jdou ve šlépějích svého otce, protože vystudovali VUT a pracují jako konstruktéři a technici. Manželce proto, že jsou slušně vychovaní a nedělají nám ostudu.

Kdo je u nás pánem domu?

U nás panuje „řízená" demokracie a důležité věci jsme řešili vždy s manželkou a dnes i se svými syny společně. Nicméně o méně důležitých a běžných věcech v domácnosti rozhoduje Věrka. Mně zbývá řešit zejména problémy v rodinném soužití. Pak jsem já ten „zlý" a ona je ta „hodná". Tak to má zřejmě v lidském životě i být.

Co mě dokáže totálně vytočit?

Závist spojená s hloupostí. A to zejména proto, že s nimi lze těžko vítězit. Protože platí, že moudřejší vždy ustoupí.

Domácí práce nenávidím, či miluji?

Když byli kluci malí, tak jsme se v jejich opatrování museli s manželkou střídat, neb naši rodiče byli daleko.Takže veškeré práce, včetně vaření, úklidu či nákupů, mi nedělají potíže. A i v současné době jsem zvyklý manželce všemožně pomáhat. Jediné co nedělám, ale jsem připraven se to naučit, je prát v automatické pračce. Jinak mám rád práce na zahradě a starám se o téměř všechny květiny v našem domě.

KONÍČKY A TAK

Když si chci oddechnout, dělám…

To, co nemám, je dostatek volného času, a proto musím rozumně plánovat. Jsem jednatelem ČNS, pobočky v Uherském Hradišti, jsem rybář a zahrádkář. Takže všechny tyto své koníčky musím nějak podělit. Když si chci psychicky oddychnout, pak rád trávím čas u vody a ještě častěji na zahradě. Ať již za domem či v zahrádkářské kolonii. Ale nejraději jsem doma s celou mojí rodinou. Také rád trávím chvíle volna s přáteli.

Mé nejoblíbenější jídlo?

Jsem všežravec, pokud mám hlad, tak nepohrdnu téměř ničím. Nicméně pokud si mám vybrat, tak dršťkovou polévku, vepřový řízek, brambory a okurkový salát.

Pivo lahvové, nebo točené?

Raději točené, zejména když má tu správnou teplotu. Ale nepohrdnu ani lahvovým pivem uloženým ve sklípku pod naším domem.

Kulturní událost, která mě v poslední době zaujala?

Tak jako každý rok to jsou Slovácké slavnosti vína a otevřených památek, kde je zejména toho našeho domácího folkloru požehnaně. Jinak mě uchvátila loňská výstava dynastie ruských Romanovců na Pražském hradě.

Můj vztah ke sportu…

Veskrze kladný. Pasivně chodím docela pravidelně na 1. FC Slovácko a v zimě zajdu i na hokej. Aktivně se věnuji zejména turistice, jízdě na kole a v zimě rád chodím na běžky. Letos spolupořádám již jedenáctý ročník volejbalového turnaje v DTJ Květná, kterého se aktivně účastním i jako hrající kapitán. A rád bych si po dlouhé době zahrál fotbálek.

PRÁCE

Proč dělám to, co dělám?

Dlouhou dobu jsem pracoval jako letecký konstruktér i jako pracovník obchodně technického úseku v LETu a v Evektor-Aerotechniku Kunovice. Mojí celoživotní profesní láskou jsou letadla, a proto jsem rád, že si i dnes coby politik mohu udržovat kontakt s letectvím. Jako místopředseda podvýboru pro vědu, výzkum, letectví a kosmonautiku spolupracuji s Asociací leteckých výrobců, Českou kosmickou agenturou či s Leteckou amatérskou asociací. Od června 2002, kdy jsem byl poprvé zvolen poslancem parlamentu, se snažím svoji práci vykonávat poctivě a ve prospěch občanů naší země. Málo- kdo si uvědomuje, že je to veskrze nevděčná a nikdy nekončící práce. Nicméně jsem si ji vybral dobrovolně a jsem rád, že stále pociťuji alespoň elementární důvěru svých spoluobčanů. A také děkuji za podporu rodině a za pochopení mých kamarádů, jejichž přátelství jsem ani svým dlouhodobým pobytem ve vrcholové politice neztratil. Toho si vážím po lásce svých nejbližších nejvíce.

Je mi práce koníčkem, nebo „jen" obživou?

Každá práce by měla člověka uspokojovat. Jak po stránce finanční, tak po stránce duševní. Politikou se zabývám od roku 1989 a málokdo o mně ví, že má báseň byla čtena na prknech Slováckého divadla v listopadu 1989. Jsem dlouholetým členem městského zastupitelstva, kde se snažím hájit zájmy svých spoluobčanů. Politika byla a pevně věřím, že i nadále bude zejména mým koníčkem. Bez tohoto zájmu se opravdu dělat nedá. Ale to platí i v mnoha jiných oborech. Například ve zdravotnictví či ve školství.

Kdy jsem v práci nejšťastnější?

Když se mi dostane poděkování od občanů, kterým jsem nějak pomohl či jsem pomohl dobré věci. Jsem ze staré školy a uznání od jiných mne vždy potěší. Zároveň musím přiznat, že tato forma odměny se v dnešní poněkud hektické době moc nenosí.

Kdy mám chuť s tím seknout?

Protože jsem v jednom kole, tak takovéto chutě moc nevnímám. Nicméně jsem strašně dopálený, když vidím, jak se dobré věci házejí pomyslné klacky pod nohy. A nejhorší je zrada. Tím nemyslím pouze politickou, ale obyčejně lidskou. To mě mrzí daleko více než odvedená práce, která ničemu a nikomu nepomohla.

Čím bych chtěl být, kdybych se zasnil…

Mít možnost snění je důležité. Rád bych pracoval jako zemědělec a pastevec někde uprostřed chřibských lesů a luk. Pouto s matkou přírodou, rodinou i přáteli by bylo daleko hlubší. Ale dnes bych si ze srdce přál, aby se má manželka stala babičkou. Čas totiž strašně rychle plyne a čas strávený s vnoučaty je přece návratem do bezstarostného mládí.

OSTATNÍ

Historka, která mě v poslední době nejvíce pobavila…

Na Vánoce jsme dostali s manželkou od našich dětí několik zvětšených černobílých fotografií, ze kterých si necháme udělat obrázky. Na jedné z nich je roční sedící dítě v dřevěné postýlce. Když fotografii uviděla moje žena poprvé, hned dodala, jaká že to ona byla šikovná holčička. Velmi se mýlila. Ukázalo se totiž, že tím dítětem byl náš starší syn Ondra. Podoba rodičům se prostě nezapře…

Autor: Martin Nevyjel

23.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Útok před britským parlamentem
AKTUALIZUJEME
18 10

Teror před britským parlamentem: Útočník čtyři lidi zabil a 40 zranil

Ilustrační foto.
29

EET a fitness: trenéry čeká existenční dilema, zákazníky fronty

Zrychlí stavby? Politici chtějí vyšachovat ekology i spolky

Kuňkání žab zřejmě ještě více než dnes zanikne v hluku stavebních strojů. Důvod? Výhrady, které ke stavbám vyjadřují ekologové či různé občanské spolky, už brzy úřady nebudou tolik poslouchat. Připravit je o slovo může chystaná novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), která má omezit možnost vyjadřovat se tak jako dosud k chystaným velkým stavbám, jako jsou dálnice nebo továrny.

Katastrofa: Zelenina zdražila!

„Brutální zdražení potravin." „Salátová krize!" „Zákazníci zuří: Zelenina je moc drahá!" „Oběti letošní zimy: okurky, cukety, ledový salát." Češi jsou od počátku roku zásobováni katastrofickými zprávami o tom, jak letos zdražuje zelenina. Jeden by snad začal okopávat zanedbaný záhumenek či navezl na balkon pytle plné hlíny, aby si mohl vypěstovat pár rajčátek a nějakou tu okurku.

Poruchy spánku trápí stále více dětí. Mohou za to i chytré telefony

Ráno nedokážou vstát z postele a ze školy nosí horší známky. Neporadí si s běžným výkladem, který nedoprovází obraz. Ordinace dětských neurologů se stále častěji plní školáky, kteří jsou unavení a neudrží pozornost. Důvod je jednoduchý: české děti trpí poruchami spánku. Ty jim způsobují mobily a tablety.

Spíme málo. Trpíme proto nadváhou a depresemi

Spánek? Na ten jsem dlouho neměla čas, přiznává osmatřicetiletá manažerka Lenka Procházková. Snažila se totiž stihnout úplně všechno – práci si nosila domů, děti dirigovala hlavně přes telefon, k tomu se starala o nemohoucí rodiče. Během pracovního týdne strávila v posteli sotva pět hodin denně. Někdy musely stačit i čtyři hodiny. Dokud nepřišel zvrat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies