VYBERTE SI REGION

Janečka a spol nastoupí do věznice v Brně-Bohunicích

Zlín – Tik, tak. Úterním rozhodnutím krajského odvolacího soudu v Brně o vinně a trestu zlínského zastupitele Martina Janečky, bývalého místopředsedy Fotbalové asociace ČR Dalibora Kučery a právníka Radka Dvořáka, začalo nemilosrdné odpočítávání času, který jim zbývá do doby, než se za nimi na dva roky zavřou brány věznice.

15.11.2012
SDÍLEJ:

Martin Janečka s právníkemFoto: DENÍK/Stehlík Lubomír

Rozhodnutí odvolacího soudu v řádu dní, nejpozději týdnů, zamíří k městskému soudu v Brně, který následně rozhodne o přesném datu, kdy trojice dá sbohem svobodě.

„Obvykle do 3 týdnů od doručení spisu z krajského soudu vyzveme odsouzené k nástupu do výkonu trestu," uvedla mluvčí městského soudu v Brně Gabriela Štočková. Konkrétní termín bývá podle ní stanoven zpravidla 14 dní až tři týdny ode dne odeslání výzvy.

Okamžik, kdy trojice, jíž se stalo osudným uplácení, převlékne civilní oděv za vězeňský erár už neoddálí ani případné dovolání jejích právních zástupců či nejvyššího státního žalobce.

„Dovolání samo o sobě nemá odkladný účinek a rozhodnutí odvolacího soudu je vykonatelné dnem, kdy nabývá právní moci," uvedl pro Zlínský deník mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig. Podle něj by o odkladu musel rozhodnout jedině sám Nejvyšší soud.

Při dodržení všech obvyklých lhůt, by tak Janečka, Kučera a Dvořák mohli reálně nastoupit do vězení koncem roku či začátkem příštího. V čem ale už nyní je jasno přesně, kde obviněná trojice k výkonu trestu nastoupí.

„Odsouzení, u nichž byl výkon trestu nařízen zdejším soudem, mají podle výzvy vždy nastoupit do věznice Brno – Bohunice," upřesnila mluvčí brněnského městského soudu Gabriela Štočková. V Brně si Janečka a spol pobudou týden.

„O dalším umístění odsouzených poté rozhoduje již generální ředitelství Vězeňské služby," doplnila Štočková.

Přestože všichni tři odsouzení nastoupí do stejné věznice, hned za její branou je čeká loučení.

„Po nástupu do výkonu trestu se nově přijatí odsouzení ubytují v přijímacím oddělení věznice, a to odděleně. Během pobytu v přijímacím oddělení, který zpravidla nepřevýší jeden týden, se odsouzení podrobí preventivní vstupní lékařské prohlídce včetně nezbytných diagnostických a laboratorních vyšetření," rozvedla pro Zlínský deník vrchní komisařka Generálního ředitelství vězeňské služby Miroslava Nývltová. Po sedmidenním pobytu pak čeká zlínského zastupitele Martina Janečku, podnikatele Dalibora Kučeru a právníka Radka Dvořáka stěhování.

„Máme celkem devět věznic, které jsou profilovány jako věznice s dozorem. V některých dalších věznicích jsou zřízena oddělení s dozorem," dodala Nývltová.

Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí

Mluvčí Nejvyššího soudu Petr KnötigZlín, Brno – Pokud někdo nějak ještě může změnit osud Martina Janečky, Radka Dvořáka a Dalibora Kučery, je to jedině Nejvyšší soud (NS). A to v případě, že se na něj obrátí s dovoláním jejich právní zástupci. Jedna věc je ale jistá. „Ani dovolání ovšem nemá odkladný účinek a rozhodnutí odvolacího soudu je vykonatelné dnem nabytí právní moci," upozornil v rozhovoru pro Zlínský deník mluvčí Nejvyššího soudu v Brně Petr Knötig.

Pokud byli Janečka, Kučera a Dvořák v úterý odsouzeni, dokdy mohou jejich advokáti podat mimořádný opravný prostředek, tedy dovolání k Nejvyššímu soudu?

Mimořádný opravný prostředek, tedy dovolání, lze podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí účastníkům řízení. Dovolání se podává u soudu prvního stupně, který ve věci rozhodoval, a ten je pak postoupí se spisovým materiálem Nejvyššímu soudu.

Jakmile dovolání dorazí na NS, jak dlouhou lhůtu má soud, aby se jím zabýval?

Nejvyšší soud nemá lhůtu na vyřízení dovolání, ale v trestní oblasti se doba řízení pohybuje od 1 do 4 měsíců, pouze výjimečně je delší, to jsou jen ojedinělé případy. Ročně je Nejvyššímu soudu průměrně doručeno asi 1800– 2000 trestních dovolání.

Může dovolání k NS mít odkladný účinek na rozhodnutí o výkonu trestu odvolacího soudu, tedy nástupu do výkonu trestu?

Tady se dá říct jen to, že dovolání nemá odkladný účinek a rozhodnutí odvolacího soudu je vykonatelné dnem, kdy nabývá právní moci. Aby byl rozsudek odložený (např. výkon trestu), pak musí Nejvyšší soud rozhodnout o odkladu vykonatelnosti do doby, než sám rozhodne. Může tak rozhodnout o odkladu nástupu trestu nebo může rozhodnout o přerušení výkonu trestu do doby, než sám rozhodne.

V případě, že NS přezkoumá rozsudek v době, kdy už odsouzení budou ve výkonu trestu a NS rozsudek zruší a nařídí nové řízení, budou odsouzení propuštěni z vězení, nebo nový proces bude až do konce probíhat za výkonu trestu?

Pokud Nejvyšší soud zruší uložený trest a věc vrátí nižšímu soudu k novému projednání a rozhodnutí, pak musí také rozhodnout, zda obviněné (před NS je každý v roli obviněného) po propuštění z výkonu trestu bere do vazby, nebo zda další řízení bude probíhat na svobodě.

Jaká může Nejvyšší soud vydat obecně rozhodnutí?

Nejvyšší soud může dovolání odmítnout, zamítnout nebo mu vyhovět. Je třeba ovšem říci, že dovolání může také podat i nejvyšší státní zástupce.

Může NS trest změnit bez dalšího projednání či vrácení soudům nižší instance?

Nejvyšší soud může podle trestního řádu sám rozhodnout, ovšem za přesně stanovených podmínek §265m. V naprosté většině však senát Nejvyššího soudu věc vrací nižšímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.

Jak vypadá takové dovolací řízení v praxi? Mohou se jednání NS účastnit odsouzení či jejich právní zástupci, nebo probíhá jen na základě písemných námitek a vyjádření?

Naprostá většina dovolacích řízení u Nejvyššího soudu probíhá bez účastníků řízení a je neveřejná. Nejvyšší soud má k dispozici kompletní spisový materiál, podané dovolání s uvedenými důvody a také vyjádření státního zástupce. V rámci dovolacího řízení jako takového neprobíhá již další dokazování ani výslech svědků.

Existuje proti rozhodnutí NS ještě další opravný prostředek?

Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu se nelze odvolat. Pokud se však hovoří o možnosti podat ústavní stížnost k Ústavnímu soudu, pak nejde o opravný prostředek.

Autor: Tomáš Hyánek

15.11.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Čeští vědci přišli na to, proč někteří lidé marodí častěji

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies