VYBERTE SI REGION

Jiří Severin: O své divadlo musí pečovat celé Slovácko

Uherské Hradiště /ROZHOVOR/ – Vzrušená debata o možném zániku Slováckého divadla a Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana z důvodu nedostatku finančních prostředků se rozhořela v posledních měsících. 

22.12.2012
SDÍLEJ:

Jiří SeverinFoto: DENÍK/Petra Kučerová

Spolu s Jiřím Severinem, který byl ve volebním období 2000/2004 radním Zlínského kraje pro kulturu, památky a cestovní ruch, jsme se pokusili najít odpověď na to, jak se tyto lidmi milované a odborníky respektované a mnohokrát oceněné instituce do podobné situace vůbec dostaly. A taky jaké jsou možnosti nápravy.

Můžeme srozumitelně vysvětlit, jak kdysi došlo k tomu, že dnes má hradišťské divadlo finanční problémy?

Po roce 1990 postupně vznikala statutární města, například Zlín. Ale Hradiště se statutárním městem nestalo. Statutární města přebrala některé regionální instituce, mezi nimi divadla. A na ta divadla v daních, které se pro města převáděly, dostaly statutární města peníze. Čili například Zlín na divadlo od státu v daních dostal finance. Aby tomu čtenář porozuměl, daně se dělaly tenkrát tato: vezmete si silnice, chodníky, školy a další povinnosti a určí se, kolik to bude z rozpočtu státu převedeno na město. Čili všechno, co bude financovat město, se sečte, podle koeficientu na to dostanete tolik a tolik v daních. Jestli to pak město použije na divadlo nebo na chodníky, už je jeho problém. Podobně tomu bylo při převodu daňové výtěžnosti na kraje. Je to poněkud zjednodušené, ale v principu tomu tak u statutárních měst bylo.

Můžeme to ještě nějak vice zjednodušit?

Hradišťské divadlo a těšínské divadlo byly zřizovány okresem. Okresy dál fungovaly. Čili peníze do divadla šly nadále přes okres. Okresní úřad byl zřizovatelem divadel a přerozděloval státní peníze. V roce 2000 však vznikly kraje a ty se nestaly zřizovateli divadel. Ta patřila nadále pod okresy. Likvidace okresů trvala dva roky. A v roce 2002 když definitivně zanikly okresy, nebyl nikdo, kdo by tato divadla převzal, ale hlavně je i financoval. Tím pádem vznikl problém právě s hradišťským a těšínským divadlem, protože tato divadla byla v okresních městech, ne v krajských či statutárních. V Těšíně se to celkem brzy a rychle vyřešilo, protože to divadlo bylo napůl polské.

Jak ta situace tehdy vypadala?

Byl jsem kvůli tomu tehdy v problému s náměstkem ministra financí, protože už jsem to tušil a asi rok nebo dva jsem na něj tlačil, aby se ministerstvo problémem zabývalo. Ale Hradiště je daleko od Prahy. Nepohodli jsme se. Nicméně jsem se za ním s obavami vydal, ale zjistil jsem, že už jej zbavili funkce a problémem se zabývá ředitel odboru. Studoval na gymnáziu v Otrokovicích, když jsem tam byl na pedagogické praxi. Jednání bylo rychlejší – a řekli jsme si, je tady jediná možnost. Ty peníze převede ministerstvo kraji s tím, že budou vázány přímo pro divadlo. A tak to probíhalo celou dobu, deset let, legální, jednoduché a dobré řešení. Ty peníze ve státním rozpočtu vždycky byly a vždycky patřily divadlu. A pokud je chce někdo odejmout, tak jenom obyčejně škrtá. Podle mě ty peníze divadlu patří a vždy patřily. Problém je prostě v tom, že ostatní srovnatelná divadla zřizují statutární města, tam se financování řeší jinak.

Hraje ve financování nějakou roli to, že Slovácké divadlo je příspěvkovou organizací města?

Nehraje. Zlínské divadlo je taky příspěvkovou organizací města. Zlín divadlo převzal, protože se stal statutárním městem. Převzal i s finančním příspěvkem od státu. Hradiště divadlo v době existence okresů nepřevzalo, protože statutárním městem nebylo. Opakuji, peníze ve státním rozpočtu pro všechna podobná divadla vždy byla. Jenom se lišila metoda jak je dát Zlínu jinak a Hradišti jinak. Ale vždycky byly. Nevidím důvod, proč by je nemělo hradištské divadlo dostat znovu.

Jakým způsobem by divadlo mělo dostatek financí získat?

Na metodě nezáleží. Tam, kde je dobrá vůle, způsob se vždy najde. Zdá se mně, že po daňovém zvýhodnění menších sídel se hledají cesty, jak jim jinou cestou peníze odejmout. Ale to už jsme ve vyšší politice, od toho raději pryč.

Co se teď stalo, že na příští rok 2013 ty peníze najednou z rozpočtu nepřišly?

Je to jenom škrt. Podle mě bezdůvodný, hrubý škrt. Nemá to racionální důvod. Šetří se na nepravém místě. Když stát vždy ty peníze dával a našel metodu, jak peníze divadlu poslat, nevidím důvod, proč je nedávat dál. Samozřejmě mohou sdělit – vloni jsme vám dali, ale letos už nemáme, tak nedáme. To je ale primitivní způsob zacházení s kulturou. To je hokynaření.

Zatím jsme mluvili o Slováckém divadle, ale v obdobné situaci s financemi je i Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana…

Přiznám se, že do tohoto problému zase tolik nevidím. Tady by bylo nejlepší zeptat se nynější paní ředitelky Krajské knihovny ve Zlíně Zdeňky Friedlové, ta u toho tehdy byla.

Na příští rok zastupitelstvo chybějící peníze poskytne. Co ale bude dál? Dá se nějak zařídit, aby se podobná situace v roce 2014 neopakovala?

Je zde příklad Filharmonie Bohuslava Martinů. Ta je financována z více zdrojů. Stejným způsobem by se to asi mohlo zkusit řešit i se Slováckým divadlem. Také si pamatuju, že i obce přes okresní úřad na divadlo rovněž přispívaly. Okresní shromáždění starostů při schvalování rozpočtu vždy na divadlo myslelo. A bylo to správně. Obce si to v rámci svých možností jistě uvědomí. Toto není Městské divadlo Zlín. To je Slovácké divadlo. Patří celému Slovácku a je to instituce, na niž můžeme být nejen hrdi, ale musíme o ni i společně pečovat.

Jiří Severin

- narodil se v roce 1941 ve Zlíně
- učitel, publicista, kulturní pracovník
- nositel ceny Pro amicis musae za významný přínos kulturnímu rozvoji regionu
- je spoluzakladatelem Muzea lidových pálenic ve Vlčnově
- napsal tři knihy, které se vztahují k životu na jižní Moravě
- absolvoval Pedagogický institut ve Zlíně a Pedagogickou fakultu Palackého univerzity v Olomouci
- od roku 1993 byl ředitelem Základní umělecké školy a Malé scény ve Zlíně
- ve volebním období 2000/2004 byl radním Zlínského kraje
- pro kulturu, památky a cestovní ruch
- je ženatý, má tři děti

Autor: Petra Kučerová

Autor: Redakce

22.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies