VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jiří Severin: O své divadlo musí pečovat celé Slovácko

Uherské Hradiště /ROZHOVOR/ – Vzrušená debata o možném zániku Slováckého divadla a Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana z důvodu nedostatku finančních prostředků se rozhořela v posledních měsících. 

22.12.2012
SDÍLEJ:

Jiří SeverinFoto: DENÍK/Petra Kučerová

Spolu s Jiřím Severinem, který byl ve volebním období 2000/2004 radním Zlínského kraje pro kulturu, památky a cestovní ruch, jsme se pokusili najít odpověď na to, jak se tyto lidmi milované a odborníky respektované a mnohokrát oceněné instituce do podobné situace vůbec dostaly. A taky jaké jsou možnosti nápravy.

Můžeme srozumitelně vysvětlit, jak kdysi došlo k tomu, že dnes má hradišťské divadlo finanční problémy?

Po roce 1990 postupně vznikala statutární města, například Zlín. Ale Hradiště se statutárním městem nestalo. Statutární města přebrala některé regionální instituce, mezi nimi divadla. A na ta divadla v daních, které se pro města převáděly, dostaly statutární města peníze. Čili například Zlín na divadlo od státu v daních dostal finance. Aby tomu čtenář porozuměl, daně se dělaly tenkrát tato: vezmete si silnice, chodníky, školy a další povinnosti a určí se, kolik to bude z rozpočtu státu převedeno na město. Čili všechno, co bude financovat město, se sečte, podle koeficientu na to dostanete tolik a tolik v daních. Jestli to pak město použije na divadlo nebo na chodníky, už je jeho problém. Podobně tomu bylo při převodu daňové výtěžnosti na kraje. Je to poněkud zjednodušené, ale v principu tomu tak u statutárních měst bylo.

Můžeme to ještě nějak vice zjednodušit?

Hradišťské divadlo a těšínské divadlo byly zřizovány okresem. Okresy dál fungovaly. Čili peníze do divadla šly nadále přes okres. Okresní úřad byl zřizovatelem divadel a přerozděloval státní peníze. V roce 2000 však vznikly kraje a ty se nestaly zřizovateli divadel. Ta patřila nadále pod okresy. Likvidace okresů trvala dva roky. A v roce 2002 když definitivně zanikly okresy, nebyl nikdo, kdo by tato divadla převzal, ale hlavně je i financoval. Tím pádem vznikl problém právě s hradišťským a těšínským divadlem, protože tato divadla byla v okresních městech, ne v krajských či statutárních. V Těšíně se to celkem brzy a rychle vyřešilo, protože to divadlo bylo napůl polské.

Jak ta situace tehdy vypadala?

Byl jsem kvůli tomu tehdy v problému s náměstkem ministra financí, protože už jsem to tušil a asi rok nebo dva jsem na něj tlačil, aby se ministerstvo problémem zabývalo. Ale Hradiště je daleko od Prahy. Nepohodli jsme se. Nicméně jsem se za ním s obavami vydal, ale zjistil jsem, že už jej zbavili funkce a problémem se zabývá ředitel odboru. Studoval na gymnáziu v Otrokovicích, když jsem tam byl na pedagogické praxi. Jednání bylo rychlejší – a řekli jsme si, je tady jediná možnost. Ty peníze převede ministerstvo kraji s tím, že budou vázány přímo pro divadlo. A tak to probíhalo celou dobu, deset let, legální, jednoduché a dobré řešení. Ty peníze ve státním rozpočtu vždycky byly a vždycky patřily divadlu. A pokud je chce někdo odejmout, tak jenom obyčejně škrtá. Podle mě ty peníze divadlu patří a vždy patřily. Problém je prostě v tom, že ostatní srovnatelná divadla zřizují statutární města, tam se financování řeší jinak.

Hraje ve financování nějakou roli to, že Slovácké divadlo je příspěvkovou organizací města?

Nehraje. Zlínské divadlo je taky příspěvkovou organizací města. Zlín divadlo převzal, protože se stal statutárním městem. Převzal i s finančním příspěvkem od státu. Hradiště divadlo v době existence okresů nepřevzalo, protože statutárním městem nebylo. Opakuji, peníze ve státním rozpočtu pro všechna podobná divadla vždy byla. Jenom se lišila metoda jak je dát Zlínu jinak a Hradišti jinak. Ale vždycky byly. Nevidím důvod, proč by je nemělo hradištské divadlo dostat znovu.

Jakým způsobem by divadlo mělo dostatek financí získat?

Na metodě nezáleží. Tam, kde je dobrá vůle, způsob se vždy najde. Zdá se mně, že po daňovém zvýhodnění menších sídel se hledají cesty, jak jim jinou cestou peníze odejmout. Ale to už jsme ve vyšší politice, od toho raději pryč.

Co se teď stalo, že na příští rok 2013 ty peníze najednou z rozpočtu nepřišly?

Je to jenom škrt. Podle mě bezdůvodný, hrubý škrt. Nemá to racionální důvod. Šetří se na nepravém místě. Když stát vždy ty peníze dával a našel metodu, jak peníze divadlu poslat, nevidím důvod, proč je nedávat dál. Samozřejmě mohou sdělit – vloni jsme vám dali, ale letos už nemáme, tak nedáme. To je ale primitivní způsob zacházení s kulturou. To je hokynaření.

Zatím jsme mluvili o Slováckém divadle, ale v obdobné situaci s financemi je i Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana…

Přiznám se, že do tohoto problému zase tolik nevidím. Tady by bylo nejlepší zeptat se nynější paní ředitelky Krajské knihovny ve Zlíně Zdeňky Friedlové, ta u toho tehdy byla.

Na příští rok zastupitelstvo chybějící peníze poskytne. Co ale bude dál? Dá se nějak zařídit, aby se podobná situace v roce 2014 neopakovala?

Je zde příklad Filharmonie Bohuslava Martinů. Ta je financována z více zdrojů. Stejným způsobem by se to asi mohlo zkusit řešit i se Slováckým divadlem. Také si pamatuju, že i obce přes okresní úřad na divadlo rovněž přispívaly. Okresní shromáždění starostů při schvalování rozpočtu vždy na divadlo myslelo. A bylo to správně. Obce si to v rámci svých možností jistě uvědomí. Toto není Městské divadlo Zlín. To je Slovácké divadlo. Patří celému Slovácku a je to instituce, na niž můžeme být nejen hrdi, ale musíme o ni i společně pečovat.

Jiří Severin

- narodil se v roce 1941 ve Zlíně
- učitel, publicista, kulturní pracovník
- nositel ceny Pro amicis musae za významný přínos kulturnímu rozvoji regionu
- je spoluzakladatelem Muzea lidových pálenic ve Vlčnově
- napsal tři knihy, které se vztahují k životu na jižní Moravě
- absolvoval Pedagogický institut ve Zlíně a Pedagogickou fakultu Palackého univerzity v Olomouci
- od roku 1993 byl ředitelem Základní umělecké školy a Malé scény ve Zlíně
- ve volebním období 2000/2004 byl radním Zlínského kraje
- pro kulturu, památky a cestovní ruch
- je ženatý, má tři děti

Autor: Petra Kučerová

Autor: Redakce

22.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies