A co hůře, jeden ze sedících cestujících to prý v poklidu sledoval a lidově řečeno nehnul ani brvou. „Líbilo se mu to nebo proč jej jenom sledoval a neřekl ani slovo či něco neudělal? Možná se ho bál, ale tomu nevěřím," myslí si rozzlobená Marta Juříková.

Četla si zrovna zaujatě knihu, když od ní na chvíli odpoutala zrak a podívala se do uličky v trolejbusu.

„Viděla jsem muže nalepeného na jednu ženu, přičemž on měl svůj prst mezi jejíma nohama, ale samozřejmě přes kalhoty. Původně jsem si myslela, že ti dva patří k sobě a jsou holt pořádně zamilovaní. Jenomže pak paní s dcerou či známou na další zastávce vystupovala a velice pohoršeně se dívala na toho muže," konstatovala Marta Juříková.

Ve tváři ženy prý byla znát naštvanost a hlavně nechápavost, co si to dotyčný dovolil.

„Dívala se na něj oprávněně, slušně řečeno, naštvaně, ale mě hlavně překvapilo, že neřekla ani slovo, vůbec se proti tomu neozvala. Chápu, byla v šoku, ale takový jedinec patří vyhostit z trolejbusu. To si nemá dovolovat," podotkla Marta Juříková.

Sama se prý zasáhnout neodhodlala, ze strachu. „Těžko říct, zda měl v sobě nějaký ten alkohol či si vzal nějaké drogy. Každopádně nějaký ten chlap mohl zasáhnout," myslí si Marta Juříková.

Na další zastávce ovšem přistoupila mladá slečna a situace se skoro opakovala. „Nejdříve se k ní přiblížil, sahal jí na kabelku, takže jsem myslela, že hodlá snad i krást, ale pak ji po několika pokusech osahávání pozadí přiložil zcela bez obav ruku na zadek. Slečna ovšem nereagovala, až o pár vteřin později od něj poodstoupila a pak si přisedla vedle mě na volné místo. Zvrhlík pak vystoupil. A i když se na něj žena nevraživě dívala, on vůbec nereagoval, ani sval ve tváři se mu nepohnul," dodala Marta Juříková.

Podle Vlasty Hoškové, která provozuje psychiatrickou ordinaci v Uherském Hradišti, se u dotyčného mohlo jednat o úchylku zvanou frotérství. Jedná se o úmyslné vyhledávání doteků a tření se o anonymní osoby, většinou opačného pohlaví, za účelem sexuálního vzrušení. Uskutečňuje se v různých davech, tlačenicích, frontách, na koncertech či v dopravních prostředcích.

„Lepí se a přibližují k ženám tímto způsobem. Je to patologický jev. Příčinou může být také alkohol či drogy, které odbourávají společenské zábrany," upřesnila Vlasta Hošková.

Blížící se léto a s tím spojené krátké sukně, kraťasy či odhalování výstřihu můžou navíc choutky u některých jedinců podle odbornice probouzet. Událost, kterou na vlastní oči viděla a popsala pro Deník Marta Juříková, řešili před několika lety i v Kroměříži. Je to prý už ale opravdu dávno.

„Spíše jsme tady měli v poslední době onanistu, který se na veřejnosti obnažoval," konstatoval ředitel Městské policie Kroměříž Libor Kubiš. Podle něj by událost dotyčný poškozený neměl přejít mlčením.

„Je třeba jej ztotožnit a dále pátrat o tom, kdo je, zda se nejedná o nemocného člověka. Vhodné je také zastavit a zavolat policii," poradil Libor Kubiš.

Co se týče linkových autobusů, v nich jsou podle ředitele společnosti ČSAD Vsetín Oldřicha Holubáře před takovými případy cestující svým způsobem chráněni. Lidé se v autobusech totiž znají, anonymita je tak díky tomu výrazně menší. Navíc každý musí projít kolem řidiče, který má tak přehled.

„V případě, že by se něco takového stalo, tak by se měl dotyčný obrátit na šoféra. Ten ale nemá moc prostředků, jak situaci řešit. Může se pokusit neukázněného vykázat z autobusu. Když neuposlechne, pak je třeba volat policii," podotkl Oldřich Holubář.

Případ osahávání však v linkových autobusech nepamatuje.

„Řešili jsme ovšem událost, kdy se do dálkového autobusu vloudil na jedné ze zastávek prostředními dveřmi muž. Seděl pak u dveří na schodcích a poté bez příčiny zaútočil na našeho revizora. Zničehonic jej praštil. Šetřila to tehdy i policie," zavzpomínal Oldřich Holubář.