VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kolaja: vzpomínku na rok 1968 mám spojenou s děsem z namířeného kulometu

Uherské Hradiště – Namířené hlavně kulometů. To je obrázek, který utkvěl Hradišťanovi Václavu Kolajovi zřejmě navždy v paměti. Stále před sebou vidí výjev ze srpna roku 1968, kdy do města vjeli tehdy „sovětští" vojáci.

21.8.2013
SDÍLEJ:

Václava Kolaju praktiky minulého režimu znechutily natolik, že emigroval do Kanady. Režim mu „neodpustil“ jeho úspěšnou kariéru hudebníka. Dnes se věnuje hlavně výrobě dřevěných modelů letadel. Foto: DENÍK/Oleg Kapinus

„Bylo mi tehdy dvacet šest let. Šel jsem zrovna s dvouletým synem a čtyřletou dcerou do města a u kina Mír jsem spatřil nekonečné kolony sovětských armádních automobilů. Byl to pro mě velký šok. U kina Mír stál hlouček dalších Hradišťanů a tak jsme společně vojákům ve vozidlech hrozili. Hodně mě vyděsilo, když jeden z nich na nás namířil kulomet. Dostal jsem velký strach. Nikdo nevěděl, jestli náhodou nespustí palbu. Bylo to opravdu hodně nepříjemné," vzpomínal Václav Kolaja.

Situace byla napjatá i v blízkosti dnešní Uměleckoprůmyslové školy. „Nějací studenti si tehdy vyrobili dřevěný kulomet a mířili jím z okna na ruské vojáky. Ti nejdříve bedlivě sledovali co to na ně míří, pak ale zjistili, že se jedná o dřevěnou atrapu, a přestali se o to zajímat," připomíná Václav Kolaja.

Už tehdy prý tušil, že okupační vojska nepřijela jen na chvíli a že se v zemi schyluje k velkým politickým změnám. „Nějaký věštec tehdy prorokoval, že je okupace záležitostí velmi krátké doby. Já jsem tomu ale nevěřil. Pamatuji si jako dnes, že jsem si dobře uvědomoval, že toto není žádná okrajová záležitost, ale zásadní a dlouhodobá okupace," podotkl Václav Kolaja.

Nevraživost nového režimu, který nastoupil společně s okupačními vojsky, brzy poznal na vlastní kůži. Jako nadšený hudebník, hrával na baskytaru v tehdy mimořádně populární kapele Invence. „Za zájem fanoušků nás režim tvrdě pronásledoval. Zvali mě v jednom kuse na pohovor na městský úřad, kde jsem musel vysvětlovat, proč na nás chodí davy lidí, bylo nutné jim předkládat písničky, texty a oni prověřovali jejich nezávadnost a podobně. Postupně mě to všechno přestalo bavit. Dusila mě nesvoboda a pronásledování komunistů, musel jsem s tím něco udělat. Proto jsem v roce 1987 i s rodinou utekl do Kanady," připomíná Václav Kolaja.

Do České republiky se vrátil v roce 1998. Díky zkušenostem z Kanady dnes může srovnávat, nakolik komunistický režim zdeformoval myšlení lidí, i negativa a pozitiva dnešní situace v republice. „V Kanadě je mnohem efektivnější řád. Lidé si tam nedovolí tolik nepoctivostí, co v České republice. I když u nás není situace až tak špatná, je pravdou, že zatím ještě neumíme dobře zacházet s demokracií. Lidé tady mají jediný cíl. Co nejrychleji zbohatnout. A neštítí se při této snaze ničeho. Demokracie sice nesvazuje ruce, ale má svá pravidla, která je nezbytná dodržovat. A v tom se máme ještě hodně co učit," podotýká Václav Kolaja.

Autor: Oleg Kapinus

21.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Mistrovské oslavy v Brně. Hokejisté Komety přijeli mezi fanoušky na zaplněný Zelný trh v otevřeném autobuse.
AKTUALIZOVÁNO
81

Mistrovské oslavy v Brně: hokejisty přivítalo 12 tisíc fanoušků, obsadili i věž

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
9

Akce Kulak, pak samota. I přes to trápení bych do strany nevstoupila, říká žena

Army Run na Hluboké gradoval bahnem a shyby těsně před cílem

V kempu Křivonoska u Hluboké nad Vltavou odstartoval prvním závodem seriál extrémních překážkových běhů Army Run 2017.

Jaké to je být vodičem nevidomého? Strach není na místě, respekt ano

/ROZHOVOR/ Život je o výzvách. Jednu takovou má za sebou i příbramský běžec Jan Šeděnka. Poprvé se stal vodičem nevidomé běžkyně.

Obří beranidlo postavili na hradbách Špilberku. Pomocí dobového jeřábu

Jako obrovští křečci se mohli cítit muži, kteří v sobotu odpoledne poháněli jeřáb při stavbě beranidla na Špilberku. Desetimetrové dřevěné součásti stroje totiž zvedali pomocí otočného kola, které rozhýbali díky vlastní chůzi v něm. Středověký jeřáb použili na zvedání dílů dobového beranidla k zatloukání pilotů. Oba stroje postavili jako součást výstavy Stavba jako Brno a návštěvníci je na hradě uvidí až do konce roku.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies