VYBERTE SI REGION

Koňařík: Pro záchrannou stanici jsem využil vlastní chalupu v Hluku

Hluk /ROZHOVOR/ - Především o dravce a o sovy se starají ve Stanici ochrany fauny 
v Hluku. Zkušenosti ale už mají 
i s vydrou říční, kterou vychovali. Stanici vede třiapadesátiletý recepční Antonín Koňařík.

4.4.2014
SDÍLEJ:

Stanici ochrany fauny v Hluku vede Antonín Koňařík.Foto: Archiv A. Koňaříka

A byl to vlastně on společně s několika přáteli, kteří se rozhodli spolek založit. Dnes se kromě záchrany živočichů věnují letovým ukázkám, plašení holubů či odchovu dravců a sov.

Jaká zvířata máte v současné době ve stanici a které z nich vyžaduje největší péči?

Naše záchranná stanice se specializuje zejména na péči o handicapované dravce, sovy a jiné ptáky. V současné době ve stanici máme nejméně ptáků za celé roční období, protože ty, u kterých to bylo možné, jsme pustili zpět do volné přírody. Máme káňata lesní, poštolku obecnou, puštíka obecného, výra velkého, sovu pálenou, kalousy ušaté a z těch, co do naší přírody nepatří, ještě orla stepního a káňata Harrisova.

Jaký netradiční živočich se vám do stanice dostal?

Byla k nám na stanici dopravena malinkatá vydra říční, museli jsme ji odkojit, držet neustále 
v teple a starat se o ni jako o miminko. Dnes je to velká slečna a lidé ji mají možnost vidět jak na stanici, tak na našich ukázkách.

Přijímáte na stanici všechny živočichy, nebo máte nějaké omezení?

Na stanici nebereme kočky a psy. Jinak přijímáme všechna zvířata, a pokud nejsme na určitý druh vybaveni, tak se spojíme se stanicí, u které jsou přijetí a následná péče možná.

Jaké činnosti stanice vykonává?

Zaprvé jsme záchranná stanice, pečujeme a staráme se o dravce a sovy i jiná zvířata, která se aktuálně ve stanici nacházejí. Zadruhé provádíme letové ukázky dravců a sov, poutavý, věcný, vtipný výklad je zaměřen na ochranu přírody, na seznámení
s dravci a sovami. Zatřetí se zabýváme odchovem dravců a sov, jak pro návrat do přírody, tak k sokolnickému využití. Plašíme i holuby ve městě pomocí sokolnicky vycvičených dravců, jako je káně Harrisovo a káně lesní, kdy díky časté přítomnosti dravců nemají holubi klid a rozlétají se po okolí. V neposlední řadě opravujeme fasády od děr strakapoudů. Po zadělání děr na fasády umisťujeme makety dravců a sov.

Co by měl člověk dělat, když najde raněné zvíře třeba v lese?

Co se týká dravců, sov nebo jiných ptáků, tak jej opatrně chytit, hodit na něj kus látky, do této ho zabalit a zakrýt mu oči. Tím se zabrání jeho snaze utéci. Pak jej dát do papírové krabice do chládku a zavolat záchrannou stanici, městskou policii nebo veterinární stanici. Ti se už 
s námi spojí a 
o ptáka se postarají.

Máte ve stanici i dravce, jak často se stává, že vám ublíží? Musel jste už někdy s nějakým svým zraněním od zvířat ze stanice do nemocnice?

Kromě drobných oděrek a škrábnutí se naštěstí u nás na stanici nic velkého nestalo, používáme ochranné pomůcky a nepodceňujeme dravce ani sovy.

Jak vypadá váš den na stanici, co všechno musíte udělat?

Dny na stanici mají členové rozděleny a každý má své úkoly. Zapisují se všechny úkony, které byly provedeny, aby měli všichni přehled a aby bylo jasné, že se na nic nezapomnělo nebo se naopak něco nedělalo vícekrát. Běžně se čistí voliéry, ptákům se mění voda, kontrolují se vizuálně, umisťují se na zahradu. Ti ptáci, u nichž je to možné, se krmí v letu. Všichni členové záchranné stanice jsou nepřetržitě na telefonu připravení na případný výjezd.

Jak vás vůbec napadlo vybudovat stanici?

Jako dítě jsem se staral náhodou 
o poštolku, která ležela v trávě pod třešní, a od té doby mne dravci dostali. Neodradilo mě ani období, kdy nebyla možnost tuto činnost provádět. Po určité době jsem se k dravcům postupně vracel a přišla myšlenka zřídit záchrannou stanici. S přáteli jsme se do toho vrhli a nepřipouštěli jsme si žádné překážky. Obrovskou výhodou a velkým přínosem pro mě bylo to, že jsem navázal velmi úzkou spolupráci s odborem životního prostředí Městského úřadu Uherské Hradiště, kdy se rozvinula dobrá vzájemná spolupráce.

Co bylo potřeba k vybudování stanice?

Hlavní věcí byly vhodné prostory, ty byly vyřešeny tím, že jsme využili naši chalupu. No a samozřejmě bylo nutné založit právnickou osobu, která by věc zaštiťovala, v našem případě jsme založili občanské sdružení, dnes již spolek. Museli jsme získat spoustu vyjádření, stanovisek, v návaznosti na což pak bylo vydáno ministerstvem životního prostředí rozhodnutí o povolení k provozování záchranné stanice. A v neposlední řadě jsem musel složit i osvědčení o odborné způsobilosti osoby odpovědné za péči o handicapovaná zvířata.

Změnil se nějak váš vztah ke zvířatům od té doby, co ve stanici působíte?

Myslím, že vůbec. Dravci a sovy jsou stále můj svět. Poznal jsem, jak složité je vykonávat jakoukoliv nevýdělečnou činnost a kolik se přitom najde lidí ochotných se takové činnosti, bez nároku na honorář, věnovat.

Bojíte se nějakého živočicha?

Ne, při dobrém zacházení se není třeba žádného živočicha obávat.

Je rozdíl ve starání se o zvířata během léta a během zimy? Kdy máte nejvíce práce?

Rozdíl v tom v zásadě není, každé roční období je něčím specifické.

Ale nejvíc práce máme určitě v období, kdy mláďata vypadávají 
z hnízd a my se je snažíme zachraňovat a vracet do přírody.

Rozhodli jste se zavést adopci zvířat jako v zoo, jak na to a může člověk „své" zvíře pak navštěvovat?

Adopce nám má pomoct financovat hlavně náš začínající projekt v Amfiku Popovice, kde každý „své" zvířátko uvidí kdykoli, návštěvu ostatních je potřeba předem telefonicky dohodnout a pak je taky možná.

Kdyby vám chtěl někdo ve stanici pomáhat, co musí udělat?

Kontaktovat se s námi a zapojit se do naší práce na stanici.

Kromě zvířat je vaším koníčkem i kulturistika. Jak dlouho ji děláte, jak často musíte trénovat? Co je zatím váš největší úspěch?

Je to vlastně velice podobné jako 
s dravci, cvičil jsem v mládí, na čas jsem tohoto nechal a po určité době jsem se zase k cvičení vrátil. V současné době cvičím třikrát týdně, pokud se připravuji na závody nebo na soutěž, pak pětkrát týdně. Jsem rád, že jsem se dokázal k tomu sportu vrátit a tím si utužovat svou kondici i své zdraví.

Čeho byste chtěl v tomto odvětví ještě dosáhnout a co vás v nejbližší době čeká za závod?

V nejbližší době mne čeká XI. ročník soutěže Grand Prix časopisu Svět kulturistiky, kde jsem se 
v roce 2012 umístil na druhém místě. Loni jsem si odpočinul a letos budu atakovat první místo 
v této soutěži.

Stanice ochrany fauny Hluk, občanské sdružení, dnes spolek, je záchranná stanice. Proto naší hlavní činností je záchrana a návrat živočichů zpět do přírody. Zázemí záchranné stanice je tvořeno ošetřovnou, místnostmi pro intenzivní péči, přípravnou krmení, sklady, kanceláří, komplexy léčebných voliér a kotců. Voliéry jsou rozděleny na léčebné komory pro menší, střední a velké ptáky. Navazujícím zařízením jsou rehabilitační o rozletové délce. Dále zařízení disponuje voliérou pro léčbu a voliérou s vodní plochou pro ptáky vázané na vodu. Součástí zařízení jsou i výběhy a kotce pro savce.

Autor: Blanka Malušová

4.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Zastánci tradičních Vánoc zase bojují proti Santa Clausovi

Praha - Tradiční podobu českých Vánoc před anglosaskými vlivy obhajuje iniciativa Zachraňte Ježíška. Na sociálních sítích ji letos podpořilo už přes 55.000 lidí. Její zastánci brojí především proti všude přítomné reklamě a postavě Santa Clause spojené v počátcích s propagací jednoho výrobku. Míní, že dekorace spojené s touto podobou Vánoc ničí v dětech fantazii, a i když doma dárky třeba dále nosí Ježíšek, představují si ho stále více jako dědu v červeném plášti, což vede k postupnému zapomínání na české tradice a přebírání vzorů z ciziny.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies